Postindustriální krajina Česka

Krajinné projekty

Zadavatel projektu: Jméno příjmení

Zde může být obsažen popis projektu.

Seznam lokalit

Poloha: Postindustriální krajina Zábřežsko se nachází v jižní části okresu Šumperk, v západní části Olomouckého kraje. Na severu sousedí se Šumperskem, na jihu s Mohelnickem a na východě s Uničovskem. Území tvoří tři samostatné administrativní a správní jednotky – město Zábřeh (s místními částmi Zábřeh na Moravě, Novosady, Rudolfov, Ráječek, Skalička a Sídliště–severovýchod)   a obce Leština (3 km východním směrem od Zábřehu) a Rájec (1,5 km jižním směrem od Zábřehu). Přírodní poměry: Zábřežsko je charakteristické mírně zvlněnou, bohatě zalesněnou krajinou jesenického podhůří, nacházející se v průměrné nadmořsk…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Dubňansko se nachází v prostoru vymezeném městem Dubňany a obcemi Ratíškovice, Vacenovice, Milovice a údolím Kyjovky, 9 km na S od Hodonína. PIK vznikla po ukončené těžbě lignitu na konci 20. stol. K typickým rysům náleží poddolovaní území. Přírodní poměry: Krajina se nachází v J části Dolnomoravského úvalu, který náleží k teplé až velmi teplé klimatické oblasti s průměrným úhrnem srážek do 500 mm/rok a s půdami typu luvisolu na V a černozemě na Z. Mírně zvlněný povrch Dubňanska náleží k Dyjsko-moravské pahorkatině. Typickým rysem krajiny je široce rozevřené údolí Kyjovky na Z a ploše se zvedající vyv…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Šardicko zahrnuje území V od Čejče, J od Hovoran, obec Šardice a její SV okolí směrem ke Svatobořicím, 15 km SZ od Hodonína. Příčinou vzniku PIK byla těžba lignitu v průběhu 19. a 20. stol. a její pozůstatky, k nimž náleží poddolovaná území a kontaminovaná místa. PIK Šardicko má mnoho společných rysů se sousedním Dubňanskem, kde se rovněž těžil lignit. Ačkoliv těžba lignitu ovlivnila vzhled Šardicka, dokázalo si uchovat i rysy původní zemědělské krajiny s vinohrady. Přírodní poměry: Šardicko se nachází v J části geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina (Mutěnická pahorkatina), v podsoustavě Středomoravské Karpaty. Střední výška zvlněného ter…

Číst více...

Poloha: Rosicko-oslavanská PIK je součástí širší brněnské průmyslové aglomerace. Nachází se při západním okraji Boskovické brázdy cca 15 km od města Brna. Vznikla v souvislosti s již ukončenou těžbou kamenného uhlí a na navazujících hutních, strojírenských, energetických a potravinářských podniků. Přírodní poměry: Od SSV k k JJZ protažené území PIK doprovází kamenouhelnou pánev tvořenou pásem permokarbonských uhlonosných vrstev mezi obcemi Říčany na severu a Nová Ves na jihu o délce kolem 14 km a šířce přibližně 1 km. Uhlí vznikalo prouhelněním organických sedimentů v rašelinné deltě řeky ústící do mělkého sladkovodn…

Číst více...

Poloha: PIK zahrnuje pás území protáhlého tvaru ve směru SZ–JV, 13 km SZ od Tišnova, vymezené od jihu k severu obcemi a údolími: Tišnovská Nová Ves, údolí Loučky z. od Skryjí, Drahonín, Olší a území v. od Stříteže, a údolí Nedvědičky J od Věžné. PIK má některé podobné nebo společné rysy s PIK 95 Rožensko. Důvodem vzniku PIK byla těžba uranu ve druhé polovině 20. stol. a pozůstatky ve formě poddolovaného území a kontaminovaných míst u bývalých šachet Olší 1 (Rudý říjen) a Drahonín 4. Přírodní poměry: PIK Olešsko se nachází ve východní části Českomoravské vrchoviny a z větší části lež…

Číst více...

Poloha: Základem pro vymezení této oblasti bylo poddolované území, které je v databázi České geologické služby nazvané „Ratibořské Hory – revír“ a které vzniklo v souvislosti s těžbou stříbra. Nachází se na území obce Ratibořské Hory na okrese Tábor, 5 až 9 km severovýchodně od Tábora. Přírodní poměry:  Z geomorfologického hlediska se vymezená oblast nachází na rozhraní Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vrchoviny. Ze Středočeské pahorkatiny do ní zasahuje jednak celek Táborská pahorkatina, svým podcelkem Soběslavskou pahorkatinou, a také celek Vlašimská pahorkatina, svým podcelkem Mladovožickou pahorkatinou. Z Českomoravské vrchoviny do n…

Číst více...

Poloha: PIK Merklínsko se nachází jihozápadně od Plzně ve směru na Domažlice. Jejím centrem je obec Merklín, jejíž rozvoj byl v minulosti úzce spjat s těžbou černého uhlí a zinku. Území PIK je tvořeno plochou poddolovaného území. Vlastní těžba se odehrávala v merklínské uhelné pánvi zejména v oblasti Výtuně, Bukové, Krchleb a Podivous – nejintenzivnější přitom byly těžební aktivity v období druhé poloviny 19. století a v první polovině 20. století.  Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska se nachází sledované území PIK na rozmezí Staňkovské a Výtůňské pahorkatiny – jde o zvlněný denudační reliéf s v…

Číst více...

Poloha: PIK zahrnuje území vymezené na JV Z okolím města Velké Opatovice s přilehlými obcemi (Bělá u Jevíčka, Korbelova Lhota a Brťov) a na SZ okolím obce Březina (Šnekov, Janůvky a v. okraj Slatiny). Důvodem vymezení PIK se stala těžba žáruvzdorných surovin a hnědého uhlí. K pozůstatkům ukončené těžby náleží dobývací území s poddolováním a kontaminovanými místy.  Přírodní poměry: PIK má nápadné uspořádání reliéfu, v němž důležitou úlohu hrají čela hřbetů, tzv. kuest, vymezující sníženiny. Nejstaršími geologickými útvary jsou dvě permské brázdy – boskovická na V a podorlická na Z, tvořící morfologick…

Číst více...

Poloha: Břaská PIK se nachází severovýchodně od Plzně ve směru na Středočeský kraj a hlavní město Prahu. Jejím centrem je obec Břasy, jejíž rozvoj byl v minulosti úzce spjat s těžbou černého uhlí, které se zde dobývalo povrchovým způsobem. Území PIK je tvořeno vlastním vytěženým územím, který byl později využit v některých případech pro lokalizaci skládek. Vlastní těžba se odehrávala v břaské uhelné pánvi v prostoru mezi Vranovicemi a Stupněm na ploše kolem 2 km2. Těžba probíhala s velmi různou intenzitou v období od počátku 17. století až do roku 1969.   Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku…

Číst více...

Poloha: Vejvanovská PIK se nachází severovýchodně od Plzně ve směru na Středočeský kraj a hlavní město Prahu. Jde o PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s těžbou černého uhlí. Vlastní těžba, která zde byla realizována klasicky hlubinným dobýváním, se odehrávala ve vejvanovské uhelné pánvi v okolí obcí Vejvanov a Chomle. Těžba zde probíhala s velmi různou intenzitou v období od 16. století až do roku 1980.   Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku Radnické vrchoviny – jde o zvlněný reliéf se zbytky antropogenních tvarů po těžbě uhlí (haldy, odvaly). Geologicky je území chomelsko-vejvanovskou částí radnick…

Číst více...

Poloha: PIK v okolí Horní Břízy se nachází severně od Plzně. Jde o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s těžbou kaolinu a rozvojem keramického průmyslu. Vlastní PIK je zde lokalizována severně a severovýchodně od Horní Břízy. Zatímco těžba kaolinu probíhá dosud nepřetržitě s různou intenzitou již od roku 1882, tak výroba keramického zboží prodělala v období po roce 1989 zřetelný úpadek.   Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku Hornobřízské pahorkatiny (podcelek – Kaznějovská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina) – jde o zvlněný reliéf s výskytem antropogenních tvarů po povrchové těžbě kaolinu. Geologicky jde o…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Jílovsko byla vymezena na základě rozsahu poddolovaného území Jílové u Prahy, které vzniklo v souvislosti s těžbou zlata. Krajina se nachází jižně od Prahy, pouhých 10 km od jejího jižního okraje, na okrese Praha-západ. Svým rozsahem se téměř shoduje s územím obce Jílové u Prahy (katastry Borek nad Sázavou, Luka pod Medníkem a Jílové u Prahy). Zasahuje ale odtud i do okrajových částí sousedních katastrů (Petrov na západě, Libeř na severu, Pohoří na východě, Kamenný Přívoz a Hostěradice na jihu). Jádrem krajiny je poddolované území protáhlého tvaru, v podélném SSV–JJZ směru dlouhé přibližně 3,3 km a v kolmém ZSZ…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Zdicko byla vymezena na základě rozsahu poddolovaného území Černín-Zdice, které vzniklo v souvislosti s těžbou železné rudy. Krajina se nachází na okrese Beroun 4 až 9 km jihozápadně od Berouna. Na svém jihozápadním okraji začíná na katastrálním území Knížkovic a směrem k severovýchodu pak pokračuje přes katastry Zdic, Černína, Svaté, Levína a Trubína, na katastr Trubské, kde končí. Jádrem krajiny je poddolované území protáhlého tvaru, v podélném JZ–SV směru dlouhé přibližně 5 km a v kolmém SZ–JV směru široké 400 až 1 300 metrů. Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska se Zdicko nacház…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Nučicko byla vymezena na základě rozsahu poddolovaného území Nučice, které vzniklo v souvislosti s těžbou železné rudy. Nachází se v bezprostředním jihozápadním okolí Prahy převážně na okrese Praha-západ, západním koncem zasahuje i na okres Beroun. Na svém severovýchodním konci začíná na jihozápadním okraji Prahy a směrem k jihozápadu pak pokračuje přes Jinočany, Nučice a Rudnou do Chrustenic a Loděnice, kde končí. Jádrem krajiny je poddolované území nápadně úzkého a protáhlého tvaru, což je dáno rozsahem a tvarem železnorudného ložiska. Poddolované území je v podélném SV–JZ směru dlouhé 9,5 km a…

Číst více...

