Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Lulečsko je situována mezi obcemi Luleč a Drnovice JZ od Vyškova na JV okraji Drahanské vrchoviny. Důvodem jeho vymezení byla těžba lomového kamene ve velkolomu s menšími kontaminovanými plochami. Kamenolom je obklopený lesy, zemědělskou půdou a zástavbou. V prostoru PIK jsou další drobné opuštěné kamenolomy.

Přírodní poměry: Krajina s lomy je situována na JV okraji geomorfologického celku Drahanská vrchovina a podcelku Konická vrchovina, v dílčím okrsku Jedovnicko-račický prolom. Součástí prolomu, který se na V větví, je i tzv. Lulečská hrásť, vyvýšenina, která vystupuje mezi dvěma rameny prolomu a na svých srázných úbočích poskytuje vhodné podmínky pro otvírku lomů. Jižnějším ramenem prolomu protéká potok Rakovec (pravostranný přítok Litavy), v severnějším rameni má počátek Drnůvka, krátký přítok Lulečského potoka ústícího do Rostěnického potoka a dále do Hané. Rozsah hrástě, která tvoří část rozvodí mezi Hanou a Litavou (oba toky v povodí Moravy) lze vyjádřit šířkou 3 km ve směru S–J a délkou 2,5 km ve směru V–Z. Po obvodu hrástě leží, kromě Lulče, ještě obce Nemojany, Pístovice a Drnovice. Nejvyšším bodem zalesněné hrástě je vyvýšenina Nad Skálou 438 m n. m. vysoká. Na JV okraji hrástě je plošina s krajinnou dominantou – kostelem sv. Martina, ukončená srázem k Lulči. Těženou surovinou v lomech je spodnokarbonská droba a slepenec s obchodním názvem moravská droba, využívaná jako lomový kámen, s možností úpravy drcením na požadovanou velikost drti do betonu. Jižní část Drahanské vrchoviny již náleží k mírně teplé klimatické oblasti s průměrným úhrnem srážek do 550 mm/rok a s převahou půd typu kambizemí vyhovujících dubohabřinám. 

Historický vývoj PIK: Těžba kamene má v Lulči dlouhou tradici, o čemž svědčí řada drobných lomů a lůmků na srázných úbočích JV okraje hrástě, pod okrajem plošiny u kostela sv. Martina, místy se skalními stěnami, někde i s jeskyňovitými vchody při úpatí. Rozsah těžby kamene se rozšířil po 1. světové válce. V zalesněné části hrástě Z od Lulče vznikl velký lom, který produkoval kvalitní kámen. Lom těžil v pronájmu Ing. Jaroslava Jáchymka. Když byl v létě roku 1935 lom prohlouben, vytryskla z pukliny na dně v hloubce 25 m náhle voda s takovou vydatností, že za 3 dny byl lom zcela zatopen a s takovou rychlostí, že skaláci nestačili ani zachránit vozíky ani nářadí. Po této události byl lom uzavřen. Zatopení lomu pravděpodobně souviselo s načepováním hluboké pukliny s tlakovou hlubinnou vodou v souvislosti s tektonickým původem hrástě ležící mezi rameny prolomu. Zatopený lom byl později využit jako známé koupaliště U Libuše v Lulči. Dalším zatopeným lomem ve vrcholové části hrástě je menší Hartlův lom, nazývaný Hartlůvka ležící SV od Libuše. 

Současné problémy: Dnešní těžební areál se nachází asi 35 km východně od Brna a 5 km od Vyškova a má napojení i na dálnici D1 v úseku Vyškov–Brno. Velkolom se nachází v SV části hrástě. Jde o několik lomů navazujících na sebe v důsledku postupu těžní stěny. Droba byla dobývána až na pěti etážích; jde o lomový komplex. Těžba postupovala směrem k severu tak, že starší části lomu byly opouštěny, postupně zarůstaly a těžba se provozovala v nově otevřené části. Oba horninové typy (droby a slepence) jsou v lomech těženy selektivně. Výrobky se využívají do betonů, cementobetonových krytů vozovek, pro silniční stavby – do asfaltových vrstev a další stavební použití. Majitelem lomů je Českomoravský štěrk a.s., člen nadnárodní skupiny Heidelberg Cement. Průvodním znakem PIK Luleč jsou opuštěné etážové lomy s jezírky na dnech, odvaly nepoužitelné hlušiny a zatopené menší lomy. Určitým problémem je, že PIK není zřetelně oddělená od aktivních částí lomu.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Lulečsko

.

Další informace:

Českomoravský štěrk, a.s. provozovna Luleč www.heidelbergcement.cz/aggregates/index.php?idp=137 –

http://www.lulec.eu/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lule%C4%8D

http://cs.wikipedia.org/wiki/Koupali%C5%A1t%C4%9B_U_Libu%C5%A1e

http://www.ns-lulec.skauting.cz/

http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okres-vyskov/lulec/

mh