Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Pohořelicko zaujímá areál historického centra města Pohořelic, Z od údolí Jihlavy a místní části Velký dvůr u Starého rybníka. Důvodem pro vymezení PIK jsou menší objekty v centru města zařazené mezi tzv. brownfieldy na severu, objekty průmyslového areálu Dolní Štingary, rozkládající se mezi ulicí Vídeňskou, Průmyslovou a Mlýnským náhonem na JZ města a dále areál Velkého dvora zcela na J.

Přírodní poměry: Zájmová oblast PIK leží v Dyjsko-svrateckém úvalu, kde zčásti zasahuje do geomorfologického podcelku Drnholecká pahorkatina na Z, zčásti do Dyjsko-svratecké nivy. Drnholecká pahorkatina má velmi plochý povrch a je budována neogenními sedimenty karpatské předhlubně, převážně mořského původu. Povrch pahorkatiny, který se V směrem pozvolna sklání směrem k Dyjsko-svratecké nivě, pokrývají čtvrtohorní usazeniny, zejména spraše. Přechod pahorkatiny do údolní nivy tvoří pás vysokých, středních a nízkých říčních teras, složených ze štěrku a písku, doprovázející tok řeky Jihlavy. Na kontaktu sprašové pahorkatiny s rovinou nízké terasy a údolní nivy je veden Mlýnský náhon, oddělující se od koryta řeky Jihlavy SZ od Pohořelic a ústící do ní zpět v Iváni, představující významnou vodohospodářskou stavbu zásobující vodou všechny velké rybníky Dyjsko-svratecké nivy (Starý, Novoveský a Vrkoč). Pohořelice leží ve velmi teplé, sušší klimatické oblasti dubového vegetačního stupně chudé na srážky s úhrnem do 500 mm/rok a s půdami typu černozemí na spraších a fluvizemí v nivě Jihlavy.

Historický vývoj: PIK Pohořelicko představuje maloměstskou a příměstskou část nížinné, převážně zemědělsky orientované, krajiny Dyjsko-svrateckého úvalu. Pohořelice jsou město se na zemědělskou malo- i velkovýrobou, se zaměřením na vinohradnictví, potravinářskou výrobu a chov ryb, v poslední době i s rozvíjejícím se průmyslem. K objektům ve městě zařazeným mezi brownfieldy náleží hotel Pfann a areál STS. Hotel Pfann leží v SV části náměstí v Pohořelicích. Je to jedna z nejstarších dochovaných světských staveb města s architektonicky výrazným průčelím. Jádro stavby pochází z konce 16. století, barokně byl dvoupodlažní nárožní objekt s hospodářským zázemím přestavěn zřejmě na konci 17. století. Jde o budovu ve tvaru písmene L s rozsáhlým dvorem bývalého hostince. Objekty jsou v zchátralém, zčásti i havarijním stavu, využito je pouze přízemí domu pro obchod a služby. Vzhledem k atraktivitě místa a historické hodnotě domu má město, jako vlastník objektu, zájem využít objekt pro kvalitní komerci, služby nebo chybějící občanskou vybavenost. Lze předpokládat existenci některých ekologických zátěží. Areál STS Pohořelice se nachází na ulici Dlouhé V od centra města. Jde o bývalý areál zemědělské výroby, který je současnosti extenzivně využívaný pro obchod a služby. Objekty jsou ale ve velmi špatném technickém stavu a nejvýhodnějším řešením by byla jejich demolice. Nutná bude sanace ekologických zátěží. Areálen Velkého Dvora, dalšího s pohořelických dvorů, je bývalý Ditrichštejnský velkostatek s mlýnem, ležící v blízkosti sádek u Starého rybníka a poblíž barokního loveckého zámečku Leopoldsruhe. Pod impozantní dvoupodlažní budovou bývalého velkomlýna, s průčelím z pálených cihel, protéká Mlýnský náhon využívaný také chovnými sádkami. Dnes Velký Dvůr spravuje Rybnikářství Pohořelice a.s., který zde má své výrobní středisko využívající sádky a provozující chov ryb na Pohořelicku. Nedaleko statku je také činný provoz sušárny produkující krmné směsi. Rozmach rybníkářství zde nastal již koncem 15. a v první polovině 16. stol. po zbudování Mlýnského náhonu napájejícího vodami řeky Jihlavy rybníky, z nichž k největším náleží Starý (kolem 130,1 ha), Lenovický (neboli Novoveský, 174,2 ha) a Vrkoč (176,2 ha). Lovecký barokní zámeček Leopoldsruhe představuje jedno z mladších děl významného moravského architekta ve službách Ditrichštejnů, Františka Antonína Grimma, postavený před polovinou 18. století. Vystavět jej dal Leopold hrabě z Ditrichštejna krátce poté, co roku 1743 zakoupil židlochovické panství a s ním i Velký Dvůr. Jak postupně rostl hospodářský význam přilehlého vrchnostenského statku, začal být zámeček využíván pro ubytování zde zaměstnaných úředníků, zároveň však také postupně chátral. Ve 20. století areál sloužil k hospodářským a bytovým účelům, postupem času přestal být vzhledem k havarijnímu stavu využíván. Od roku 2003 probíhá postupná obnova a zámeček slouží jako Dům na půli cesty – adaptační centrum pro mladé lidi z dětských domovů.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Pohořelicko

Současné problémy: Pohořelicko náleží mezi maloměstské a příměstské a svojí rozlohou mezi malé PIK. Město Pohořelice má zájem, aby se stávající nefunkční brownfieldy začlenily co nejdříve do jeho struktury a podporuje rozvoj průmyslového areálu v J části. Uváděné ekologické zátěže v areálu dvora zřejmě souvisejí se skládkou a s produkcí ryb.

Další informace:

www.pohorelice.cz

   mh