Poloha: Přílepská PIK, poddolovaný prostor na povrchu představovaný lokalitou Přílepská skála, se nachází 2 km severozápadně od Rakovníka. Z administrativního hlediska je situována do Středočeského kraje, respektive okresu Rakovník. Územím prochází silnice 3. třídy, která obec Přílepy připojuje na regionální silnici II/227 (Rakovník – Kněževes) a II/228 (Rakovník – Jesenice). Železniční zastávka Přílepy je vzdálena cca 2 km severně od obce. Přírodní poměry: Přílepská skála v katastru obce Přílepy je z geomorfologického hlediska součástí Rakovnické, respektive Kněževeské pahorkatiny. Ta představuje strukturně tektonickou sníženinu mezi Džbánem, Doupovsk…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Kladensko sestává ze dvou částí a byla vymezena na základě rozsahu zdejších poddolovaných území, která vznikla v souvislosti s těžbou černého uhlí. Tato poddolovaná území byla spojena v jeden celek, od kterého bylo odděleno území obce Kladno, tj. všech sedm katastrálních území jejích jednotlivých částí, Dubí, Hnidous, Kročehlav, Motyčína, Rozdělova, Vrapic a samotného Kladna. Území Kladna tedy není její součástí. Postindustriální krajina Kladenska, tak jak byla vymezena, ve směru od západu k východu, začíná na území Nového Strašecí na okrese Rakovník a pokračuje přes Stochov k …

Číst více...

Poloha: PIK Přebuzsko se nachází v západní části Krušných hor poblíž německých hranic. Centrem PIK je horská obec Přebuz (má statut města) s blízkým okolím. Obec se nachází v polovině vzdálenosti mezi městy Kraslice a Nejdek. PIK Přebuz je odrazem dlouhé historie těžby barevných rud, zde stříbra a cínu. Území PIK tvoří plocha poddolovaného území. Přírodní poměry: Z geomorfologického pohledu patří sledované území PIK do okrsku Přebuzská hornatina, jež je součástí celku Krušné hory (oblast Krušnohorská hornatina). Většina řešeného území PIK je budována granitovými tělesy z doby svrchního karbonu, vrcholové partie…

Číst více...

Poloha: PIK Vejprtsko se nachází v Krušných horách v severozápadní části okresu Chomutov. Vlastní zájmové území PIK se rozkládá na území současného intravilánu města a na něj bezprostředně navazujících ploch. Vejprty leží přímo na státní hranici s Německem, kterou zde tvoří řeka Polava a mimo vlastního údolí se rozkládá na SZ svahu Přísečnické hory. Přírodní poměry: Sledované území PIK Vejprtsko je geomorfologicky řazeno k tzv. Loučeňské hornatině (součást celku Krušné hory). Geologická stavba území je významná násunovým zlomem, který půlí sledované území přibližně ve směru severozápad&ndash…

Číst více...

Poloha: PIK Radovesicko je reprezentována prostorem Radovesické výsypky. Rekultivovaný povrchový lom mezi Bílinou a Kostomlaty se nachází v Milešovském středohoří na trojmezí Bořeňského středohoří, Teplického středohoří a Kostomlatského středohoří. Z administrativního hlediska se lokalita nachází v Ústeckém kraji, v okrese Teplice. 3 km východně od lokality prochází silniční tepna Ústeckého kraje – silnice E 442, podél níž vede rovněž železniční trať. Z Bíliny vede k lokalitě železniční vlečka (slepé koleje). Přírodní poměry: Oblast, ačkoliv okrajově situovaná, je součástí vulkanického komplexu Českého středohoří, které vzniklo seskupen…

Číst více...

Poloha: PIK Svatoňovicko je součástí bývalého žacléřsko-svatoňovického černouhelného revíru, který patří k vnitrosudetské (dolnoslezské) pánvi (též Východočeské pánvi). Malou částí zasahuje do východního okraje Krkonošského podhůří, větší území část patří k západnímu okraji Broumovské vrchoviny. Vznik PIK souvisí s ukončenou těžbou černého uhlí a dalšími těžebními a zpracovatelskými aktivitami v této oblasti. Přírodní poměry: Zásoby černého uhlí byly vázány na vnitrosudetskou (dolnoslezskou) pánev, která do zájmového území zasahuje z Polska (Tásler, et al., 1979). Pánev je na…

Číst více...

Poloha: PIK Černodolsko se nachází v JV části Krkonoš, leží ve střední části Vrchlabské vrchoviny a svým severním okrajem zasahuje i do vyššího reliéfu Krkonošských rozsoch. PIK Černodolsko dominuje hluboké údolí potoka Čistá (jako levostranný přítok se vlévá do Labe v Hostinném). Černý Důl je spojen s počátky těžby rud v Krkonoších. V okolí probíhala již od 18. století těžba vápence, ve střední části PIK probíhá aktivní těžba i v současnosti. Přírodní poměry: Podloží zájmové oblasti patří regionálně k horninám krkonošsko-jizerského krystalinika (svrchní paleozoikum až svrchní proterozoikum), v jižn…

Číst více...

Poloha: PIK Žacléřsko se nachází v severním výběžku Žacléřské vrchoviny, kde zaujímá českou část Vraních hor a jejich úpatní polohy, kde v prostoru severně Královeckého Špičáku probíhá aktivní těžba kamene. Avšak s ohledem na blízkost města Žacléře a těžebního prostoru bývalého Dolu Jan Šverma bude v rámci této PIK popsána i tato oblast typické bývalé těžební krajiny s ukončenou těžbou černého uhlí. Přírodní poměry: Geologicky patří zájmová oblast k vnitrosudetské pánvi, která zasahuje z Polska. Je vyplněna kontinentálními uloženinami a vulkanity spodního karbonu až triasu. Vymezená PIK je tvořena převážně…

Číst více...

Poloha: PIK Chvaleticko se rozkládá z menší části v plochém reliéfu údolní nivy Labe východně Chvaletic – Východolabská tabule (geomorfologický okrsek Pardubická kotlina), jižní a jihovýchodní části zasahuje výše položený reliéf Železných hor (podcelek Chvaletická pahorkatina). V převážně odlesněné zemědělské krajině s rozptýleným osídlením tvoří PIK rozsáhlé bývalé prostory pyritových dolů, aktivní stěnové kamenolomy, úložiště popílku Elektrárny Chvaletice a její funkční areál, místa starých těžeb železné rudy a prospekce uranu, přístav na Labi, kontaminovaná místa a skládky, areál kasá…

Číst více...

Poloha: PIK v oblasti Třemošné se nachází v prostoru severně od Plzně. Jedná se o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s těžbou černého uhlí a kaolinu a rozvojem keramického a sklářského průmyslu. PIK je zde lokalizována na území obce Třemošná. Těžba uhlí v Třemošné byla zahájena v roce 1817, ale již na sklonku 19. století byla ukončena. Naproti tomu těžba nerostů pro keramický průmysl probíhala v druhé polovině 19. století a také po celé 20. století. Momentálně je zde tato těžba ukončena a lokalita Záluží u Třemošné se řadí mezi netěžené dobývací prostory Plzeňského kraje. Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledovan…

Číst více...

Poloha: PIK Radvanicko je situována v bývalém žacléřsko-svatoňovickém černouhelném revíru, který patří k vnitrosudetské (dolnoslezské) pánvi (též Východočeské pánvi). Pánev zasahuje do zájmové oblasti, která náleží do severní části Broumovské vrchoviny. Vznik PIK souvisí s ukončenou těžbou černého uhlí i dalšími těžebně zpracovatelskými aktivitami v této oblasti. Přírodní poměry: Sloje černého uhlí byly vázány na dolnoslezskou pánev, která do zájmového území zasahuje ze sousedního Polska. Celková mocnost sedimentární limnické permokarbonské výplně (jílovce, pískovce, slepence, arkózy) spolu s…

Číst více...

Poloha: PIK se nachází severozápadním směrem od Plzně. Jde se o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s hlubinnou těžbou kaolinu (lokalita Nevřeň), těžbou písků (lokality Chotíkov, Přísov apod.) a těžbou uhlí (lokalita Chotíkov). Vlastní PIK je tvořena dvěma částmi, jejichž rozvoj byl ovlivněn těžbou nerostných surovin (kaolinu, písků, uhlí) a navazujícími průmyslovými aktivitami: (1) území od Všerub k Nevřeni, (2) území od Přísova k Chotíkovu. Zatímco těžba černého uhlí a kaolínu je momentálně již minulostí, tak těžba písků v rámci dané PIK stále pokračuje.  Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku Hornobř…

Číst více...

