Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Radovesicko je reprezentována prostorem Radovesické výsypky. Rekultivovaný povrchový lom mezi Bílinou a Kostomlaty se nachází v Milešovském středohoří na trojmezí Bořeňského středohoří, Teplického středohoří a Kostomlatského středohoří. Z administrativního hlediska se lokalita nachází v Ústeckém kraji, v okrese Teplice. 3 km východně od lokality prochází silniční tepna Ústeckého kraje – silnice E 442, podél níž vede rovněž železniční trať. Z Bíliny vede k lokalitě železniční vlečka (slepé koleje).

Přírodní poměry: Oblast, ačkoliv okrajově situovaná, je součástí vulkanického komplexu Českého středohoří, které vzniklo seskupením vulkanických těles mezi litoměřickým a krušnohorským zlomem. Do současné podoby krajiny se ovšem promítla intenzivní erozní činnost, která v mnoha případech zachovala jen výplně vulkanických přívodních kanálů a obnažená podpovrchová tělesa. Krajina představuje členitou vrchovinu na čedičových a znělcových horninách třetihorního povrchového vulkanismu a svrchnoturonských slínovcích a jílovcích. V rámci širšího okolí se vyznačuje strukturně denudačním reliéfem plochých hřbetů, plošin a vulkanických suků s přítomnými antropogenními formami reliéfu. Vlastní těleso výsypky, včetně jeho přilehlé části je pokryto antrozeměmi. Ve východní části jsou rozšířeny kambizemě, které jsou porostlé lesy, jižní a západní část pokrývají černozemě využívané pro zemědělskou činnost. Pásy stromů udržované mezi jednotlivými zemědělskými plochami a vsakovací pásy představují v krajině významný protierozní prvek. Pro tuto oblast je typické venkovské osídlení dané hustou sítí malých obcí. V krajině jsou patrné také stopy nedávných rekultivačních opatření. PIK se nachází v teplé klimatické oblasti T2 (srážky do 500 mm/rok, T_a do 9 °C).

Historický vývoj PIK: Radovesická výsypka se nachází východně od Bíliny, značná část její plochy se ovšem nachází v katastru obce Hrobčice. V prostoru PIK Radovesické výsypky se původně nacházelo pět obcí – Lýskovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek a Radovesice. Právě po největší obci – Radovesicích – byla výsypka pojmenována. Roku 1964 byla oznámena likvidace obce Radovesice, obec přestala existovat v r. 1971. Do prostoru výsypky byla v letech 1971–1996 svážena zemina a hlušina z nedalekých bílinských dolů.

Současné problémy: Výsypka je v současné době v držení  společnosti Severočeské doly, a.s. se sídlem v Chomutově. Přestože na výsypce bylo ukončeno sypání skrývky v červenci roku 2003, dosud není tato výsypka veřejnosti oficiálně přístupná, protože zde ještě probíhají práce související se zahlazením důsledků důlní činnosti a rekultivace. Lokalita je veřejnosti nepřístupná, vstup do dobývacího prostoru Dolů Bílina a na vnější výsypky je zakázán a celé území je střeženo bezpečnostní agenturou.

Jelikož rekultivace probíhá vcelku úspěšně a podařilo se zahladit stopy těžby, město do budoucna počítá s výsypkou jako s rekreační oblastí (mělo by být vybudováno rekreační středisko), také se počítá s výstavbou obchvatu města Bíliny – silnice I/13, který povede pod úpatím výsypky. V budoucnu se plánuje silniční propojení přes výsypku z Kostomlat do Štěpánova, Razic a Bíliny. Tato cesta je již v současné době sjízdná a hojně využívaná cyklisty. V lokalitě se však často vyskytují jezdci na čtyřkolkách a motorkách, kteří oblast soustavně ničí. Přeměna dosud nerekultivované části výsypky na krajinu pro člověka a přírodu je cílem všeobecně prospěšné společnosti Terra Natura – sdružení obcí a podnikatelských subjektů z okolí výsypky.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Radovesicko

Další informace:

Radovesická výsypka. URL http://priroda.sdas.cz/lokality/radovys.htm.

ar, hsa, hso