Zadavatel projektu: Jméno příjmení
Poloha: Postindustriální krajina Skutečsko se nachází v jižní části okresu Chrudim v Pardubickém kraji. Celé území tvoří čtyři správní a administrativní jednotky – město Skuteč (včetně místní části Skutíčko), obec Prosetín, Leštinka a Vrbatův Kostelec (místní část Cejřov). Komunikační síť území tvoří regionální silnice č. II/337 a II/358. Obsluha území je zajišťována také železnicí trať Svitavy – Polička – Žďárec u Skutče a trať Pardubice – Havlíčkův Brod. Stavba železnice v letech 1869–1871 znamenala pro oblast také rozvoj těžebních aktivit.
Přírodní poměry: PIK Skutečsko se nachází na rozhraní dvou výrazných morfologických celků, a sice Železných hor a České tabule. Území z pohledu geomorfologického patří do celku Železných hor a jeho podcelku Sečské vrchoviny, okrsku Skutečská pahorkatina. Severozápadní část je tvořena vyvřelinami nasavrckého masívu, východní část horninami kutnohorského krystalinika a střední část usazeninami staršího paleozoika a proterozoika a ostrůvky křídy. Geologická stavba Železných hor je tvořena krystalickými horninami, a sice granity (žula), granodiority a diority a dále horninami metamorfovanými, tj. břidlicemi, droby, fylity a svory. Jak horniny krystalické, resp. metamorfované (přeměněné), tak horniny křídové jsou zčásti nerovnoměrně překryty zvětralinovým kvartérním (čtvrtohorním) pláštěm, tvořeným nejčastěji hlínami, jíly, sutěmi a štěrky. Mezi vrstvami jílů a opuk se nachází jeden až deset centimetrů silná vrstva černého uhlí. Klimaticky je zájmové území PIK Skutečsko řazeno do mezoklimatického regionu MT2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 800 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 6–7 oC (tamtéž). Hlavní vodní tok v zájmovém území tvoří potok Žejbro, který územím protéká jihozápadním směrem. Mezi jeho levostranné přítoky patří Mrákotínský potok. Další významné vodní plochy tvoří dnes již zatopené granodioritové lomy (v okolí Prosetína a Leštinky). Půdy na Skutečsku jsou nejvíce zastoupeny pseudogleje a kambizemě. Podle biogeografického členění ČR (Culek, et al., 1996) náleží zájmové území do bioregionu Železnohorského s výskytem lesní fauny hercynského původu.
Historický vývoj PIK: Skutečsko patří mezi průmyslové a těžební oblasti. Výrazný rozvoj v minulosti zaznamenala obuvnická tradice malého městečka Skuteč, která slávou firmy Botas, a.s. (dříve Botana, n.p.) zastínila těžební aktivity v okolí města. Počátkem 19. stol. se začala těžit na Přibylově kvalitní opuka. Při stavbě železniční trati Pardubice – Německý (Havlíčkův) Brod v letech 1869–1871 se začalo na Skutečsku s těžbou žuly, která je velmi vhodnou surovinou k výrobě štěrku všeho druhu a dlažebních kostek. Tak vznikla ve Skutči také tradice kamenická. Největší lokalizaci bývalých lomů lze nalézt v katastru obce Leština a Prosetín. V blízkosti obce Prosetín jsou lomy bývalé, jako kupř. zatopený u Otáňky či kaňonovitý u Leštinky. Nacházely se tu kdysi i minerály jako granát, epidot, orthoklas, kalcit, muskovit, natrolit, turmalín aj. Lomy v okolí Leštinky (Zvěřinov, Andrůzův, Mikšov – Kaňon, Leštinka II, Zárubka nebo lom Ekhardtka). Největší z lomů byl lom Mikšov – Kaňon. Byla zde i rozsáhlá výroba různých druhů drtí. Kámen zde byl také ručně a pneumaticky opracováván na dlažební kostky a lámaly se zde i chodníkové obruby. Lom byl spojen úzkokolejnou drážkou s lomem Leštinka I – Zvěřinov, kde se také těžil kvalitní kámen na obruby a dlažbu. Dodnes je v území zachována železniční vlečka Žďárec u Skutče – Mikšův les.
Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Skutečsko
Současné problémy: Území zahrnuje mimo jiné také lom Družstvo, kde se dříve těžila žula. Prostor lomu se nachází v krásném zalesněném prostředí za obcí Leštinka u Skutče. Jeho rozloha je cca 1 ha, nadmořská výška asi 430 m a maximální hloubka do 26 m s terasovitou charakteristikou. V lomu „Družstvo“ vznikla potápěčská škola, která provozuje potápěčské kurzy a výcvik. Dále území zahrnuje lom Zárubka, který je stále v provozu. Kamenolom se nachází cca 3 km od obce Prosetín. Dobývání vysoce kvalitní suroviny (granodiorit) se v současné době provádí ve dvou etážích. Provozovatelem lomu je firma Českomoravský štěrk, a. s., která působí na českém trhu od roku 1998. Ve Skutči sídlí od roku 1910 městské muzeum. V roce 2009 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla otevřena nová expozice „Muzeum obuvi a kamene“. Zcela nové stálé expozice městského muzea přibližují historii i současnost tradičních řemesel Skutečska – kamenictví a obuvnictví. Historie obuvnictví představuje řadu šicích strojů nejrůznějších typů, ale i unikátní kopírku na kopyta, obří ručně šitou polobotku a fenomén botasky – výroba v n. p. Botana Skuteč. Současný průmysl ve městě Skuteč je reprezentován firmou Botas, a.s., která se transformovala v roce 2001 z tehdejšího národního podniku Botana.
Další informace:
ll