Poloha: Oblast vymezené PIK Džbánska se nachází mezi obcemi Kounov a Řevničov. Z administrativního hlediska je PIK situována do Středočeského kraje, respektive okresu Rakovník cca 12 km severně od Rakovníka. Územím prochází regionální komunikace II/425 (Kounov – Mutějovice – Hředle) a v širším okruhu dále II/486 Řevničovem. Železniční trať spojující Rakovník a Louny prochází pouze obcí Kounov. Přírodní poměry: Lokalita popisované postindustriální krajiny náleží z pohledu geomorfologického členění do celku Rakovnická pahorkatina (okolí Kounova) a Džbán, v jehož dalším členění zasahuje do podcelků Ročovská vrchovina a Řevničovská pahorkatina. Celkově jde o…

Číst více...

Poloha: PIK Jáchymovsko se rozprostírá v okolí horského města Jáchymova ve vzdálenosti přibližně 20 km SV od krajského města Karlovy Vary. Osu území tvoří Jáchymovský potok. S výjimkou jižního cípu území lze tuto PIK označit za horskou oblast, přičemž důvodem k jejímu vymezení byla především rozsáhlá koncentrace lokalit souvisejících s těžbou rud. Přírodní poměry: Území PIK je součástí Jáchymovské hornatiny (celek Krušné hory). Jižní část území náleží již do pánevní oblasti (Ostrovská pánev). Oblast se vyznačuje pestrou geologickou stavbou – v západní části ji tvoří granitová a granodioritová…

Číst více...

Poloha: Povrchové hnědouhelné lomy mezi Mostem a Jirkovem u bývalých Vršan jsou součástí Jirkovská pánve, která je v rámci Chomutovsko–teplické pánve částí geomorfologického celku Mostecká pánev. Z administrativního hlediska leží PIK v Ústeckém kraji na hranici okresů Most a Chomutov. Na jihu vymezeného území prochází silnice E442, která je důležitou tepnou celého kraje (propojuje jednotlivá okresní města kraje od Ústí nad Labem a vede až do Karlových Varů). Území rovněž prochází elektrifikovaná železnice, k těžebním lokalitám jsou zavedeny vlečky. Přírodní poměry: Počátek této i dalších podkrušnohorských pánv…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Příbramsko byla vymezena na základě rozsahu poddolovaných území, která vznikla v souvislosti s těžbou uranové rudy a v menší míře i některých dalších rud, obsahujících olovo, zinek a stříbro. Nachází se v blízkém jihovýchodním, východním a severovýchodním okolí Příbrami, mezi vesnicemi Kamennou, Lazskem a Milínem na jihu a Trhovými Dušníky, Dubnem a Skalkou na severu. Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska se postindustriální krajina Příbramsko nachází na rozhraní dvou subprovincií, resp. jejich dvou oblastí, a to Poberounské subprovincie, resp. Brdské oblasti, a Česko-moravské…

Číst více...

Poloha: Šternberská PIK s centrem s přibližně 14 tisíci obyvateli se nachází cca 15 kilometrů severně od Olomouce na přechodu nížiny Hornomoravského úvalu a vysočiny Nízkého Jeseníku. Vznik této postindustriální krajiny souvisí s útlumem textilního a strojírenského průmyslu ve městě Šternberku. Přírodní poměry: Geomorfologický celek Nízký Jeseník v území přechází v kvartérní sedimenty Hornomoravského úvalu. Kvartér je zastoupen převážně jílovitopísčitými štěrky a jílovitými hlínami s příměsí štěrku, pod nimiž je uloženo zvětralé kulmské paleozoikum. Kopcovitá severní a východní část města se…

Číst více...

Poloha: PIK se nachází severním směrem od Plzně. Jde o typ PIK, jejíž rozvoj je spjat s těžbou kaolinu a produkcí keramických výrobků a rozvojem chemického průmyslu. Vlastní PIK je tvořena územím ovlivněným těžbou kaolinu, které se nachází západně od Kaznějova. Zatímco těžba kaolinu zde dosud probíhá s různou intenzitou již od roku 1904, tak výroba keramického zboží prošla v období po roce 1989 zřetelným útlumem, i když část výrob zůstala zachována.  Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku Hornobřízské pahorkatiny (podcelek – Kaznějovská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina) – jde o zvlněný reliéf s vý…

Číst více...

Poloha: Pik reprezentuje především povrchový lom na těžbu hnědého uhlí Nástup a jeho okolí, které se nacházejí severně od Nechranické přehrady mezi Chomutovem a Kadaní. Administrativně patří lokalita do Ústeckého kraje, do okresu Chomutov. Zhruba 1 km severně od lokality prochází silnice E 442, železniční tratě obklopují prostor PIK ze severu, z východu i západu. Přírodní poměry: Území PIK je součástí Březenské pánve, která je charakterizována zejména erozně denudačním reliéfem na miocenních jezerních jílech a píscích s uhelnými slojemi. Jejich vývoj je stejně jako u ostatních lokalit v Mostecké pánvi datován do oligocénu. Intenzivní říčn…

Číst více...

Poloha: PIK Nýřansko se nachází jihozápadně od Plzně. Jedná se o typ PIK, jejíž rozvoj je spjat s hlubinnou těžbou černého uhlí a navazujícími průmyslovými výrobami. Vlastní PIK, která vznikla v důsledku dolování černého uhlí, se rozprostírá na velmi rozsáhlém území, které se táhne od Blatnice, Nýřan a Tlučné na severu přes Zbůch k Chotěšovu a Dobřanům na jihu. Těžba černého uhlí zde probíhala nepřetržitě s různou intenzitou od druhé poloviny 18. století až do roku 1991.   Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK na pomezí okrsků Hornobřízská pahorkatina (podcelek – Kaznějovská pahorkatina,…

Číst více...

Poloha: Paskovskou PIK lze definovat jako oblast mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem, převážně na levém, moravském břeku Ostravice, která je ovlivněna důlními činnostmi, v mnohem menší míře dřevozpracujícím a navazujícími odvětvími. PIK zahrnuje území obcí Paskov, Staříč, Žabeň, Řepiště, Fryčovice. PIK vznikla převážně v souvislosti s ukončenou, nicméně v jistých území stále probíhající těžbou černého uhlí. Území protíná rychlostní silnice R56. Přírodní poměry:  Geologický podklad území tvoří horniny Vnějších Západních Karpat. Jádro území má příkrovovou stavbu s převahou flyšové sedimentace…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Orlovska se rozkládá na území mezi Bohumínem a Karvinou, zahrnuje území obcí Bohumín, Rychvald, Petřvald, Orlová, Doubrava, část Šenova, Havířova, Horní Suché. Páteří území je silnice I. třídy č. 59. Ze severu toto území, jehož integrujícím prvkem je ovlivnění krajiny hlubinnou těžbou černého uhlí, vymezuje státní hranice s Polskem. Jde o severní a východní část ostravské sídelně průmyslové aglomerace. Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří písky, štěrky a jíly, důležitou součástí jsou slepence, arkózy a pískovce, které obsahují mocné uhelné sloje. Tyto…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Kladensko sestává ze dvou částí a byla vymezena na základě rozsahu zdejších poddolovaných území, která vznikla v souvislosti s těžbou černého uhlí. Tato poddolovaná území byla spojena v jeden celek, od kterého bylo odděleno území obce Kladno, tj. všech sedm katastrálních území jejích jednotlivých částí, Dubí, Hnidous, Kročehlav, Motyčína, Rozdělova, Vrapic a samotného Kladna. Území Kladna tedy není její součástí. Postindustriální krajina Kladenska, tak jak byla vymezena, ve směru od západu k východu, začíná na území Nového Strašecí na okrese Rakovník a pokračuje přes Stochov k …

Číst více...

Poloha: Sokolovsko je plošně nejrozsáhlejší PIK. Nachází se v SZ Čechách a primárně bylo vymezeno kvůli těžbě hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, na níž později navázaly energetické nebo chemické podniky. Území lze detailněji vymezit osou SV–JZ ve směru Nová Role (SV) přes Chodov až k Habartovu (JZ). Severní hranici oblasti tvoří přibližně linie Nová Role–Oloví, jižní hranice sahá až za město Sokolov. Přírodní poměry: Vzhledem k výrazné proměně krajiny antropogenními zásahy lze v případě geomorfologických typů hovořit o kombinaci hald, důlních sníženin či v současnosti stále otevřených dolů. Celé území patří do Sokolovské pánve. Její geologick…

Číst více...

Poloha: PIK se nachází ve střední části Chomutovsko-teplické pánve v rámci Komořanské kotliny, která je součástí vyššího geomorfologického celku Mostecká pánev. V části severočeské hnědouhelné pánve, ve které byla vymezena popisovaná postindustriální krajina, se nacházejí povrchové lomy aktivní, rekultivované plochy, výsypky, tepelné elektrárny a chemický závod. Aktivními lomy jsou lom Bílina a lom Československé armády (lom ČSA). Přírodní poměry: Komořanská kotlina představuje mělkou tektonickou sníženinu rozkládající se na miocenních jílech a píscích s mocnými hnědouhelnými slojemi. Její vývoj je…

Číst více...

