Postindustriální krajina Česka

Poloha: Strážská PIK leží na horním toku řeky Ploučnice v oblasti Podještědí ve východní části okresu Česká Lípa. Nachází se v rovinaté až pahorkatinné krajině mezi výraznými vulkanickými suky cca 15 km východně od okresního města. Vznikla v souvislosti s již ukončenou těžbou uranové rudy důlní ražbou i louhováním, mechanickou a chemickou úpravou vytěžené suroviny, těžbou stavebního kamene a na navazující velkoblokovou urbanizací původně rekreačních obcí.

Přírodní poměry: Území PIK Strážska zaujímá pás krajiny podél toku řeky Ploučnice mezi obcemi Luhov (na západě) a Hamr (na východě). Geologický podklad tvoří druhohorní křídová sedimentární souvrství křemitých pískovců (Klein, red., 1998). Sedimentární souvrství jsou protnuta mladšími terciérními vulkanickými tělesy selektivně vypreparovaných z původního sedimentárního okolí. Jsou budovány horninami čedičové skupiny, trachyty a fonolity. Hojné jsou kvartérní pokryvy zastoupené pleistocénními sprašemi a sprašovými hlínami (podél severního okraje území), rozmanitými svahovinami a zejména holocenními nivními uloženinami. K severnímu pomezí zasahují od Jítravského sedla glacifluviální uloženiny halštrovského kontinentálního ledovce. Ačkoliv v území severně od toku Ploučnice převažuje rovinatý terén, pravděpodobně kryopedimentů (Demek, ed., 1987), a pahorkatina jižně od Ploučnice, výškové rozpětí je značné: od necelých 300 m n. m. při výtoku Ploučnice z území JZ od Stráže pod Ralskem po 591 m  n. m. na vrcholu kóty Tlustec v SZ cípu území. Další markantní elevací je vulkanická kupa Lipka (478 m). Reliéf Ralské pahorkatiny (Czudek, ed., 1973) jižně od toku Ploučnice souvisí se selektivní erozí v křídových pískovcích proložených žílami vulkanitů. Klimaticky je zájmové území řazeno do mezoklimatického regionu MT7 (srážky nad 700 mm/rok při průměrné roční teplotě vzduchu do 8 ^oC). Půdní pokryv odpovídá přírodním podmínkám s převahou luvizemí na spraších a sprašových hlínách s místními přechody do hnědozemí, zatímco pískovce představují matečnou horninu pro kryptopodzoly až podzoly, lokálně oligotrofní kambizemě. Vulkanity naopak nesou mezo – až eutrofní, místy kamenité kambizemě. Nivu Ploučnice (šířka až 1 km) a jejích přítoků pokrývají glejové fluvizemě a gleje. Na těžebních tvarech terénu, vč. akumulačních se vyvíjejí antrozemě.¨

Historický vývoj PIK: Prostor zájmového území PIK Strážska pod Ralskem byl až do počátku druhé poloviny 20. století významnou rekreační a lázeňskou oblastí, která svoji popularitu opírala o poměrně rozsáhlé rybníky zakládané od 16. století. Písčité jižní břehy rybníků s plážemi lákaly početnou klientelu do tehdy ještě vícenárodnostních obcí. V roce 1963 byla při průzkumných vrtech v okolí obce Hamr na Jezeře nalezena ložiska uranu v několika patrech křídových souvrství a posléze i v jejich skalním podloží.  Po roce 1965 bylo vyhloubeno celkem 9 šachet. V roce 1966 bylo dosaženo skalní podloží a v něm hloubeny štoly. Pískovcová souvrství obsahovala vydatné zvodně s radioaktivními artézskými vodami, které bylo nutné odčerpávat a dekontaminovat.  Od roku 1967 probíhalo experimentální loužení (hydrochemická těžba) uranového ložiska. Na povrchu byla vybudována chemická úpravna a rozsáhlé odkalovací nádrže. V roce 1968 místo obsadila Sovětská armáda a během pobytu devastovala mj. místní zámek ve Stráži pod Ralskem. Od roku 1985 se těžba stává nerentabilní a byla dne 30.4.2001 ukončena. O zmírnění následků těžby stará s. p. DIAMO. Areály dolů a úpraven byly různými formami po částech privatizovány, transformovány pro různé účely, nebo zůstaly bez náležitého využití. V samotných sídlech PIK je řada dalších brownfields komunálního charakteru z dřívějších extenzivně rozvíjených služeb pro obyvatelstvo.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Strážsko

Současné problémy: V zájmovém území se rozkládají rozsáhlé průmyslové areály, z nichž jen část slouží průmyslové výrobě, remediaci následků těžby, nebo jiným účelům (sběr šrotu, stavební firmy apod. – nádraží Luhov, s.p. DIAMO, Aerolux, Transportbeton, Eurobeton, Zapabeton, Pešta Recyklace). Toxické zátěže mají jak bodový, tak plošný charakter. Rozhodující význam mají prostory bývalých odkališť, kam byl ukládán odpad po vysrážení těženého materiálu z výluhu. V současné době je dobře vyřešen systém jejich drenáže a čištění průsakových vod. Některé původní rybníky si zachovaly rekreační význam, jenž je nyní postupně obnovován. Nadále pokračuje těžba basanitu  na kopci Tlustec, zahájená v roce 1982. Součástí systému těžby jsou lomy na vrcholu kopce, přístupová silnice a zařízení na úpatí kopce. Ve výhledu je zřízení chráněného území na východním svahu kopce (http://cs.wikipedia .org/wiki /Tlustec). Pražská společnost Chlup, s.r.o. chce obnovit těžbu v plném rozsahu (http://ceskolipsky.denik.cz/ zprávy_region/tezar-tlustec-z-mapy-urcite-nevymazeme 20110729.html) při respektu k zachování krajinné dominanty. Vzhledem k tomu, že část průmyslových aktivit na území PIK probíhá a rozlehlé prostory jsou prozatím nevyužity dostatečně, řešení budoucího osudu PIK je záležitostí vzdálené budoucnosti.

Další informace:

http://www.strazpr.cz/?page=Titulni-strana,Mesto-Straz-pod-Ralskem,Historie-mesta,Tezba-uranu.                                        

                                                                                                                                                  Jk