Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina se nachází mezi Přibyslaví a Havlíčkovým Brodem podél železniční trati č. 250 v kraji Vysočina. Zájmové území tvoří čtyři správní a administrativní jednotky – obce Pohled, včetně místní části Simtany, obec Stříbrné Hory a část obce Dlouhá Ves a Utín, což je jedna z osmi místních částí města Přibyslav. Hlavní komunikační osy tvoří železniční trať č. 250, státní silnice I/19 a řeka Sázava. Železniční trať přenáší rozhodující místní i tranzitní vztahy v osobní i nákladní dopravě v kraji v trase Kolín – H. Brod – Žďár n. S. – Tišnov – Brno. Trať je dvoukolejná a elektrifikovaná.

Přírodní poměry: Z pohledu geomorfologického náleží zájmové území PIK do provincie

Česká vysočina, soustavy Česko-moravské, oblast Českomoravská vysočina, celek Hornosázavská pahorkatina, podcelek Havlíčkobrodská pahorkatina a okrsek Přibyslavská pahorkatina. Reliéf Přibyslavské pahorkatiny má členitý charakter a nadmořská výška se pohybuje kolem 550 m n. m. Nejvyšší kóta je 560 m n. m., „Kapelsko“ v k. ú. Krátká Ves severně od řešeného území. Nejnižší kóta je v jižní části při řece Sázavě, „Štukhejlský mlýn“ 432 m n. m. Východní část leží v povodí Borovského potoka – pravostranného přítoku Sázavy. Západní část území náleží do povodí Simtanského potoka. V  území se nachází na rozloze 2,40 ha evidovaná lokalita ochrany přírody – „Nad Růženinou štolou“. Skála nad Růženinou štolou a okolní smíšený les na strmém jižně orientovaném svahu nad cestou na pravém břehu Sázavy, 1 km JV od obecního úřadu ve Stříbrných Horách. Klimaticky je zájmové území Stříbrných Hor řazeno do mezoklimatického regionu MT4 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 6–7 ^oC (tamtéž).  V zájmovém území kambizemě, pseudogleje na svahových hlínách a gleje v nivách. Území (Culek, et al., 1996) leží v podprovincii Hercynské a náleží do bioregionu Havlíčkobrodského. Na území převažuje biota suprakolinní až submontánní. Vegetaci 3., 4. a 5. stupně představují v nižších polohách doubravy, které přecházejí s rostoucí výškou do bučin. V bioregionu se vyskytuje také podhorská lesní fauna.  

Historický vývoj PIK: Území kolem Stříbrných hor bylo využíváno od 16. století k těžebním aktivitám. Po stříbru jsou pojmenovány vesnice, mimo jiné Stříbrné Hory – na půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Přibyslaví. V řešeném území jsou dodnes patrné zaniklé štoly (např. Rosa nebo Peklo). Štola Rosa (Růženina) podle dochovaných zpráv byla využívána již od roku 1503. V roce 1688 byla její délka 104 m. V roce 1692 byly veškeré práce zastaveny. Štola je opět prodloužena roku 1877 o dalších 154 m. Poté na dlouhou dobu byly těžební aktivity zastaveny. Další pokus o těžbu byl podniknut na jaře roku 1911, kdy Alexandr Simonet nechal štolu vyčistit, odebrat vzorky a zaslat je do Kutné Hory. K těžbě však nedošlo. Ta byla zahájena až ve 2. světové válce. Po válce po provedení rudného průzkumu zde byla vybudována větrací a odvodňovací zařízení, která byla roku 1975 opět zavezena. Od r. 1980 zde na odvodnění a zpřístupnění pracuje Jihlavská organizace Cunicunulus. Druhá štola Peklo je zahloubena do 72 m a nachází se severně od Dolního Dvora pod strmým úbočím na pravém břehu potoka Macourovského. Ve štole se vyskytuje také kromě ostatních rud kyz niklový. 2. světová válka znamenala dolování v malém rozsahu. Od r. 1949 až do r. 1954 byl proveden důkladný průzkum štoly Peklo za účelem zjištění druhů rud a množství zásob, které bylo vypočteno na cca 600 000 tun. Na přelomu let 1957–60 zde byl manipulační sklad a ve štole zrály sýry. Druhou významnou těžební lokalitou je území v okolí osady Simtany, která byla založena v rámci kolonizačního úsilí Lichtenburků ve 13. století jako ves německých horníků a hutníků. K prvnímu vážnému narušení těžby stříbrných rud velmi pravděpodobně patřil objev bohatých stříbronosných ložisek v okolí Kutné Hory na přelomu 13. a 14. století. Objev jakostní stříbrné rudy u Kutné Hory, která byla bohatší než rudy z dolů v okolí Přibyslavi, vedl totiž k postupnému zániku dolování na Přibyslavsku.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Stříbrnohorsko

Současné problémy: Dominantou postindustriální krajiny je kamenolom s rozlohou 16,1 ha, nacházející se jihovýchodním směrem od obce Pohled. Kamenolom se nachází na k. ú. Pohled a je stále aktivní, těžbu provádí firma Českomoravský štěrk, a.s. Dobývají se zde vysoce kvalitní suroviny v úrovni tří etáží. Dnes již netěžené je ložisko polymetalických rud Utín (okr. Havlíčkův Brod, rozloha 950,33 ha) a poddolovaná území Stříbrné Hory u Přibyslavi 1, rozloha 2,4 ha, Stříbrné Hory u Přibyslavi 2, rozloha 2,5 ha, Stříbrné Hory u Přibyslavi 3, rozloha 27,7 ha, Stříbrné Hory u Přibyslavi 4, rozloha 13,5 ha a Stříbrné Hory u Přibyslavi 5, rozloha 18 ha. Do dnešní doby dochovalo v terénu hodně stop jak po těžbě, tak hutnickém zpracování stříbrných rud. Kromě dochovaných a dosud přístupných štol – Růženiny a Pekelné, jsou to četné odvaly vytěžené a vytříděné hlušiny v okolí některých zasutých štol a velká množství strusek na loukách, cestách a v Borovském potoce v prostoru mezi bývalým Dolním Dvorem a silnicí ze Stříbrných Hor do Keřkova, kde se v minulosti nacházela tavírna. Štola Peklo je v současné době budova využívána jako rekreační chata. Vlastní štola má 527 m, spodní patro je zatopeno a těžní šachta je přikryta betonovým poklopem. Její zajímavostí je krápníková výzdoba nově popsaného minerálu schwertmannitu. Nad obcí Simtany, po levém břehu Simtanského potoka, je patrné ústí bezejmenné štoly vstupující do stráně dnes již porostlé vzrostlým lesem. Na plošině po levém břehu téhož potoka byly v minulosti tři propadliny. Propadliny jsou dnes v polích vyrovnány s okolním terénem.

Další informace: http://stribrnehory.sweb.cz/, http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/stribhory_pekel/pekelska.htm                                  ll