Poloha: PIK zaujímající Chabařovický velkolom a jeho okolí je vymezena mezi katastrálními územími Ústí nad Labem a Teplic. Z administrativního hlediska se popisované území nachází v Ústeckém kraji, v okrese Teplice a Ústí nad Labem. Území má velmi dobrou dopravní infrastrukturu z významných silnic zde prochází D8 nebo II/442. Stejně tak je i území zejména na severu a v okrajových částech protkáno stěžejními železničními tratěmi spojujícími Teplice a Ústí nad Labem. Přírodní poměry: Postindustriální krajina se v rámci širšího prostoru Mostecké pánve nachází v dílčí Chabařovick…

Číst více...

Poloha: Strážská PIK leží na horním toku řeky Ploučnice v oblasti Podještědí ve východní části okresu Česká Lípa. Nachází se v rovinaté až pahorkatinné krajině mezi výraznými vulkanickými suky cca 15 km východně od okresního města. Vznikla v souvislosti s již ukončenou těžbou uranové rudy důlní ražbou i louhováním, mechanickou a chemickou úpravou vytěžené suroviny, těžbou stavebního kamene a na navazující velkoblokovou urbanizací původně rekreačních obcí. Přírodní poměry: Území PIK Strážska zaujímá pás krajiny podél toku řeky Ploučnice mezi obcemi Luhov (na západě) a Hamr (na východě). Geologický podklad tvoří druhohorní křídová…

Číst více...

Poloha: Velenické pískovny, jádro PIK, se nacházejí cca 8 km severně od Českých Velenic. Z administrativního hlediska jsou situovány do Jihočeského kraje, respektive okresu Jindřichův Hradec. Územím prochází silnice I/49 a II/103, které umožňují přímé připojení na Třeboň. Územím prochází také železniční trať směřující do Třeboně a Českých Budějovic. Přírodní poměry: Lomy na těžbu písku v okolí Českých Velenic jsou součástí geomorfologického celku Třeboňská pánev, podcelku Lomnická pánev a okrsku Českovelenická pánev. Ta představuje tektonicky podmíněnou pánev v povodí řek Lužnicea Stropnice, která je obklopená horninami moldanubika a variský…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Pohořelicko zaujímá areál historického centra města Pohořelic, Z od údolí Jihlavy a místní části Velký dvůr u Starého rybníka. Důvodem pro vymezení PIK jsou menší objekty v centru města zařazené mezi tzv. brownfieldy na severu, objekty průmyslového areálu Dolní Štingary, rozkládající se mezi ulicí Vídeňskou, Průmyslovou a Mlýnským náhonem na JZ města a dále areál Velkého dvora zcela na J. Přírodní poměry: Zájmová oblast PIK leží v Dyjsko-svrateckém úvalu, kde zčásti zasahuje do geomorfologického podcelku Drnholecká pahorkatina na Z, zčásti do Dyjsko-svratecké nivy. Drnholecká pahorkatina má velmi plochý povrch a…

Číst více...

Poloha: Odkaliště uranových rud u Mydlovar, představující jádro této postindustriální krajiny, se nachází v prostoru zejména mezi obcemi Mydlovary, Olešník, Nákří a Dívčice. Z administrativního hlediska jsou situovány do Jihočeského kraje, respektive okresu České Budějovice. Přírodní poměry: Plocha odkaliště se nachází ve Zlivské pánvi (podcelek Blatská pánev, celek Českobudějovická pánev) poblíž hranice s Vodňanskou pánví a Chvalešovickou pahorkatinou. Plocha pánve ve výsledku představuje akumulační reliéf na dně tektonické sníženiny, která je omezená výraznými zlomovými svahy. Ve východní části se na nánosech štěrkop…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Bučovicko zahrnuje jižní část centra města Bučovic s blízkým okolím, ležícím 30 km v. od Brna, s rozsáhlým průmyslovým areálem bývalých UP závodů, zařazovaným v současnosti mezi brownfieldy, dále areál Agrostavu, bývalou cihelnou a několik menších kontaminovaných ploch ve V a SV části města.  Přírodní poměry: Bučovice leží ve Středomoravských Karpatech, v údolí Litavy s výraznou údolní nivou, která byla přičleněna k nižší Litenčické pahorkatině na S a sousedící s pahorkatinným okrajem Ždánického lesa na J. Z geologické stavby Středomoravských Karpat se do PIK promítají okrajově vlastnosti obou…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Mokersko se nachází S od obce Mokrá na V okraji brněnské aglomerace, 15 km SV od Brna a 800 m SV od obce Mokrá-Horákov. Vznikla těžbou vápence ve velkolomech pro blízkou cementárnu. Severní polovina hranice PIK probíhá prakticky paralelně s okrajem CHKO Moravský kras, která se tak vyhýbá dobývacímu prostoru. Přírodní poměry: Jižní okraj Moravského krasu a chráněné krajinné oblasti Moravský kras je rozčleněn hlubokým údolím řeky Svitavy a jejích přítoků – Říčky a Rokytnice. Plochý povrch mezi údolími se rozpadá na dílčí krasové plošiny s řadou krasových tvarů, jako jsou mělké závrty a škrapy. Mezi údolí…

Číst více...

Poloha: PIK Sušicko se nachází na severovýchodním okraji tohoto města. Jde o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti úzce spjat s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu – konkrétně zde šlo zejména o výrobu sirek v závodě SOLO Sušice. Vlastní výrobní aktivity zde probíhaly nepřetržitě s různou intenzitou od roku 1839 až do 2008, kdy byly místní výrobní závody uzavřeny a produkce sirek se značkou SOLO byla přesunuta do Indie.   Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska leží sledované území PIK v rámci okrsku Sušická vrchovina – jde o území s výskytem brownfields. Geologicky jde o paleozoikum Českého masívu – vyskytují se zde biotitické ruly, m…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Lulečsko je situována mezi obcemi Luleč a Drnovice JZ od Vyškova na JV okraji Drahanské vrchoviny. Důvodem jeho vymezení byla těžba lomového kamene ve velkolomu s menšími kontaminovanými plochami. Kamenolom je obklopený lesy, zemědělskou půdou a zástavbou. V prostoru PIK jsou další drobné opuštěné kamenolomy. Přírodní poměry: Krajina s lomy je situována na JV okraji geomorfologického celku Drahanská vrchovina a podcelku Konická vrchovina, v dílčím okrsku Jedovnicko-račický prolom. Součástí prolomu, který se na V větví, je i tzv. Lulečská hrásť, vyvýšenina, která vystupuje mezi dvěma rameny prolomu a na svých srázných úbočích poskytuje vhodné…

Číst více...

Poloha: Jádro postindustriální krajiny Hulínska tvoří jihovýchodní průmyslový okraj města Hulína podél rychlostní silnice R55 a silnice první třídy 655. Do zkoumaného území zasahuje Pláňavský rybník, osu území vedle zmíněných komunikací tvoří trať č. 330 v železničním koridoru Přerov – Břeclav. Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří pliocénní a pleistocénní písky, štěrky a jíly, jež jsou pokryty 3 – 5 m. mocnou vrstvou povodňových hlín a jemných písků s humusovou příměsí. Celková mocnost fluviálních a lakustrinních sedimentů v okolí Hulína je až 91 metrů (Přichystal, et al., 1993). Z geomorfologického…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Valašskomeziříčsko se nachází v severozápadním průmyslovém okraji města Valašského Meziříčí a částečně zasahuje i do obce Lešná. Jeho osu tvoří úsek železniční tratě č. 280 ve směru na z Vlašského Meziříčí na Hranice na Moravě. Jádro zájmového území představuje areál bývalých Urxových závodů n. p., dnes DEZA, a.s., který se zabývá od 60. let 20. století zpracováním černouhelného dehtu, surového benzolu a dalších produktů z koksování uhlí. Přírodní poměry: Geologický podklad tvoří jíly, jílovce a pískovce ždánicko-podslezské a slezské jednotky…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Grygovsko zaujímá území mezi obcemi Grygov a Krčmaň, tj. asi 3 km jižně od rychlostní silnice R35 (jižního obchvatu Olomouce) na pomezi nivy řeky Moravy a sousedící elevace okraje Nízkého Jeseníku. Jádrem PIK je vápencový lom Horka a areál bývalé vápenky. V jižní části území probíhá těžba štěrkopísků. Územím probíhá hlavní dvoukolejná elektrifikovaná železnice Přerov – Olomouc. Přírodní poměry: Geologický podklad je díky kontaktu dvou základních geologických jednotek ČR (Český masív a Západní Karpaty) velmi pestrý. Ve střední části území vystupuje až na povrch kulm (břidlice, droby) N…

Číst více...

