Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Žacléřsko se nachází v severním výběžku Žacléřské vrchoviny, kde zaujímá českou část Vraních hor a jejich úpatní polohy, kde v prostoru severně Královeckého Špičáku probíhá aktivní těžba kamene. Avšak s ohledem na blízkost města Žacléře a těžebního prostoru bývalého Dolu Jan Šverma bude v rámci této PIK popsána i tato oblast typické bývalé těžební krajiny s ukončenou těžbou černého uhlí.

Přírodní poměry: Geologicky patří zájmová oblast k vnitrosudetské pánvi, která zasahuje z Polska. Je vyplněna kontinentálními uloženinami a vulkanity spodního karbonu až triasu. Vymezená PIK je tvořena převážně trutnovským souvrstvím, vyvýšený reliéf Vraních hor buduje paleovulkanický ryolitový komplex včetně křemenných porfyrů, úpatní polohy tvoří pískovce a pelity. Západní okraj zájmové oblasti se skládá z červeně zbarvených pískovců, slepenců a arkóz odolovského souvrství (Tásler, red. et al., 1990, Vítek, 1999, Vrtišková, 1995). Již mimo vymezenou PIK navazují horniny žacléřského souvrství se slepenci, pískovci, prachovci a jílovci s uhelnými slojemi. Uhelná sedimentace je soustředěna v lampertických vrstvách (žacléřské sloje), kde je vyvinuto až několik desítek slojí o mocnosti kolem 80 cm, průměrná těžená mocnost byla kolem 1,4 m v hloubkách 500 až 700 m (Kopecký, et al., 2003). Geomorfologický okrsek Vraní hory vyplňující vymezenou PIK je charakterizován hornatinným reliéfem tektonicky a litologicky podmíněných paleovulkanických struktur. Předmětem těžby v kamenolomu Královec jsou křemenné porfyry (Smolová, 2008). Pohoří patří do jedlobukového vegetačního stupně, v současnosti je převážně zalesněné porosty borovice s příměsí buku. Směrem západním navazuje nižší zemědělská krajina Bernartické vrchoviny s reliéfem tektonicky a litologicky podmíněným charakteru sedimentární stupňoviny se strukturními tvary. Vyskytují se antropogenními tvary po těžbě uhlí v oblasti mezi Žacléřem a Lamperticemi. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu CH5 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 800–1000 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 5–6 ^oC (tamtéž).

Historický vývoj PIK: Vymezená PIK zahrnuje území s aktivní těžbou křemenných porfyrů (zahájena 1975) v kamenolomu Královec, situovaného severně kóty Královecký Špičák (880 m). Kámen je dodáván jako přírodní drcené kamenivo v různých frakcích i lomový kámen. Kamenolom patří do firmy EUROVIA Kamenolomy, a. s. (od roku 2010 součást stavební Skupiny EUROVIA CS). V jižní části PIK u osady Bečkov byl již tradičně těžen vápenec, zmínky o jeho těžbě jsou z přelomu 19. a 20. století. Další těžební aktivity v jižní části PIK byly započaty koncem 40. let a týkaly se průzkumu a těžby uranu (provedeno více jak 170 vrtů). Po vytěžení ložiskově zajímavých partií byl objekt předán VUD k dotěžení zásob černého uhlí (ukončena 1959). Těžba černého uhlí má v oblasti Žacléřska dlouhou tradici (nález černého uhlí je datován roku 1570). Těžba se na Žacléřsku se rozvinula až před koncem 18. století. Uhlí se začalo používat při výrobě cihel, vápna, ve sklárnách a kovárnách. Dopravu stále více žádaného uhlí usnadnila nově vybudovaná silnice z Královce do Žacléře v letech 1858–1861 a v r. 1882 vybudovaná železniční dráha z Královce do Žacléře s vlečkou do areálů dolů. Začátek 20. století znamenal pro žacléřské doly opět rozvoj a zvýšení těžby. Krajina dostávala typické rysy těžební krajiny s příslušnými komunikacemi a sídly. V letech 1899–1900 se v Žacléři staví „Bílá kolonie“ – byty pro důlní úředníky a následně v r. 1901 bylo dokončena „Červená kolonie“ pro důlní zaměstnance (Rennerová, Mach, 2008). V roce 1945 byly doly znárodněny a od roku 1946 začleněny do národního podniku Východočeské uhelné doly v Trutnově a v r. 1950 přejmenovány na Důl J. Šverma v Žacléři. Až do konce 80. let se těžba uhlí na Žacléřsku dále zvyšovala. S přechodem na tržní hospodářství se stala neefektivní a v roce 1992 byla ukončena.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Žacléřsko

Současné problémy: Vymezená PIK Žacléřsko také zahrnuje v současnosti aktivní kamenolom se zpracováním drceného kameniva a odvozovou komunikací. Pozůstatky po těžbě vápence uranu v oblasti Bečkova nejsou patrné. V obci Bernatice jsou dva nevyužité tovární areály, areál JUTy je částečně využitý. Důl J. Šverma byl likvidován zaplněním popílkovou směsí. V areálu, který převzala firma GEMEC-UNION a.s., je kovovýroba úložiště popílků. Rekultivace centrálního odvalu započala v roce 1995 a byla ukončena 2006. Bylo provedeno nové svahování, odvodnění a ozelenění. Odval tvoří výraznou krajinnou dominantu a bude vhodné jeho začlenění do poznávací či turistické trasy. Obytné domy bývalých hornických sídlišť jsou upravovány na nové bytové standardy, některé však zejména v tzv. Červené kolonii postupně chátrají. V širší zájmové oblasti PIK je možno konstatovat, že po ukončení výroby ve velkých podnicích (např. Texlen) a ukončení těžby se oblast orientuje na turistický ruch (vznik nových penzionů, modernizace sportovních areálů, zřízení cyklotras).

Další informace:

http://www.zdarbuh.cz/reviry/vud/charakteristika-a-vyvoj-vychodoceskych-uhelnych-dolu-vud/

http://www.pku.cz/pku/site.php?location=3&type=vud&page=1

http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/vud/VUD.htm

http://slon.diamo.cz/hpvt/2002/sekce/zahlazovani/Z11/P_11.htm

http://www.euroviakamenolomy.cz/dokumenty/verejne/Publikace/pb2000_1.htm 

                         kk