Postindustriální krajina Česka

Poloha: Velenické pískovny, jádro PIK, se nacházejí cca 8 km severně od Českých Velenic. Z administrativního hlediska jsou situovány do Jihočeského kraje, respektive okresu Jindřichův Hradec. Územím prochází silnice I/49 a II/103, které umožňují přímé připojení na Třeboň. Územím prochází také železniční trať směřující do Třeboně a Českých Budějovic.

Přírodní poměry: Lomy na těžbu písku v okolí Českých Velenic jsou součástí geomorfologického celku Třeboňská pánev, podcelku Lomnická pánev a okrsku Českovelenická pánev. Ta představuje tektonicky podmíněnou pánev v povodí řek Lužnicea Stropnice, která je obklopená horninami moldanubika a variskými granitoidy. Pánev je vyplněna sladkovodními svrchnokřídovými sedimenty a terciérními uloženinami. Svrchní křída je zastoupena říčními a jezerními uloženinami klikovského souvrství, které představuje sled klastických sedimentů složených z kaolinických, arkózovitých pískovců a rezavých železitých slepenců. Bázi terciérních uloženin reprezentuje lipnické souvrství s křemennými a jílovitými písky a pískovci. Na nich jsou uloženy spodnomiocénní sedimenty zlivského souvrství s jíly pískovci a slepenci, ve svrchní části silicifikovanými. Následuje mydlovarské souvrství se slepenci, uhelnými jíly, písky, pískovci a diatomity a domanínské souvrství s prokazatelným výskytem vltavínů. Další sedimenty jsou z období pliocénu datovány v lednickém souvrství. Vyznačují se výskytem šedavě a zelenavě zbarvenými jíly a písky. Po terciérním tektonickém výzdvihu začala být pánev odvodňována severním směrem, což zvýšilo erozní činnost a podpořilo denudaci. V tomto období docházelo k sedimentaci zejména štěrkových a písčitých říčních uloženin. S ohledem na popsaný vývoj se v oblasti nacházejí podzoly a gleje, západním směrem se střídají pruhy regozemí a fluvizemí, východně na granitoidech se vyskytují kambizemě. Klimaticky je zájmové území Velenicka řazeno do mezoklimatického regionu MT7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8 ^oC. Borovicemi zalesněná oblast je charakteristická vysokou hladinou podpovrchové vody indikovanou častým výskytem rašeliništních druhů.

Historický vývoj PIK: Jihočeské pánve jsou jedním z tradičních oblastí pro těžbu písku a štěrku. V okolí Halámek se nachází nejmocnější ložisko živcových štěrkopísků v ČR (objeveno v roce 1962). Těžba štěrkopísku dosahovalo vrcholu v 80. letech 20. století v souvislosti s výstavbou velkých sídlišť, jaderné elektrárny Temelín apod. Těžba štěrkopísku v této době znamenala zánik velmi cenných biotopů, některých druhů rostlin, polí a luk obhospodařovaných po celá desetiletí. Útlum těžby a větší ohledy k přírodě přinesl rok 1989. Kromě přísnější legislativy měla na útlum těžby vliv stagnace velkého stavebnictví a částečné narovnání cen surovin a pohonných hmot. Po transformačních procesech v průběhu 90. let, získala v roce 2002 pískovnu Halámky rodinná firma LASSELSBERGER z Rakouska, která je jedním z předních evropských výrobců suchých maltových směsí, cementu, mazaniny a zpracovatelských materiálů jako jsou lepidla na dlaždice, spárovací hmoty nebo silikon až po tepelně-izolační systémy. Bývalý vlastník pískovny – společnost RAKO (výrobce keramických obkladových materiálů) – byla začleněna do společnosti LASSELSBERGER.

Současné problémy: LASSELSBERGER má několik dceřiných společností, mezi něž patří LB MINERALS, s.r.o. V současné době spravuje v rámci České republiky 41 dobývacích prostorů, mezi nimi i pískovnu u Halámek. V oblasti jižně od Halámek (sever PIK) se tato divize se zabývá především těžbou, úpravou a zpracováním kameniva do betonu, kameniva do malty, kameniva na stmelené povrchy, kameniva pro obalovny a ostatních písků, které se využívají především ve stavebnictví. Do budoucna je hlavním cílem společnosti LB MINERALS zabezpečení požadovaných dodávek stále kvalitnějších surovin pro všechny dnešní i budoucí zákazníky. Do vlastní PIK zasahuje 5 velkých a několik drobných vodních ploch, průmyslové těžební areály. Zatopené již neaktivní dobývací prostory jsou využívány pro rekreační účely. Řada vytěžených prostorů byla rekultivována zalesněním. Ve druhé jižní aktivní části (střed PIK) se těží bílé a žluté písky, které se z míst vytěžení přepravují na pásech k čištění a uložení před prodejem. Dalšími pískovnami podél toku Lužnice mezi Suchdolem nad Lužnicí a Majdalenou jsou např. Cep, Cep1, Cep II. a Tušť. Další menší vytěžená místa na rekultivaci čekají. Z ekologického hlediska v současné době těžba vcelku bezproblémová, pozornost je zaměřena zejména na ochranu ovzduší – eliminaci prašnosti. Nejvyužívanější odprašovací metodou je tlakové mlžení. Díky tomu, že v oblasti nejsou ekologické zátěže, jsou rekultivované oblasti využívány pro cestovní ruch (koupaliště – čistá voda díky „pískové“ filtraci či rybolov v širší oblasti Novohradských hor s hustou sítí cyklostezek). Těžba v lokalitě musí být navíc prováděna tak, aby negativně neovlivňovala stav životního prostředí v CHKO Třeboňsko, ve které se pískovna nachází.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Velenicka

Další informace:

LB MINERALS, s.r.o. URL <http://www.lb-minerals.cz/>,

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADskovna, http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1227

ar, hsa, hso