Poloha: Území postindustriální krajiny Lipnícko zahrnuje zástavbu Lipníku nad Bečvou a jeho bezprostřední zemědělské okolí severně od města a lužní porosty po obou březích Bečvy jižně od města. Severně od centra probíhá obchvat silnice I. třídy č. 47 a přípojka k dálnici D1 a rychlostní silnici R35 k jejich budoucí mimoúrovňové křižovatce. Územím PIK prochází hlavní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať Přerov – Bohumín. Přírodní poměry: Geologický podklad tvoří klastické sedimenty karpatské předhlubně, převážně jde o mořské sedimenty miocenního a sladkovodní sedimenty pliocenního stáří. Kvartérní pokryv reprezentují spraše a spra…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina se nachází mezi Přibyslaví a Havlíčkovým Brodem podél železniční trati č. 250 v kraji Vysočina. Zájmové území tvoří čtyři správní a administrativní jednotky – obce Pohled, včetně místní části Simtany, obec Stříbrné Hory a část obce Dlouhá Ves a Utín, což je jedna z osmi místních částí města Přibyslav. Hlavní komunikační osy tvoří železniční trať č. 250, státní silnice I/19 a řeka Sázava. Železniční trať přenáší rozhodující místní i tranzitní vztahy v osobní i nákladní dopravě v kraji v trase Kolín – H. Brod – Žďár n. S. – Tišnov – Brno. Trať je…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Příbramsko byla vymezena na základě rozsahu poddolovaných území, která vznikla v souvislosti s těžbou uranové rudy a v menší míře i některých dalších rud, obsahujících olovo, zinek a stříbro. Nachází se v blízkém jihovýchodním, východním a severovýchodním okolí Příbrami, mezi vesnicemi Kamennou, Lazskem a Milínem na jihu a Trhovými Dušníky, Dubnem a Skalkou na severu. Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska se postindustriální krajina Příbramsko nachází na rozhraní dvou subprovincií, resp. jejich dvou oblastí, a to Poberounské subprovincie, resp. Brdské oblasti, a Česko-moravské…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Studénsko zahrnuje průmyslovou část města Studénka nad Odrou, respektive její městské části Butovice, malou částí zasahuje i do obce Pustějov. Jeho centrem je strojírenský areál bývalé Vagónky. Osou celé PIK je dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 270 Přerov – Bohumín. V jejím sousedství je areál bývalé Vagónky. Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří klastické sedimenty karpatské předhlubně, převážně jde o mořské sedimenty miocenního a sladkovodní sedimenty pliocenního stáří. Kvartérní pokryv reprezentují spraše a sprašové hlíny, okrajově i glaciální sedimenty, v nivě…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Hlinecko se nachází v jihovýchodní části okresu Chrudim, v Pardubickém kraji. Polohu určují komunikační vazby na větší sídelní celky v okolí – Chrudim (cca 25 km), Pardubice (cca 34 km), Havlíčkův Brod (cca 35 km), Polička (cca 22 km) a Žďár nad Sázavou (cca 20 km). Z významnějších center osídlení v regionu je nutno zmínit ještě jihozápadně ležící Žďírec nad Doubravou (cca 9 km) a Chotěboř (cca 16 km), severozápadně vzdálené Slatiňany (cca 20 km) a severovýchodně situovanou Skuteč (cca 10 km). Celé území tvoří správní a administrativní jednotka města Hlinska, včetně jeho místních částí – Blatno a Kouty. Přírodn…

Číst více...

Poloha: PIK Úsovsko se nachází v jižní části okresu Šumperk, v Olomouckém kraji, na severním okraji Hané a v navazující Zábřežské vrchovině. Zájmové území postindustriální krajiny tvoří tři správní a administrativní jednotky – město Úsov a obce Medlov a Hlivice. Širší regionální vazby území jsou především na Mohelnici (cca 36 km), Uničov (cca 40 km), Zábřeh (cca 19 km), Šumperk (cca 28 km) a Olomouc (cca 40 km). Komunikační osu zájmového území tvoří silnice II/444, která prochází řešeným územím ve směru jihovýchod – severozápad.  Východním směrem od řešeného území je…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Skutečsko se nachází v jižní části okresu Chrudim v Pardubickém kraji. Celé území tvoří čtyři správní a administrativní jednotky – město Skuteč (včetně místní části Skutíčko), obec Prosetín, Leštinka a Vrbatův Kostelec (místní část Cejřov). Komunikační síť území tvoří regionální silnice č. II/337 a II/358. Obsluha území je zajišťována také železnicí trať Svitavy – Polička – Žďárec u Skutče a trať Pardubice – Havlíčkův Brod. Stavba železnice v letech 1869–1871 znamenala pro oblast také rozvoj těžebních aktivit.  Přírodní poměry: PIK Skutečsko se nachází na rozhraní dvou výrazných…

Číst více...

Poloha: Postindustrální krajina zahrnuje administrativní a správní jednotku – město Česká Třebová. Sídlo je středně velkým městem (16 032 obyvatel a 41 km2 rozloha – k 1. 1. 2011), ležícím ve východní části Pardubického kraje a jižní části okresu Ústí nad Orlicí. Administrativní území města tvoří mimo samotného města Česká Třebová i místní části Lhotka, Parník, Skuhrov a Svinná. Poloha České Třebové má ze sociálně-geografického i ekonomického hlediska velký význam. Určují ji dva základní lokalizační faktory – reliéf (Třebovsko-svitavská brázda) a komunikační faktor (severozápad–jihovýchod). 8,5 km jižn…

Číst více...

Poloha: Základem pro vymezení této oblasti byly dvě lokality současné dosud aktivní povrchové těžby vápence, které byly převzaty z databáze CORINE LC. Nacházejí se u obce Koněprusy na okrese Beroun, přibližně 6 km jižně od Berouna. První lokalita se nalézá zhruba 1 km jižně od Koněprus a je představována areálem rozsáhlého aktivního vápencového velkolomu „Čertovy schody“ o rozloze 133 hektarů. Druhá lokalita se nalézá přibližně 2,5 km jihovýchodně od Koněprus a sestává ze dvou územně souvisejících částí. První část je představována areálem dosud aktivního vápencového lomu na Plešivci, druhá pak areálem již uzavřeného vápencového lomu Homolák. Are…

Číst více...

  Poloha: PIK Bukovinsko se rozkládá v JV části Východolabské tabule, ve střední části geomorfologického podcelku Pardubická kotlina na levém břehu Labe JV od Opatovic nad Labem. Krajině ploché kotliny a údolní nivy dominují komíny elektrárny Opatovice a právě elektrárenské popílky jsou ukládány do 2 rozsáhlých úložišť v PIK Bukovinsko. Úložiště Dříteč je rekultivováno na sportovně-rekreační areál.     Obr. 91: Poloha PIK Bukovinsko v České republice     Přírodní poměry: PIK Bukovinsko se nachází v plochém až mírně zvlněném reliéfu Sezemické kotliny (geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny),…

Číst více...

Poloha: PIK Kostelecko se rozkládá ve v. části Orlické tabule, ve v. části geomorfologického podcelku Třebechovické tabule podél toku Divoké Orlice. V ploché krajině soutokové oblasti Divoké Orlice, Kněžny a Štědrého potoka převládá orná půda, městská zástavba Kostelce nad Orlicí, podél vodních toků se táhnou říční porosty. PIK vymezen na základě existence rozsáhlého hliníku cihelny Wienerberger, zčásti využitého jako skládka, rozsáhlé plochy bývalých kasáren v JV části města a výskytu řady kontaminovaných míst. Přírodní poměry: Zájmová PIK zaujímá otevřené údolí Tiché Orlice na J, Štědrého potoka a …

Číst více...

Poloha: PIK Hornoslavkovsko se nachází ve vzdálenosti přibližně 15 km jihovýchodně od Sokolova. Vlastní území tvoří jak samotné město Horní Slavkov, tak i jeho blízké okolí. Jako předešlá území v regionu i tato PIK byla vymezena v souvislosti s těžbou rud (v tomto případě cínu a uranu) a na ni navazujících průmyslových provozů.  Přírodní poměry: PIK Hornoslavkovsko se nachází na mírně zvlněné plošině nad údolím řeky Teplá. Geomorfologicky leží na hranici Hornoslavkovské a Bečovské vrchoviny (celek Slavkovský les). Geologický podklad tvoří hlavně pararula, místy granit. Jihovýchodně od obce lze lokalizovat i menší oblast deluviálních sedimentů. S vý…

Číst více...

Poloha: PIK Skalensko je nejzápadnějším postindustriálním územím v ČR. Nachází se asi 5 km severně od Františkových lázní mezi obcí Skalná a Novou Vsí (část obce Křižovatka). Důvodem vymezení této PIK je především povrchová těžba jílů mezi výše zmíněnými sídly a na ni navazující haldy. Přírodní poměry: Oblast PIK Skalensko patří do mírně teplé klimatické oblasti. Geomorfologicky se řadí tato PIK do Chebské pánve, na západní hranici sledovaného území se však již zvedá Hazlovská pahorkatina. Atlas krajiny (2009) zde uvádí jako typ přírodní krajiny tzv. erozně-denudační pahorkatinu. Geologický podklad tvoří…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina v okolí starého hornického Starého města pod Sněžníkem zahrnuje území o rozloze 6 km2. Poloha území má ze sociálně-geografického i ekonomického hlediska velký význam, především s orientací a těžební aktivity, které v minulosti v území probíhaly. Území se nachází v severozápadní části Olomouckého kraje. V severní části probíhá státní hranice s Polskou republikou, v západní části krajská hranice s územím Pardubického kraje. Celé oblasti dominují dva významné artefakty – přírodní (masiv Králického Sněžníku, který přech…

Číst více...

