Postindustriální krajina Česka

Zadavatel projektu: Jméno příjmení

Chvaleticko (PIK č. 23)

Poloha: PIK Chvaleticko se rozkládá z menší části v plochém reliéfu údolní nivy Labe východně Chvaletic – Východolabská tabule (geomorfologický okrsek Pardubická kotlina), jižní a jihovýchodní části zasahuje výše položený reliéf Železných hor (podcelek Chvaletická pahorkatina). V převážně odlesněné zemědělské krajině s rozptýleným osídlením tvoří PIK rozsáhlé bývalé prostory pyritových dolů, aktivní stěnové kamenolomy, úložiště popílku Elektrárny Chvaletice a její funkční areál, místa starých těžeb železné rudy a prospekce uranu, přístav na Labi, kontaminovaná místa a skládky, areál kasáren.

Přírodní poměry: Severní část PIK Chvaleticko zahrnuje akumulační plochý reliéf údolní nivy Labe (geomorfologický okrsek Východolabská niva, Demek, Mackovčin, eds. 2006). V reliéfu jsou charakteristické sníženiny po starých opuštěných říčních korytech, ve východní části se vyskytují váté písky. Reliéf je výrazně přemodelován antropogenními transformacemi souvisejícími s provozem Elektrárny Chvaletice – rozsáhlé usazovací nádrže, skládky, areál elektrárny, komunikační stavby. V severozápadní části PIK bylo koryto Labe rozšířeno a upraveno na říční přístav. Tato část PIK je odlesněná, s rozptýlenou zelení v bukodubovém vegetačním stupni. Převažují fluvizemi a antropozemě, na vátých píscích pak regozemě arenické. Západní, jižní a jihovýchodní část PIK náleží k tektonicky vyvýšenému reliéfu Železných hor-podcelku Chvaletická pahorkatina. Skalní podloží je tvořeno zvrásněnými horninami železnohorského proterozoika a paleozoika. Převažují žuly chvaletického masívu, které jsou intenzivně těženy v oblasti kóty Strážník (strukturní vrch) severozápadně od Zdechovic, rovněž jsou zastoupeny jílovité břidlice a fylitizované břidlice s pyritem Fe-Mn ložiska, které byly v minulosti těženy východně Chvaletic (Holásek, red., et al., 1998), lokálně v této oblasti byly prováděny i prospekční práce na uran (Jinochová, red., 1995). S ohledem na půdotvorný substrát a charakter pedogenetických procesů převažují zde kambizemě (modální a mesobazické). Mozaikovitá krajina s ornou půdou, loukami, rozptýlenou zástavbou a lesy i antropogenními tvary náleží do bukodubového až dubobukového vegetačního stupně. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 600–650 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 9–10 ^oC (tamtéž).

Historický vývoj PIK: Historickým základem PIK je obec Zdechovice a okolí, kde sice převládala zemědělská výroba, ale v okolí je historicky doloženo dobývání a zpracování železa. Dolování se zvyšovalo v období 1804 až 1830 a rovněž v období I. světové války byly znovu otevřeny rudné doly i ve Chvaleticích a ve Zdechovicích. Po roce 1948 začala v ložisku Chvaletice povrchová těžba pyritu a jeho zpracování na koncentrát (Manganorudné a kyzové závody Chvaletice). Byla postavena Hornická čtvrť (Telčice) a sídliště v Chvaleticích. S výrobou koncentrátu souviselo i rozsáhlé odkaliště. Na ukončení těžby v roce 1975 navázal provoz Elektrárny Chvaletice, která využila pozemků devastovaných těžbou, byla založena další úložiště a odkaliště popílku. Uhlí bylo dováženo ze severních Čech do přístavu Chvaletice, od roku 1996 je doprava pouze po železnici. Areál neoklasicistního zámku Zdechovice z první poloviny 19. stol. sloužil v letech 1951–1953 k ubytování horníků, pak byl do roku 1968 v držení Čsl. armády a od roku 1968 do 1990 Sovětské armády. Areál i zámecký park byl devastován a kontaminován. Dalším znakem PIK jsou aktivní kamenolomy na žulu, avšak historická těžba je staršího data a již kolem roku 1918 je v kronice Zdechovic doložen pronájem žulových lomů na Strážníku, kde byla i kovárna a drtič kamene. V současnosti patří kamenolom Zdechovice pod Kamenolomy ČR s.r.o. (těžba, výroba a prodej drceného kameniva pro betonárky, obalovny asfaltových směsí).

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Chvaleticko

Číslo PIK

Typ PIK

chemická energetická vojenská

Název postindustriální krajiny

Chvaleticko

Celková plocha PIK

13,92 km²

Počet indikačních případů PIK

Poloha v ČR Pardubický kraj, okres Pardubice, severní část v podsestavě Českomoravská vrchovina – SZ část Železných hor (podcelek Chvaletická pahorkatina), severní část PIK v podsoustavě Východolabské tabule, Z část Východolabské tabule (podcelek Pardubická kotlina)

Vymezovací kritéria PIK

Brownfields

1 kasárna, další neevidované

drobné objekty industriální

Využití ploch:

zástavba 15 %, louky 10 %,

les 20 %

orná půda 20 % těžební plochy 35%

Chemické zátěže

10 skládek

Poddolování a povrchová těžba

2 lomy na kámen, 1 zbytek starého dolu na pyrit, 3 úložiště elektrárenského popílků