Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Bukovinsko se rozkládá v JV části Východolabské tabule, ve střední části geomorfologického podcelku Pardubická kotlina na levém břehu Labe JV od Opatovic nad Labem. Krajině ploché kotliny a údolní nivy dominují komíny elektrárny Opatovice a právě elektrárenské popílky jsou ukládány do 2 rozsáhlých úložišť v PIK Bukovinsko. Úložiště Dříteč je rekultivováno na sportovně-rekreační areál.

Obr. 91: Poloha PIK Bukovinsko v České republice

Přírodní poměry: PIK Bukovinsko se nachází v plochém až mírně zvlněném reliéfu Sezemické kotliny (geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny), jehož podloží tvoří vápnité jílovce druhohorního stáří (křída), které jsou pokryty různě mocnými čtvrtohorními sedimenty (Straka, red., 1986): Místy se zvedají svědecké vrchy často s pokryvy spodnopleistocénních říčních štěrků. Na okraji údolní nivy Labe se vyskytují lemy mladočtvrtohorních říčních teras. Méně se vyskytuje akumulační reliéf vátých písků, svahovin a údolních niv. Díky půdotvornému substrátu a charakteru pedogenetických procesů se v zájmové oblasti nacházejí v údolní nivě fluvizemě modální a glejové, ve vyšším reliéfu luvizemě a regozemě arenické a antropozemě. Část obce Dříteč se nachází v záplavovém území řeky Labe. Krajina je mozaikovitá zemědělsko-sídelní, zemědělsko-lesní s antropogenními industriálními tvary, náleží do bukodubového vegetačního stupně. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 600–650 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 9–10 ^oC (tamtéž). Charakter PIK je určen antropogenními tvary aktivního úložiště Bukovina a rekultivovaným odkalištěm Dříteč (obě lokality slouží k ukládání popílků z Elektrárny Opatovice).

Historický vývoj PIK: Vymezená PIK Bukovinsko zahrnuje rozsáhlé antropogenní sedimenty – sedimentační nádrže pro elektrárenské popílky. Sedimentační prostory se nacházejí jižně obce Bukovina a východně obce Dříteč. Byly vytvářeny díky fungování tepelné elektrárny Opatovice, která byla postavena v letech 1956–1960. Spaluje hnědé uhlí, které je přiváženo železniční vlečkou, napojenou ze stanice Opatovice nad Labem. Popílek a struska byly transportovány potrubím do sedimentačních nádrží. Nádrž Dříteč byla již v 70. a 80. letech minulého století výrazným zdrojem znečištění (Gürtlerová, et al., 1992). V únoru 1977 se protrhla hráz popílkoviště Dříteč a vlna zasáhla část území včetně některých obytných domů v obci. Existuje reálný předpoklad, že došlo ke kontaminaci z popílku. Na úložišti Dříteč postupně vznikla rozsáhlá sedimentační laguna o ploše 140 ha a místy až 16 m hluboká. Když popílkoviště přestalo být využíváno, bylo zakonzervováno pomocí geotextilií s omezenou životností. Úniky popílku zamořovaly okolí. V roce 2005 byl sedimentační prostor Dříteč rekultivován, s využitím elektrárenských popílků byl vytvořen nový terén. Podle projektu architekta Grahama Marshe vzniklo na ploše 140 ha mistrovské 18-jamkové moderní golfové hřiště (otevřeno v roce 2007). Severní sedimentační nádrž Bukovina přestala být naplňována systémem potrubí a v současnosti je materiál navážen nákladními auty z elektrárny.

Tabulka 74: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Bukovinsko

Současné problémy: Zdrojem elektrárenských popílků pro sedimentační nádrže v zájmové oblasti je Elektrárna Opatovice, kterou v současné době provozuje společnost Elektrárny Opatovice, a.s., jako součást Energetického a průmyslového holdingu. Kromě elektrické energie je i významným dodavatelem tepla. Bývalá sedimentační nádrž, nyní odkaliště Dříteč, je rekultivováno a provozováno jako golfové hřiště. Prostor je vhodně začleněn do krajiny. V celém rekultivovaném území vzniká postupně rozsáhlý multifunkční sportovní areál Golf Resort Kunětická Hora s nabídkou služeb i sportovních aktivit. Do severní sedimentační nádrže Bukovina se v současné době ukládá solidifikovaný popílek (vzniká při odsiřování spalin). Popílkoviště může být zdrojem výrazného znečištění ovzduší i zdrojem znečištění podzemních i povrchových vod. Po ukončení ukládání bude plocha rekultivována, resp. dál využita pro jinou funkci. Hlavní využití je stanoveno pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V lokalitě popílkoviště je vymezen prostor pro ukládání technologického odpadu z energetiky, po ukončení ukládání v prostoru skládky rekultivace a obnova krajiny (Klicpera, 2010).

Další informace:

http://www.pardubice.eu/urad/radnice/uzemni-planovani/uzemne-planovaci-dok/seznam_upd/Dritec/UP-Dritec/vyhodnoceni-sea-1.pdfc

http://idspk.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3748&item=31495&category=

http://www.eop.cz/index.php

http://www.casopis-green.cz/articles/view/505-sest-z-peti-ekologu-kunetickou-horu-doporucuje

    kk