Poloha: PIK Podbořansko se nachází v rovinaté západní části okresu Louny, ve vzdálenosti pěti kilometrů od páteřní komunikace Žatec–Plzeň. Podbořansko je považováno v rámci ČR za tzv. vnitřní periferii. PIK je tvořena územím vlastního města s pouze malým přesahem mimo jeho intravilán. Důvodem vymezení je koncentrace průmyslových a vojenských areálů ve městě. Přírodní poměry: Geomorfologicky je území Podbořanska součástí Žatecké pánve (část Mostecké pánve). Geologický podklad tvoří eocenní písky a štěrky, v blízkém okolí se vyskytují i bazaltová pyroklastika (výběžky z Doupovských hor) – blíže např. Svejkovský (2009). V půdním…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina v okolí Kralup nad Vltavou byla vymezena na základě rozsahu zdejších průmyslových areálů podle databáze CORINE LC. Krajina se nachází SSZ od Prahy, pouhých 11 km od jejího severního okraje, na okrese Mělník. Ve své severní části je to městská krajina představovaná intravilánem Kralup. Jádro této části krajiny tvoří staré průmyslové areály s brownfieldy v jižní, střední a východní části města. Západní a severní část intravilánu města už není součástí kralupské postindustriální krajiny. Přírodní poměry: Městem protéká řeka Vltava. Kralupy jsou po Praze a Českých Budějovicích třetím největ…

Číst více...

Poloha: PIK Otovicko se nachází v severozápadních Čechách, a to v bezprostřední blízkosti krajského města Karlovy Vary (na jeho severním okraji). Sledované území téměř navazuje na rozsáhlou PIK 38 Sokolovsko. Oblast PIK byla vymezena ze dvou důvodů: prvním je území poznamenané těžbou kaolínu (severní část PIK), které je již zčásti zrekultivované; druhým pak vysoká koncentrace průmyslových areálů v jižní části území. Přírodní poměry: Území Otovicka leží na styku dvou klimatických oblastí – do severní části zasahuje výběžek mírně teplé oblasti (ze Sokolovské pánve), jižní část směrem ke Karlovým Varům a toku řeky Ohře již spad…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Zlaté Hory tvoří katastrální území města Zlaté Hory. Město je lokalizováno v severní části Olomouckého kraje, v okrese Jeseník. Správní území města Zlaté hory zahrnuje mimo samotného města také místní části Ondřejovice, Horní a Dolní údolí a Rejvíz. Staré hornické město, které si zachovalo svůj image těžebního sídla, tvoří důležitý prvek osídlení okresu Jeseník. Komunikační vazby tvořené silniční sítí – silnice II/445 (Šternberk – Vrbno pod Pradědem – Zlaté Hory – Glucholazy /PL/), silnice II/453 (Jeseník – Město Albrechtice) a silnicí II/457 (Osoblaha – Zlaté Hory …

Číst více...

Poloha: PIK Chlumínsko se nachází ve středu území ohraničeného třemi městy – Mělníkem, Neratovicemi a Veltrusy, resp. Kralupy nad Vltavou, přesněji mezi obcemi Hostín u Vojkovic, Zálezlice, Chlumín a Dřínov. Krajina vznikla v souvislosti s povrchovou těžbou štěrkopísků a její tvář se vlivem rozšiřování dobývacího prostoru a rekultivací již opuštěných prostor stále mění. Přírodní poměry:  Území PIK je součástí geomorfologického celku Středolabské tabule, který je charakterizován nížinnou až plochou pahorkatinnou oblastí, jejíž osu tvoří tok řeky Labe s rozsáhlou aluviální nivou. Území PIK v podstatě kopíruje okrsek Vojkovické roviny n…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Mikulovicko se nachází v severní části Olomouckého kraje, v okrese Jeseník. Území tvoří dvě správní a administrativní jednotky – obec Mikulovice a město Zlaté Hory s místní částí Ondřejovice. Mikulovice mají statut obce a tvoří důležité sídlo na státní silnici I/44 ve směru Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – státní hranice s Polskem Obec se skládá ze tří katastrálních území – Mikulovice u Jeseníka, Kolnovice a Široký Brod. Správní hranice obce tvoří v severní části také státní hranici s Polskou republikou (gmina Głuchołazy). Komunikační síť…

Číst více...

Poloha: PIK Radonicko je plošně nevýznamným územím mezi Podbořany na jihu (PIK č. 66) a městem Kadaň na severu. Území prakticky navazuje na vojenský výcvikový prostor Hradiště, který se nachází západním směrem v Doupovských horách. Osu území tvoří potok Liboc, vlévající se v Žatci do řeky Ohře. Přírodní poměry: Z klimatického hlediska jde o oblast mírně teplou s minimem srážek. Geomorfologicky je PIK součástí Žatecké pánve. Osu území tvoří výběžek terciérních písků a štěrků, na který navazují (převážně mimo PIK) oblasti bazaltových pyroklastik. Půdní typy rozdělují PIK Vilémov na západní a východní čá…

Číst více...

Poloha: PIK Josefovsko je součástí průmyslově sídelního prostoru vázaného na soutokovou oblast (významný hydrografický uzel) Labe, Úpy a Metuje v rámci města Jaroměře v mírně zvlněné krajině na severním kontaktu Východolabské a Orlické tabule. V severním zázemí výrazně plochých tabulí vystupuje výrazný Zvičínsko-kocléřovský hřbet Krkonošského podhůří. Josefov, v současnosti část Jaroměře, představuje rozsáhlé barokní pevnostní město (vojenský brownfield) s dlouhou historií, k němuž se přimyká městský prostor Jaroměře na pravobřeží Metuje a Labe s řadou komplexů, které doplňovaly pevnostní město, ale i novodobých průmyslových podniků s…

Číst více...

Poloha: Hornopočapelská PIK se nachází na spojnici Roudnice nad Labem a Mělníka jižně od stejnojmenné obce nedaleko levého břehu řeky Labe. Krajina vznikla v souvislosti s povrchovou těžbou písků, ukládáním odpadu z elektrárny a tvář krajiny dále silně dotváří nedaleký komplex tří elektráren Mělník. Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku Dolnooharské tabule, který má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m. Samotné území PIK zasahuje do dvou okrsků. Severovýchodní část náleží okrsku Roudnická brána (podcelek Terezínská kotlina), který je charakterizován homogenním reliéfem strukturně…

Číst více...

Poloha: PIK se nachází v okolí elektrárny Počerady a zahrnuje přilehlé antropogenizované plochy. Území se nachází v Žatecké pánvi, která tak vyplňuje jižní a východní část Mostecké pánve. Z administrativního hlediska spadá lokalita do Ústeckého kraje, okresu Most. 1 km východně a severně od lokality prochází silnice II/255, východně rovněž prochází železniční trať. Přímo do lokality a k elektrárně Počerady vede železniční vlečka z Komořan, která zajišťuje dodávky uhlí do elektrárny. Přírodní poměry: V eocénu se zde vytvořilo několik sedimentačních prostorů, které se postupným poklesem území spojily v jedno velké jezero, ve kter…

Číst více...

Poloha: PIK Račicko se nachází v těsném sousedství Vodáckého a veslařského areálu Račice, v meandru řeky Labe poblíž Roudnice nad Labem. Krajina byla utvářena těžbou štěrkopísků a je jí ovlivňována i nadále, stejně jako je rovněž modelována ukládáním popílku. Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku Dolnooharské tabule, který má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m. Střední výška celku je 229,2 m n. m. Samotná oblast PIK Račiče se nachází v okrsku Roudnická brána (podcelek Terezínská kotlina). Severní část území je tvořena vápnitými jílovci, slínovci, m…

Číst více...

Poloha: PIK Úpohlavsko se nalézá mezi obcemi Úpohlavy, Siřejovice a Vrbičany. Její převážná část však leží na katastru stejnojmenné obce. Vznik krajiny souvisí s dlouhodobě probíhající těžbou vápenců a s ní se pojícím průmyslem. Severně od vymezené postindustriální krajiny se nachází cementárna. Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku Dolnooharská tabule, který má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m. Území PIK se nachází v okrsku Klapská tabule (náležící podcelku Hazmburská tabule) s nejvyšším vrcholem okrsku Hazmburk 418,2 m n. m. Severní okraj územ…

Číst více...

Poloha: PIK Lomnicko je situována převážně v ploché sníženině horního toku a mírně zvlněném reliéfu horního toku říčky Popelky v Z části Krkonošského podhůří, (podcelek Podkrkonošská pahorkatina), malou částí na J a JZ zasahuje vyšší reliéf Ještědsko-kozákovského hřbetu (podcelek Kozákovský hřbet). Mozaikovitá krajina je tvořena zastavěnou plochou města Lomnice n. P., zemědělskou půdou (pastviny) a drobnými lesíky. Základní indicie PIK tvoří kontaminovaná místa, stopy po starém dolování a průmyslový areál. Přírodní poměry: Snížený a mírně zvlněný reliéf podél říčky Popelky, kde se rozkládá městská zástavba…

Číst více...

Poloha: PIK Košťálovsko se nachází v SZ části Podkrkonošské pahorkatiny, kde zasahuje do západní části Lomnické vrchoviny, charakteristickým rysem je hluboké údolí říčky Olešky. V jižní části PIK probíhá aktivní těžba kamene. Severně od údolí Olešky jsou stopy po historické těžbě černého uhlí. Přírodní poměry: Podloží zájmové oblasti patří k limnickým permokarbonským sedimentům s komplexy paleovulkanitů podkrkonošské pánve. V zájmové oblasti jsou zastoupeny horniny vrchlabského souvrství – pískovce, prachovce, jílovce, bitumenní prachovce, místy vystupují odolné bazaltandezity (melafyry – Coubal, red., et al.,…

Číst více...

