Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Mokersko se nachází S od obce Mokrá na V okraji brněnské aglomerace, 15 km SV od Brna a 800 m SV od obce Mokrá-Horákov. Vznikla těžbou vápence ve velkolomech pro blízkou cementárnu. Severní polovina hranice PIK probíhá prakticky paralelně s okrajem CHKO Moravský kras, která se tak vyhýbá dobývacímu prostoru.

Přírodní poměry: Jižní okraj Moravského krasu a chráněné krajinné oblasti Moravský kras je rozčleněn hlubokým údolím řeky Svitavy a jejích přítoků – Říčky a Rokytnice. Plochý povrch mezi údolími se rozpadá na dílčí krasové plošiny s řadou krasových tvarů, jako jsou mělké závrty a škrapy. Mezi údolím Svitavy a Říčky leží Hádecká plošina, mezi Říčkou a Rokytnicí Mokerská plošina. Podél jižních okrajů plošin vznikly velké lomové komplexy na těžbu vápence a u nich cementárny. Na jižním okraji Mokerské plošiny se nachází největší činný kamenolom na Brněnsku – Mokrá. Nachází se na JV okraji geomorfologického podcelku Moravský kras v J části Drahanské vrchoviny v členitém reliéfu se střední výškou 448 m n. m. s vhodnými podmínkami pro otevření lomu. Lomový komplex odkrývající karbonátové vápence macošského a líšeňského souvrství devonského stáří je situován S od soutoku malého potoka Bahence s Mokerským potokem, přítokem potoka Rokytnice, který je levostranným přítokem Říčky v povodí Svitavy a protéká areálem cementárny. Oblast na J okraji Drahanské vrchoviny náleží k mírně teplé klimatické oblasti s průměrným úhrnem srážek do 550 mm/rok a s půdami typu kambizemí a rendzin na vápenci. Území PIK náleží bukovo-dubovému a dubovo-bukovému vegetačnímu stupni.

Historický vývoj PIK: Velkolom u Mokré zaujímá území mezi Mokrou a Hostěnicemi na V okraji brněnské aglomerace na J okraji Moravského krasu se silnou lomařskou tradicí. Některé z lomů zde již zanikly, jiné jsou stále činné, s kořeny od středověku. Novodobou tradici těžby vápence započal zdaleka viditelný velkolom na Hádech v Brně-Maloměřicích (mimo hranice PIK), který poskytoval vápenec od roku 1907, kdy byla vybudována Maloměřická cementárna, činná až do roku 1995, kdy byla výroba ukončena. Velkolom na Hádech vznikl spojením několika menších lomů, které zásobovaly Maloměřickou cementárnu. V SZ části Brna-Líšně se nacházel dnes již rovněž uzavřený etážový Lesní lom situovaný zhruba 1 km SSV od severního okraje stejnojmenného sídliště, kde byly v minulosti těženy vápence macošského a líšeňského souvrství. Do Maloměřic od lomu byl vápenec dopravován lanovkou, která zanikla v 50. letech. Rozhodnutím Ústředního báňského úřadu v Praze z roku 1961 byl vyhlášen dobývací prostor Mokrá a následně zařazen do evidence dobývacích prostorů s plošným rozsahem 265,98 ha. V témže roce začaly otvírkové práce a začalo se s výstavbou cementárny. Nově vybudovaný podnik zahájil výrobu v roce 1968 pod názvem národní podnik Cementárna Mokrá. V současnosti patří velkolom spolu s cementárnou v Mokré akciové společnosti Českomoravský cement, součásti nadnárodní skupiny Heidelberg Cement. Poskytuje suroviny na výrobu slínku pro výrobu cementu. Současná rozloha velkolomu je více než 120 ha.

Současné problémy: Lomový komplex s rozsáhlou povrchovou těžbou vápence je tvořen třemi lomovými jámami s charakteristickými stupni etáží, odvaly a haldami, obklopenými dokola lesem, zemědělskou půdou a zástavbou Mokré a Hostěnic. Vlastní dobývací prostor se rozkládá na J okraji tzv. Mokerské plošiny a sestává ze tří částí: ze Západního lomu, Středního lomu a Východního lomu – nazývaného též lom Břidla s vystupujícími nadložními kulmskými komplexy (spodní karbon), kde je již těžba ukončená a dochází k rekultivaci. Velkolom je přístupný po asfaltové komunikaci z křižovatky silnice E462 Brno–Vyškov, od níž je vzdálen asi 6 km. Protože jde o krasové území, bylo nutno před otvírkou lomů provést podrobný geologický průzkum. Před zahájením provozu cementárny došlo k otvírce etáží 420 a 395 m n. m. ve Středním lomu a 410 m ve Východním lomu (Břidla). V letech 1981 až 1988 pak byla zahájena otvírka Západního lomu, který zabral cca 25 ha plošiny. Průzkum měl ověřit kvalitu a vydatnost ložiska vápence. Kromě hloubkových vrtů se razily i rubané štoly. V roce 1995 tak došlo k objevu jeskyně. Po clonovém odstřelu byla na etáži západního lomu (395 m n. m.) odkryta větší část jeskynní chodby říčního charakteru, která byla nazvána Mokrská  jeskyně. Vytěžený a drcený vápenec byl dopravován pásovými dopravníky z lomu na skládku surovin na plošině nejnižší etáže lomu, ze které byl odebírán podle potřeb cementárny. V roce 1992 došlo k zastřešení této kuželové skládky vápence. Přilehlé objekty cementárny již nejsou součástí PIK. Hlavním rysem malé PIK Mokersko jsou již rekultivované části lomů, zejména Východního lomu (Břidla). Byla zde již zahájena první fáze rekultivace spočívající v přípravě stanoviště (pokos plochy, sanace valů a výřez dřevin na ploše spolu s terénními úpravami). Od činné části lomu však není PIK výrazně oddělena.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Mokersko

.

Další informace:

Českomoravský cement, Závod Mokrá (www.heidelbergcement.cz)

www.mokra-horakov.cz/z-historie-po-současnost/d-34985/pl=3082

  mh