Zadavatel projektu: Jméno příjmení

Hornobřízsko (PIK č. 11)

Poloha: PIK v okolí Horní Břízy se nachází severně od Plzně. Jde o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s těžbou kaolinu a rozvojem keramického průmyslu. Vlastní PIK je zde lokalizována severně a severovýchodně od Horní Břízy. Zatímco těžba kaolinu probíhá dosud nepřetržitě s různou intenzitou již od roku 1882, tak výroba keramického zboží prodělala v období po roce 1989 zřetelný úpadek.  

Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku Hornobřízské pahorkatiny (podcelek – Kaznějovská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina) – jde o zvlněný reliéf s výskytem antropogenních tvarů po povrchové těžbě kaolinu. Geologicky jde o paleozoikum českého masívu – vyskytují se zde šedé a rudé kalovce, pískovce, arkózy a slepence. Území je odvodňováno menšími toky (Bělá, Bílý potok) do řeky Třemošné, která se později vlévá do Berounky. Klimaticky je území PIK řazeno mezi klimatické regiony MT11(podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007), srážky 500 mm/rok, Ta do 8 oC. Půdní pokryv, který reflektuje geologické a klimatické poměry, tvoří převážně kambizemě modální (eubazické až mezobazické). Z hlediska vegetačních stupňů se jde o území bukovodubového vegetačního stupně. V rámci fytogeografického členění PIK náleží do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografického okresu Plzeňská pahorkatina (fytogeografický podokres Plzeňská pahorkatina vlastní).

Historický vývoj PIK: Je úzce spojen v této oblasti s povrchovou těžbou kaolinu a rozvojem keramického průmyslu. Před zahájením těžby kaolinu byla Horní Bříza malá vesnice o dvanácti statcích a jedné hospodě. V roce 1882 rokycanský velkoprůmyslník a báňský odborník Johann Fitz zahájil těžbu kaolinu a o čtyři roky později keramickou výrobu, která byla usnadněna i tím, že se v okolí vyskytovaly kromě kaolinu i žáruvzdorné jíly a křemence, které jsou také nezbytné pro produkci keramických výrobků. Vlastní továrna, která vyrostla u trati z Plzně do Duchcova, byla elektrifikována již v roce 1911. Produkce se zaměřovala na různé typy keramických výrobků. Například obkladačky, kterým se dřív říkávalo obložky, se v Horní Bříze vyráběly již od začátku 20. století. Z dalších produktů je možné jmenovat dlažbu či keramické části pro kanalizační sítě. V roce 1912 byla postavena samostatná továrna na výrobu břizolitu (jde se o umělé omítky a umělý kámen, které si zachovávají po desetiletí svoji barvu), který byl nazvaný právě podle Horní Břízy. Dalším unikátním výrobkem pocházejícím z této lokality byla mozaika, kterou jsou dodnes obloženy některé bazény nebo budovy z třicátých let 20. století. Výroba prosperovala i v období po vypuknutí velké hospodářské krize v roce 1929. Tehdy v Horní Bříze začali vyrábět přenosná kachlová kamna, která šla dobře na odbyt.  Prosperita továrny se projevila i na rozvoji studované oblasti, a to v době monarchie i v meziválečném období – bylo vystavěno mnoho bytů pro úředníky, mistry a dělníky, do Horní Břízy byl zaveden telefon a telegraf, byla zřízena pošta a vodovod s vlastním vodojemem. Za 2. světové války se produkce orientovala zejména na žáruvzdorné výrobky pro zbrojní průmysl. Po skončení války byl celý koncern znárodněn, postupně se prohlubovala mechanizace a automatizace a produkce keramických výrobků dále rostla. Vlastní továrna na vrcholu produkce nabyla značných rozměrů – základ tvořily čtyři rozsáhlé čtyřpodlažní haly se sedlovou střechou, které byly vzájemně spojeny příčnými chodbami. V jednotlivých halách se keramika vyráběla a také vypalovala přímo v pecích. V období po roce 1989 se z národního podniku stal státní, který byl záhy zprivatizován a privatizační fondy ho řídily až do roku 1998. Nakonec podnik koupila rakouská skupina Lasselsberger, která postupně omezovala výrobu keramiky a podstatná část výrob byla uzavřena – v tehdejší době kanalizační kameninu nahradily plasty a kvůli útlumu železářství začala skomírat také produkce žáruvzdorných výrobků. Kaolinový lom, který produkuje velmi kvalitní surovinu, však stále funguje. V lokalitě momentálně působí firma, která vyrábí válečky do keramických pecí a společnost Lasselsberger začala zvyšovat výrobu některých keramických produktů.

 

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Hornobřízsko

 

Číslo PIK

11

Typ PIK

těžební keramická

Název postindustriální krajiny

 

Hornobřízsko

Celková plocha PIK

19,96 km2

Počet indikačních případů PIK

9

Poloha v ČR                    Plzeňský  kraj, okres Plzeň-sever; Hornobřízská pahorkatina (podcelek – Kaznějovská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina)

Vymezovací kritéria PIK

Brownfields

 

1 evidovaný objekt (keramická výroba)

Využití ploch

 

zástavba 5 % 

louky 5 %

les 85 %

orná půda 5 %

Chemické zátěže

 

komunální a průmyslové skládky – 6

Poddolování

a povrchová těžba:

 

plochy po povrchové těžbě kaolinu

Antropogenní tvary reliéfu

 

montánní, industriální

Průmyslová architektura

 

1 evidovaný objekt

Geografické souřadnice těžiště

 

 

N 49° 52' 07,3'', E 13° 23' 07,3''

 

Stav PIK

území s povrchovou těžbou kaolinu a s navazujícím keramickým průmyslem, těžební charakter oblasti zůstal zachován; v industriální oblasti patrný pokles oproti minulosti

Poznámka

               

 

Současné problémy: PIK si do značné míry zachovala svůj někdejší industriální charakter, neboť těžba kaolinu zde stále pokračuje a přežily i některé keramické výroby, i když byly výrazným způsobem zredukovány. Pokles průmyslové produkce se odrazil v tom, že počet obyvatel Horní Břízy v prvním desetiletí 21. století stagnoval (4487 obyvatel v roce 2001 versus 4481 obyvatel v roce 2001). Tato stagnace je patrná zejména ve srovnání s předchozím vývojem Horní Břízy, ve které žilo pouhých 349 obyvatel v roce 1880 před zahájením těžby kaolinu a rozvojem jednotlivých keramických výrob, ale již 884 obyvatel na sklonku monarchie (rok 1910), 1617 obyvatel uprostřed meziválečného období (1930), 3122 obyvatel v období socialismu (rok 1980) a 4007 obyvatel v roce 1991 po návratu k tržní ekonomice. Lze konstatovat, že Horní Bříza hledá v současnosti nové možnosti svého budoucího rozvoje. V této souvislosti je zvažován i rozvoj cestovního ruchu – v budoucnu by měla například kolem Horní Břízy vzniknout naučná stezka, která by představila místní pamětihodnosti a zájemce by dovedla i k místnímu kaolinovému lomu.

 

Další informace:

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/diky-kaolinu-a-keramice-je-zna-cely-svet20111020.html, http://fabriky.cz/2008_hornibriza_keramicka/index.htm

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/211411000321127/obsah/180052-horni-briza/

                                                                                                                                                                                                                        pk