Poloha: Ralská PIK zaujímá nevelké území v bývalém vojenském újezdu Ralsko ve východní části okresu Česká Lípa (Liberecký kraj) při hranicích s okresem Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Nachází se v rovinaté až mírně zvlněné krajině v odlesněné enklávě uprostřed rozsáhlých lesních porostů cca 10 km jihovýchodně od Mimoně. Vznikla v souvislosti s již ukončenou vojenskou přítomností v původním vojenském výcvikovém prostoru zřízeném po 2. světové válce. Přírodní poměry: Území PIK Ralsko zaujímá srdcovitý segment krajiny na plochém rozvodí mezi řekami Ploučnicí a Jizerou v periferní jihov…

Číst více...

Poloha: Turnovská PIK zaujímá úsek údolí řeky Jizery v prostoru s urbanizovanou zónou vlastního města Turnova od návrší u obce Bělá na severovýchodě po průmyslovou zónu u Přepeř na jihozápadě. Zahrnuje prakticky celou zástavbu Turnova, části předměstí Daliměřice a Hrubý Rohozec, téměř celou zástavbu obcí Bělá a Přepeře. PIK vznikla v souvislosti s předchozí průmyslovou a komunikační činností. Přírodní poměry: PIK Turnovsko je přibližně 6 km dlouhý úsek údolí řeky Jizery, přibližně v jeho středu přitéká od východu řeka Libuňka. Z orografického hlediska se PIK nachází na území Jičínské pahorkatiny, jež je součástí České tabule (Czudek, ed.,…

Číst více...

Poloha: Provodínská PIK leží v povodí horní Ploučnice v prostoru mezi údolím vlastní řeky Ploučnice a jejího přítoku Mlýnského potoka ve střední části okresu Česká Lípa. Nachází se v rovinaté až pahorkatinné krajině s výraznými vulkanickými suky cca 8 km jihovýchodně od okresního města a 6 km severozápadně od Doks. Vznikla v souvislosti s probíhající velkoplošnou těžbou písků, po níž zůstávají rozsáhlé rekultivované i opuštěné vytěžené plochy v pruhu mezi Provodínem a okresním městem, zčásti již na jeho katastru mimo vlastní vymezenou PIK. Přírodní poměry: PIK Provodínska zaujímá výrazný hřbet mezi …

Číst více...

Poloha: Zákupská PIK zaujímá úsek údolí řeky Svitavy, pravostranného přítoku Ploučnice o šířce max. cca 1 km a délce 3 km v prostoru mezi urbanizovanou zónou vlastního města včetně na jihu po průmyslovou zónu tzv. Nových Zákup na severu. Nachází se v členité krajině s výraznou vulkanickou elevací Kamenického kopce (původně 466 m, těžbou snížen na 440 m) za východním okrajem území PIK. Je položena cca 8 km východně od okresního města Česká Lípa a 7 km severozápadně od Mimoně.  Vznikla v souvislosti s předchozí průmyslovou a vojenskou výcvikovou činností, doplňovanou koncentrovanou zemědělskou živočišnou výrobou. Přírodní poměry: PIK Zákupska je reprezentována vý…

Číst více...

Poloha: PIK Hliněnsko se nachází asi 5 kilometrů jižně od Děčína na katastrálním území obcí Hliněná, Borek u Děčína, Prosetín u Dobkovic a Malšovice v CHKO České Středohoří. Její vznik podmínilo ukládání komunálních odpadů do neobvykle vysoké prostorové koncentrace skládek. Do PIK patří také část obce Malšovice, kde se v současnosti nachází např. autovrakoviště. Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku České středohoří. V levobřežní části Veneřického středohoří leží i okrsek Ústecké středohoří s PIK Hliněnsko, jehož a nejvyšším bodem je vrchol Javorského vrchu ve výšce 616…

Číst více...

Poloha: Rokytnická PIK se nachází v mimořádně atraktivním přírodním prostředí na pomezí západních Krkonoš a Podkrkonoší v údolí řeky Rokytnice v pruhu o šířce max. cca 3 km a délce 5 km, dále úsek údolí Jizery od Hranice přes Vilémov po malou Rokytnici v délce cca 2 km. PIK vznikla v souvislosti s ukončenou středověkou a novověkou těžbou stříbra, mědi a olova, pokusy o jejich průmyslovou obnovu v 19. století a v období socialismu, průmyslovou textilní výrobou doplňovanou rozsáhlou individuální i blokovou komunální výstavbou. Přírodní poměry: PIK Rokytnicko dominantně vyplňuje údolí řeky Rokytnice. Geologický podklad (Chaloupský, red., 1989) tvoř…

Číst více...

Poloha: Kamenická PIK zaujímá území v údolích řek Desná a Kamenice, pravostranného přítoku Jizery. Vyplňuje údolí Desné od Merklova na severu po ústí do Kamenice v Tanvaldu a údolí vlastní Kamenice od Horního Tanvaldu a Dolní Smržovky na západě po její výtok z území PIK po Plavy na jihovýchodě. PIK vznikla v souvislosti s rozvojem sklářství, textilního průmyslu a strojírenství v 19. století a industrializací v období socialismu. Přírodní poměry: PIK Kamenicka se nachází v údolích řek Desné a Kamenice na jižních sklonech Jizerských hor. Vesměs leží v prostoru krkonošsko-jizerského plutonu s porfyrickými žulami až…

Číst více...

Poloha: Novoborská PIK se nachází na rozhraní dvou CHKO – České středohoří a Lužické hory a zasahuje do okrajové průmyslové části Nového Boru. Krajina vznikla v návaznosti na průmysl strojírenský a hlavně sklářský, jež však v dřívější podobě velkovýroby takřka úplně zanikl v roce 2009. Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku Ralská pahorkatina. Novoborská PIK spadá do okrsku Cvikovská pahorkatina. Hluboké podloží je budováno spodnopermskými hrubě klastickými sedimenty, překrytými mezozoickými křídovými souvrstvími. Převažují hlavně křemenné pískovce, méně zastoupeny jsou jílovito-prachové kaolinické…

Číst více...

Poloha: PIK Kamenickošenovsko se nachází u jihozápadního okraje CHKO Lužické hory a kontaktu s CHKO České středohoří. Postindustriální krajina vznikla jako výsledek dlouhodobé aktivní průmyslové výroby – výstavby a provozu sklářských hutí. V jižní části vymezené oblasti se vyskytuje Národní přírodní památka Panská skála. Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku České středohoří, okrsku Benešovské středohoří s nejvyšším bodem na Medvědí hůrce ve výšce 643,1 m. Území PIK je budováno souvrstvími křídových křemenných pískovců na západě území s …

Číst více...

Poloha: PIK Lužická pánev zaujímá dvě odlišná území (menší východní Uhelensko a větší západní Hrádecko) v příhraniční v severozápadní části okresu Liberec. Nacházejí se v poměrně členité odlesněné pahorkatinné části Žitavské pánve.  Vznikla v souvislosti s útlumem a částečným zánikem kdysi rozsáhlé textilní průmyslové výroby a těžby uhlí v prostoru Hrádecka a těžby písků na Uhelensku. Obě části jsou od sebe vzdáleny cca 100 m. Odděluje je obec Grabštějn se stejnojmenným hradem. Přírodní poměry: Oba celky území PIK Lužická pánev se nacházejí v těsné blízkosti státn…

Číst více...

Poloha: PIK Lužická pánev zaujímá dvě odlišná území (menší východní Uhelensko a větší západní Hrádecko) v příhraniční v severozápadní části okresu Liberec. Nacházejí se v poměrně členité odlesněné pahorkatinné části Žitavské pánve.  Vznikla v souvislosti s útlumem a částečným zánikem kdysi rozsáhlé textilní průmyslové výroby a těžby uhlí v prostoru Hrádecka a těžby písků na Uhelensku. Obě části jsou od sebe vzdáleny cca 100 m. Odděluje je obec Grabštějn se stejnojmenným hradem. Přírodní poměry: Oba celky území PIK Lužická pánev se nacházejí v těsné blí…

Číst více...

Poloha: Jiřetínská PIK se nachází 3 kilometry jihozápadně od Varnsdorfu. Jižní polovinou zasahuje do CHKO Lužické hory. Krajina byla ovlivněna těžbou stříbrných rud. Přírodní poměry:  Území PIK je součástí geomorfologického celku Šluknovská pahorkatina, resp. jednoho ze dvou okrsků, kterým je zde Rumburská pahorkatina s nejvyšším vrcholem Vlčí hora 580,6 m n. m. Na území PIK Jiřetínsko dochází ke střetu biotických a amfibol-biotických monzogranitů až granodioritů a trondhjemitů s jemnou zrnitostí převažujících na severu PIK s křemennými a arkózovitými pískovci, dílem jílovitými či vápnitými, dominantními na jihu. Objevují se i třetihorní vulkanick…

Číst více...

