Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Košťálovsko se nachází v SZ části Podkrkonošské pahorkatiny, kde zasahuje do západní části Lomnické vrchoviny, charakteristickým rysem je hluboké údolí říčky Olešky. V jižní části PIK probíhá aktivní těžba kamene. Severně od údolí Olešky jsou stopy po historické těžbě černého uhlí.

Přírodní poměry: Podloží zájmové oblasti patří k limnickým permokarbonským sedimentům s komplexy paleovulkanitů podkrkonošské pánve. V zájmové oblasti jsou zastoupeny horniny vrchlabského souvrství – pískovce, prachovce, jílovce, bitumenní prachovce, místy vystupují odolné bazaltandezity (melafyry – Coubal, red., et al., 1998). Navazují sedimenty semilského souvrství se zastoupením slepenců a pískovců (Chaloupský, red. et al., 1992). Ve střední části PIK je přítomen štěpanicko-čikvásecký uhelný obzor tvořený prachovci, pískovci a jílovci se slojkami uhlí (až 30 m mocnost), které byly v minulosti dobývány. Reliéf Lomnické vrchoviny je tektonicky podmíněný se strukturními tvary na melafyrech. Dominuje výrazné údolí Olešky (levostranný přítok Jizery v Semilech). V jejím příkrém zalesněném pravém údolním svahu SZ Košťálova se setkáváme s historickými těžebními tvary po dobývání bitumenních břidlic a černého uhlí. Krajina je mozaikovitá sídelně-zemědělská. Ve vyšším strukturně podmíněném reliéfu na melafyrech převažuje lesní krajina, ve které jsou však aktivní důlní tvary kamenolomu Košťálov. V zájmové oblasti převažuje zastoupení bukového a jedlobukového vegetačního stupně s kambizeměmi modálními až dystrickými, ve sníženinách se vyvinily pseudogleje, v údolním dně Olešky převažují gleje. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu MT4 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 650–700 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 6–7 ^oC (tamtéž).

Historický vývoj PIK: Vymezená PIK zahrnuje území s aktivní těžbou melafyrů (kamenolom Košťálov) a blízké okolí s kontaminovanými lokalitami (bývalé výrobní areály), včetně zbytků po dobývání černého uhlí. Lom v Košťálově byl otevřen již roku 1908, avšak rozsáhlá těžba, stavební práce a výroba různých kamenných produktů začala v roce 1922. Těžený kámen je dodáván jako přírodní drcené kamenivo v různých frakcích i lomový kámen. Kamenolom patří do firmy EUROVIA Kamenolomy, a. s., která je od roku 2010 součástí stavební Skupiny EUROVIA CS. Kámen z košťálovského lomu je velmi vhodný k výrobě silničního štěrku. Košťálovský kámen si tak svojí výbornou kvalitou získal mezi lidmi výbornou pověst a platí, že "Když pro kámen, tak do Košťálova". V rámci Libereckého kraje je ložisko stavebního kamene Košťálov nejvýznamnější, neboť je zde těženo 37 % všech vytěžených objemů (Smolová 2008). V severozápadní části podkrkonošské pánve mezi Košťálovem a Jilemnicí jsou známé výskyty spodnopermských hořlavých bituminózních břidlic. Tyto břidlice se v 19. století na mnoha místech těžily a používaly se po vypálení k hnojení polí a v kombinaci s uhlím při výrobě svítiplynu. Stopy po těžbách se vyskytují SZ Košťálova (trať Kouty). V Košťálově a blízkém okolí se rozvíjel již v 2. polovině 19. století textilní průmysl, výrobní areály provozoven jsou v současnosti zčásti využívány.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Košťálovsko

Současné problémy: Vymezená PIK Košťálovsko představuje v současnosti aktivní kamenolom se zpracováním drceného kameniva i lomového kamene, část lomu byla využita ke skládkování komunálního odpadu. Kamenolom patří firmě Skládka Košťálov (patřící pod firmu Marius Pedersen a.s.) má kapacitu 2,5 mil. m³), což při produkci komunálního odpadu 137000 t/rok a způsobu ukládání dává výhled do roku 2023. V současné době se stopy po těžbě černého uhlí nacházejí v oblasti SZ od Košťálova, v poměrně příkrém svahu se nachází množství hald hlušiny, které jsou porostlé již vzrostlým lesem, místy se vyskytuje zamokření. V obci Stružinec je opuštěný tovární areál s kontaminovaným místem (kotelna, skládka). Jižně od Pohoře se nepodařilo potvrdit kontaminované místo, rovněž jako severně od osady Čikvásky. V současnosti funguje v Košťálově několik firem – využití bývalých výrobních areálů:např. textilní závod Trevos s.r.o. Zájmová oblast se vzhledem ke své poloze začíná orientovat i na podporu turistiky a rekreace.

Další informace:

http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page1874/Regionalni-surovinova-politika/Regionalni-surovinova-politika-2003

http://www.pku.cz/pku/site.php?location=3&type=vud&page=1

http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/vud/VUD.htm

http://www.betonserver.cz/eurovia-kostalov                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        kk