Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Bučovicko zahrnuje jižní část centra města Bučovic s blízkým okolím, ležícím 30 km v. od Brna, s rozsáhlým průmyslovým areálem bývalých UP závodů, zařazovaným v současnosti mezi brownfieldy, dále areál Agrostavu, bývalou cihelnou a několik menších kontaminovaných ploch ve V a SV části města. 

Přírodní poměry: Bučovice leží ve Středomoravských Karpatech, v údolí Litavy s výraznou údolní nivou, která byla přičleněna k nižší Litenčické pahorkatině na S a sousedící s pahorkatinným okrajem Ždánického lesa na J. Z geologické stavby Středomoravských Karpat se do PIK promítají okrajově vlastnosti obou hlavních jednotek. Litenčickou pahorkatinu budují paleogenní a miocénní usazeniny překryté spraší. Ve Ždánickém lese převažují rovněž paleogenní sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Základní morfologickou osu i kostru krajinné struktury oblasti tvoří údolí Litavy, které je významným dopravním koridorem se sídelní zástavbou a úrodnými zemědělskými půdami. Koryto řeky bylo napřímeno a uměle upraveno. Údolní dno je ploché (až 0,5 km široké) pokryté nivními písčitohlinitými sedimenty (6–10 m mocnými), které spočívají na štěrkopískovém souvrství se zdroji podzemních vod. Údolí je v Bučovicích výrazně sklonově asymetrické se svahy členěnými stržemi. Město a jeho blízké okolí náleží k teplé klimatické oblasti Moravy s průměrným úhrnem srážek do 550 mm/rok a s půdami typu fluvizemí v nivě Litavy, černozemí v J části města a kambizemí v severní. Území PIK náleží do dubového a bukovo-dubového vegetačního stupně.

Historický vývoj: Počátky průmyslové výroby v Bučovicích sahají do první poloviny 19. stol., kdy ve městě začal převažovat textilní průmysl s několika vlnařskými podniky. Po přechodu textilní výroby do Brna v 70. letech 19. stol. navázala na činnost textilních manufaktur firma David Ducker, která se zaměřila na zpracování dřeva a výrobu nábytku (Vaishar, et al., 2002). Za sídlo dřevozpracující firmy byl zvolen prostor mezi centrem města a železniční stanicí. Po vzniku samostatné republiky se Druckerovy závody staly jediným velkým průmyslovým podnikem v Bučovicích. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a závod byl začleněn do nově vznikajících Spojených UP závodů Bučovice. Kromě výroby sektorového nábytku (ložnice, knihovničky, stolky) se zde vyráběly i dýhy.  Význam podniku v rozmezí 60. až 80. let minulého století narůstal. Komplex UP závodů Bučovice n.p. se rozšiřoval i mimo Bučovice. Po roce 1980 se začal projevovat pokles domácí poptávky a výrobu podniku udržoval hlavně export do někdejšího SSSR. Po jeho omezení v 1990 došlo k zastavení výroby. Od roku 1990 (soudním rozhodnutím od roku 1989) přešly UP závody Bučovice do likvidace. Ve výrobě pokračovala pouze dýhárna. Tuto dýhárnu provozuje v areálu závodu od roku 1997 firma Interna Wood, a.s. Areál ÚP závodů leží v jižní části Bučovic, kde zaujímá výhodnou polohu mezi železniční tratí a řekou a na V silnicí II/431. Areál je dopravně dobře napojen, vjezd do areálu leží přímo na silnici II/431. Průmyslová plocha má rozlohu celkem 57 109 m² s 20 objekty charakteru správních a výrobních budov, skladů, garáží, venkovních ploch a přístřešků. V současnosti je areál UP závodů v majetku společnosti NAFEA. Areál je možné restrukturalizovat pro jakýkoliv druh podnikání v oblasti výroby, skladování, popřípadě služeb. Ekologickou zátěž lze předpokládat jako u pozůstatků dřevozpracujícího průmyslu. Budovy v areálu se nacházejí v různém technickém stavu, z toho cca 30 % ve velmi špatném. Objekty jsou v současnosti využívány jako sklady stavebnin. Dalším bučovickým podnikem, který se po roce 1990 dostal do likvidace, byl AGROSTAV – společný podnik. Družstvo, které vzniklo 27. 2. 1968, se zabývalo širokým spektrem stavební a průmyslové činnosti pro zemědělská družstva (JZD), zejména výstavbou, rekonstrukcí a údržbou objektů pozemního, průmyslového, inženýrského a vodního stavitelství a hospodářsko-technickými úpravami pozemků. K 31. 3. 1993 AGROSTAV – společný podnik zanikl. Veškerý majetek, všechna práva a závazky zrušeného podniku přešly na nově zřízenou akciovou společnost Agrostav Bučovice, a.s. se sídlem v Bučovicích. Předmětem podnikání nové firmy je rovněž zemědělství, zemědělská výroba a také pronajímání kanceláří ve správní budově podniku v likvidaci na Ždánské ulici 906, garáží a volných ploch s přístřešky k této budově náležící. Objekt správní budovy Agrostavu a.s. využívá k podnikání řada menších firem

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Bučovicko

Současné problémy: Nevelká PIK Bučovicko byla příkladem využití středně členitého prostředí okrajových karpatských pohoří pro industriální výrobu ve městě s převažující zemědělskou výrobou v okolí, a kde významnou úlohu v jejím rozvoji hrála akumulační rovina údolní nivy. Problémem brownfieldů je jejich začlenění do struktury malého města, které je velice zdlouhavé a rozhodující jsou často zájmy firem, které je spravují.  

Další informace:                                                                                                                                                        

VAISHAR, A., ed. (2002): Bučovice. In: Vaishar, A. (ed.): Geografie malých moravských měst. Ústav geoniky Akademie věd ČR, pobočka Brno + CD ROM.

www.brownfieldy-jmk.cz/

                                                                                                                                                mh