Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Studénsko zahrnuje průmyslovou část města Studénka nad Odrou, respektive její městské části Butovice, malou částí zasahuje i do obce Pustějov. Jeho centrem je strojírenský areál bývalé Vagónky. Osou celé PIK je dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 270 Přerov – Bohumín. V jejím sousedství je areál bývalé Vagónky.

Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří klastické sedimenty karpatské předhlubně, převážně jde o mořské sedimenty miocenního a sladkovodní sedimenty pliocenního stáří. Kvartérní pokryv reprezentují spraše a sprašové hlíny, okrajově i glaciální sedimenty, v nivě řeky Odry pak sedimenty fluviální. Z geomorfologického hlediska je sledované území součástí Vněkarpatských sníženin, nachází se v severovýchodní části Moravské brány. Klimaticky je zájmové území PIK Studénsko řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami v rozmezí 650 až 700 mm a s průměrnou roční teplotou vzduchu 8–9 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv je tvořen fluvizeměmi glejovými v nivě řeky Odry, na sprašových pokryvech se vyskytují luvizemě glejové. Z hlediska vegetační stupňovitosti jde o území dubobukového vegetačního stupně s květenou odpovídající Karpatskému mezofytiku, přičemž leží na kontaktu dvou fytogeografických okresů – Moravská brána a Ostravská pánev. Část území PIK Studénsko východně od hlavní železnice je součástí CHKO Poodří, které je charakteristické meandry řeky Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, relikty lužních lesů a rybničními soustavami.

Historický vývoj PIK: Postindustriální krajina Studénska je úzce spjata s železniční dopravou a rozvojem železniční sítě. Počátečním impulsem pro vznik PIK bylo dobudování železniční tratě – Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1847, která vedla k zprůmyslnění původně zemědělského regionu, kde byly nedlouho poté založeny vápenka, cukrovar, lihovar. Nejvýznamnějším podnikem však byla továrna na výrobu železničních vozů – Vagonka (výstavba zahájena v roce 1900), která je jádrem vymezeného území. V roce 1928 se stala vagónka součástí koncernu Ringhoffer, po roce 1945 kopřivnické Tatry. Továrna za dobu své existence vyrobila okolo 90 tis. různých typů kolejových vozidel pro osobní i nákladní dopravu. V jejím okolí byly postupně v dílčích etapách vybudované bytové domy, sociální a sportovní zázemí pro zaměstnance. V roce 2000 byla jedna z nástupnických organizací – ČKD VAGONKA STUDÉNKA, a.s. prodána a následně byla výroba osobních vozidel přemístěna do Ostravy – Vítkovic. V současnosti v části areálu funguje nástupnická organizace MSV Metal Studénka, a.s., druhým vlastníkem areálu je společnost AK 1324 s.r.o., která se zabývá prodejem nerezových a žáruvzdorných materiálů. Západní okraj PIK je tvořen areálem zemědělské prvovýroby se silem ZZN Nový Jičín a výrobnou stavebních hmot společnosti Cemix. Železniční doprava zanechala v PIK významnou stopu, neboť Studénka funguje jako regionální železniční uzel a tomu odpovídá i jeho zázemí, například většina budov na místním nádraží (původní nádraží Studénsko-štramberské dráhy) pochází ještě z 19. století, a tvoří tak dnes již málokde zachovaný komplex objektů autonomní dráhy.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Studénsko

Současné problémy: Postindustriální krajina 55 příkladem krajiny, která vznikla díky vybudování železnice a následného průmyslového rozmachu. Výroba kolejových vozidel probíhala v rozsáhlém areálu (cca 40 ha), který byl pro změněnou ekonomickou situaci po roce 1989 příliš velký i jeho provoz byl ekonomicky nákladný. V současnosti je areál rozdělen, většina ploch i budov je opuštěna a nabízena k pronájmu. Také technický stav některých nádražních budov (vozová dílna, sklady, depo), které jsou již delší dobu nevyužívané je velmi špatný, a další jejich využití se stále hledá.

Další informace:

http://www.mesto-studenka.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stud%C3%A9nka

http://www.vagonarske-muzeum.cz/index.php?t=3&clanek=vagonka

http://www.postreh.com/phprs/view.php?cisloclanku=2006041801

     sm