Poloha: Frýdlantská PIK se nachází severně od Jizerských hor 5 km na S od jejich severního úpatí v poměrně méně členitém reliéfu Frýdlantské pahorkatiny otevřené do lužických nížin. Půdorys PIK rámcově sleduje průběh údolí řeky Smědé, která zájmovým územím prochází od jihovýchodu z lokality Háj, resp. Zámecký Okres přes střed ve městě Frýdlantu a území opouští ZSZ směrem. Je vymezena v návaznosti na koncentrovaný výskyt indicií PIK rozmanitého, převážně však vlastního přímého průmyslového původu. Přírodní poměry: PIK Frýdlantska zaujímá především údolí řeky Smědé v d…

Číst více...

Poloha: PIK Velkošenovsko se nachází ve výrazné periferní poloze v rámci České republiky ve šluknovském výběžku. Zasahuje na území obcí Velký Šenov, Vilémov a částečně i Mikulášovice. Postindustriální krajina zde byla formována nejprve hornickou činností a plátenickými manufakturami, později textilním a také strojním průmyslem. Přírodní poměry:  Území PIK je součástí geomorfologického celku Šluknovská pahorkatina, jež vyplňuje téměř celé území šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Nejvyšším vrcholem je Hrazený s nadmořskou výškou 609,7 m, ležící ve střední…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina zahrnuje území města Modřice s částí jeho průmyslové zóny, jejíž část leží v areálu bývalé modřické cihelny na západní straně zájmového území a obchodním centrem Olympia na východě. Území se nachází v okrese Brno-venkov bezprostředně v jižním sousedství krajského města. Modřice leží v jižní části brněnské aglomerace. Přírodní poměry: PIK Modřicko zasahuje svým západním okrajem na okraj České vysočiny, tvořený zde Bobravskou vrchovinou, zatímco střední a východní část krajiny je situovaná na široké údolní nivě řeky Svratky, součásti Dyjsko-svratecké nivy v …

Číst více...

Poloha: PIK Rožínecko se nachází Z a JZ od Bystřice nad Pernštejnem. Území PIK je od JJV k SSZ vymezen obcemi: Milasín, Bukov, Rožná, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Rodkov a Rozsochy, Důvodem vzniku PIK je hlubinná těžba a povrchová úprava uranu od 2. pol. 20.stol. do prvního desetiletí 21. stol. Na území PIK došlo k rozsáhlému poddolovaní a kontaminaci míst těžby nebo s úpravou suroviny. Významným faktorem PIK jsou kromě hald hlušiny také dvě odkaliště ve v. střední části PIK související s úpravou rudy. Přírodní poměry: PIK Rožínecko se nachází ve v. části Českomoravské vrchoviny, kde zasahuje do dvou geomorfologických celků – Hornosvratecké…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Horecka je limitována okolím a vlastním územím obce Horka nad Moravou. Obec leží přibližně 3km severozápadně od okraje krajského města Olomouce a 2 km severně od rychlostní silnice R35. Obcí prochází místní železniční trať Olomouc – Drahanovice. Pro vymezení PIK Horecko posloužilo především nepřímé industriální dědictví, zejména v podobě kumulace skládek. Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří pliocenní a pleistocénní písky, štěrky a jíly, jež jsou pokryty několikametrovou vrstvou povodňových hlín a jemných písků s humusovou příměsí. Z geomorfologického hlediska se nachází sledované …

Číst více...

Poloha: PIK v oblasti Ejpovic se nachází východním směrem od Plzně. Jde o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s povrchovou těžbou železné rudy. Vlastní zájmová oblast, která vznikla v důsledku rozvoje těžebních i zpracovatelských aktivit, se rozprostírá na území mezi Ejpovicemi, Kyšicemi a Klabavou. Železná ruda zde byla těžena již v předindustriální éře (první písemné zmínky pocházejí z 15. století), ale skutečně intenzivní průmyslová těžba probíhala až v první polovině 19. století a poté v období let 1954–1967. Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska leží sledované území PIK na pomezí okrsků Klabavská pahorkatina a Radnick…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Stonavsko se rozkládá na území obce Stonava, která se rozkládá jižně od Karviné a přiléhá ke státním hranicím s Polskem. Krajina je zde silně ovlivněna podpovrchovou těžbou černého uhlí. Územím prochází železniční trať č. 320 směřující z Bohumína do slovenské Čadce. Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří písky, štěrky a jíly, do území zasahuje i úzký pruh jílovců a pískovců němčického a frýdlantského souvrství. Tyto horniny jsou překryty vrstvou spraší a sprašových hlín, nebo fluviálními sedimenty. Z geomorfologického hlediska se nachází sledovan…

Číst více...

Poloha: PIK Vysokmýtsko se nachází v západní části okresu Ústí nad Orlicí, v Pardubickém kraji. Zájmové území postindustriální krajiny tvoří jedna správní a administrativní jednotka – město Vysoké Mýto. Širší regionální vazby území jsou především na Pardubice (cca 36 km), Hradec Králové (cca 40 km), Holice (cca 19 km), Choceň (cca 9 km), Ústí nad Orlicí (cca 19 km) a Svitavy (cca 35 km). Komunikační osu PIK tvoří státní silnice I/35 Svitavy Hradec Králové, která prochází zastavěným územím města Vysoké Mýto. Vliv na okolní krajinu má i silnice I/17 Chrudim–Zámrsk, která procház…

Číst více...

Poloha: Postindustriální krajina Hornobenešovsko se nachází v atraktivním přírodním prostředí Nízkého Jeseníku v jižní části katastru města Horní Benešov. Zájmové území navazuje na zástavbu rodinných a bytových domu, které tvoří jižní okraj města Horní Benešov. Jeho jádro tvoří areál bývalého rudného dolu s flotační úpravnou a přilehlá odkaliště. PIK vznikla v souvislosti s těžbou stříbra, olova, železné rudy, zinku a barytu, která probíhala s přestávkami od středověku až do 90. let 20. století. Přírodní poměry: Území PIK Hornobenešovsko je součástí Nízkého Jeseníku, konkrétně…

Číst více...

Poloha: Běstovice se nacházejí cca 2 km od města Chocně, které leží v západní části okresu Ústí nad Orlicí, v Pardubickém kraji. Zájmové území postindustriální krajiny tvoří tři správní a administrativní jednotky – největší část území zaujímá obec Běstovice, dále obec Skořenice a severozápadní část město Choceň, podél ulice Na Bílé ve směru na Borohrádek. Širší regionální vazby území jsou především na Choceň (cca 2,5 km), Ústí nad Orlicí (cca 19 km), Kostelec nad Orlicí (cca 15 km), Borohrádek (cca 14 km), Vysoké Mýto (cca 11 km) nebo Pardubice (42 km). Komunikační osu zájmového územ…

Číst více...

Poloha: PIK Semtínsko se nachází v JV části Východolabské tabule, ve střední části geomorfologického podcelku Pardubická kotlina na pravém břehu Labe (severovýchodní část Pardubic). Plochý reliéf je zastavěn rozsáhlými komplexy chemického průmyslu Synthesia a.s., Explosia a.s.). Areál je v naprosté většině funkční, jeho součástí jsou odkalovací nádrže, skládky chemického průmyslu. Nevyužité prostory areálu předány k dalšímu využití různým investorům (Průmyslová zóna Semtín). Přírodní poměry: PIK Semtínsko se nachází v plochém až mírně zvlněném reliéfu Pardubické kotliny, kam zasahuje jak geomorfologický okrsek Vý…

Číst více...

Poloha: PIK Kraslicko je rozsáhlé horské postindustriální území, které se nachází v Krušných horách severně od Sokolova. Přirozenou osu území ve směru sever–jih zde tvoří tok řeky Svatavy. Území bylo vymezeno na základě přítomnosti poddolovaných území velkého rozsahu, a též koncentraci různým způsobem kontaminovaných míst. Přírodní poměry: Vzhledem ke geografické poloze i členění reliéfu patří celá PIK do chladné klimatické oblasti, kde se však projevuje i vliv poměrně hlubokého údolí řeky Svatavy. Rozsah území řadí PIK do dvou dílčích celků Klínovecké hornatiny – východní část patří k Přebuzské…

Číst více...

Poloha: Libochovanská PIK se nalézá na obou březích Labe 6 kilometrů severně od Lovosic. Většina dotčeného území náleží Libochovanům, Prackovicím nad Labem, Litochovicím nad Labem a Dobkovičkám. Krajina je výrazně modelována povrchovou těžbou čedičů. Přírodní poměry:  Území PIK je součástí geomorfologického celku České středohoří, jehož 84 % území zabírá Chráněná krajinná oblast České středohoří. Převážně na levém břehu Labe se rozkládá Milešovské středohoří i okrsek Kostomlatské středohoří. To zasahuje i na pravý břeh Labe a zde na obou březích Labe se nalézá i PIK Libochovansko. Celé území PIK je tvořeno různě skloněnými erozně…

Číst více...

Poloha: Chrastavská PIK zaujímá menší území na severovýchodním úpatí Ještědského hřbetu na pomezí se Žitavskou pánví v severozápadní části okresu Liberec (Liberecký kraj) v údolí Lužické Nisy. Nachází se v členité kontrastní krajině odlesněné pahorkatinné Žitavské pánve a zalesněného horského Ještědského hřbetu. Vznikla v souvislosti s útlumem a částečným zánikem kdysi rozsáhlé průmyslové výroby v prostoru části Dolní Chrastava a Andělská Hora západně a jižně od města Chrastava. Přírodní poměry: Území PIK Chrastavsko zaujímá krajinářsky různorodý segment krajiny na v ú…

Číst více...