Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Kamenickošenovsko se nachází u jihozápadního okraje CHKO Lužické hory a kontaktu s CHKO České středohoří. Postindustriální krajina vznikla jako výsledek dlouhodobé aktivní průmyslové výroby – výstavby a provozu sklářských hutí. V jižní části vymezené oblasti se vyskytuje Národní přírodní památka Panská skála.

Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku České středohoří, okrsku Benešovské středohoří s nejvyšším bodem na Medvědí hůrce ve výšce 643,1 m. Území PIK je budováno souvrstvími křídových křemenných pískovců na západě území s pokryvy třetihorních pyroklastik, průniky olivinických bazaltových hornin a s pleistocenními pyroklastiky a miocenními bazalty na východě. Spodně miocenní sedimenty jsou tvořeny sladkovodními terestrickými uloženinami. Z tvarů reliéfu převažují erozně-denudační svahy na tabulových křídových sedimentech lemované na jihu eolicky akumulovanými sprašovými povrchy. Specifické pro danou oblast jsou neovulkanické kupy a kužely. Na území PIK Kamenickošenovko dominují kambizemě modální eubazické až mezobazicé převážně ze zvětralin pevných a zpevněných hornin, na okrajích PIK se však vyskytují i pseudogleje vzniklé z polygenetických a sprašových hlín. Klimaticky leží území v mírně teplé oblasti s průměrnými ročními srážkami kolem 1000 mm při průměrné roční teplotě vzduchu kolem 7–8 ^oC. Reliéfem ovlivněné topoklima náleží průměrně vlhkému podloží vrchovin s normální teplotní vodivostí. Severní okraj území zasahuje částečně do klimatu vhloubených tvarů reliéfu. Fytogeograficky náleží celé území obvodu Českomoravského mezofytika s výskytem vegetace temperátní zóny, opadavými lesy, poli a loukami v odlesněných územích. Přesnější zařazení oblasti je podokres Českokamenická kotlina (okres Veneřické středohoří). Území náleží k převážně vápnitým stanovištím 4. vegetačního stupně, resp. na severu území k převážně středně živným stanovištím 4. vegetačního stupně. Současný typ krajiny je lesně-luční na mírně chladných vrchovinách.

Historický vývoj PIK: První zpráva o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352. V 15. století patřil k českokamenickému panství. Na počátku 17. století koupil panství Radoslav Kinský, jehož rod se mnoho let významně podílel na rozvoji kamenickošenovského sklářství. První zmínka o sklářích je ze 17. století, kdy se místní obyvatelé začali zabývat zušlechťováním skla. Obyvatelé bohatli a význam vsi rostl. Na přelomu 17. a 18. století dochází k mohutnému rozmachu zušlechťování skla a rozvoj obchodu. Mnozí obchodníci si postavili nákladné patricijské domy. V 19. století začal v konkurenčním boji se sklárnami anglickými, francouzskými a belgickými a v důsledku napoleonských válek obchod váznout. V roce 1849 byla vesnice povýšena na městys a o sedm let později zde byla založena první odborná sklářská škola na světě. A navzdory tomu, že druhou polovinu 19. století přežilo jen pět exportních firem, byla v roce 1886 postavena v Kamenickém Šenově první sklářská huť a nastal rozmach výroby lustrů. Huť s vlečkou napojenou na trať do České Kamenice znamenala přímé spojení se světem a příležitost k dalšímu rozvoji výroby. V roce 1900 byl Kamenický Šenov povýšen na město, v roce 1905 byla vedle první hutě postavena druhá a v roce 1925 byla opodál postavena huť třetí. Tyto hutě zajistily dostatek suroviny pro všechny místní zpracovatele. Již v roce 1949 zde bylo otevřeno Sklářské muzeum. Jméno Kamenického Šenova je spojeno s tradiční výrobou svítidel. První lustry se zhotovovaly podomácku a ojediněle již koncem 17. století – zprvu jen ze skla, ale později kombinováním skleněných a kovových dílů. K opravdovému rozmachu při výrobě lustrů došlo v druhé polovině 19. století pod vedením Eliase Palmeho, který proslavil jméno Kamenického Šenova a zdejších sklářů po celém světě. Po druhé světové válce na tradici navázal národní podnik Lustry, dnes Preciosa-Lustry a.s. Ve městě bylo zřízeno Sklářské muzeum Kamenický Šenov.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Kamenickošenovsko

Současné problémy: V současné době prožívá Kamenický Šenov renesanci drobného podnikání. Ve městě je na 40 sklářských dílen, které se velmi často zabývají pro tuto oblast tradiční výrobou lustrů. V PIK se nachází řada cenných industriálních objektů, např. Zámecký pivovar, Rolffsova kartounka, kotelna Frýdlantských strojíren, jejichž technický stav je rozmanitý, většinou však neuspokojivý.

Další informace:

http://www.kamenicky-senov.cz/historie/d-1012/p1=52

http://www.luzicke-hory.cz/

http://www.muzeumskla.cz

     en