Zadavatel projektu: Jméno příjmení
Poloha: PIK Radonicko je plošně nevýznamným územím mezi Podbořany na jihu (PIK č. 66) a městem Kadaň na severu. Území prakticky navazuje na vojenský výcvikový prostor Hradiště, který se nachází západním směrem v Doupovských horách. Osu území tvoří potok Liboc, vlévající se v Žatci do řeky Ohře.
Přírodní poměry: Z klimatického hlediska jde o oblast mírně teplou s minimem srážek. Geomorfologicky je PIK součástí Žatecké pánve. Osu území tvoří výběžek terciérních písků a štěrků, na který navazují (převážně mimo PIK) oblasti bazaltových pyroklastik. Půdní typy rozdělují PIK Vilémov na západní a východní část – v západní se nacházejí kambizemě, zatímco na východě se v ose potoka Liboc vyskytují černice a černozemě. Prakticky stejnou hranici je možné pozorovat i v případě potenciální přirozené vegetace (dubohabřiny, resp. jasaniny). Fytogeograficky lze oblast zařadit k Českému termofytiku. Do západního cípu PIK okrajově zasahuje přírodní park Doupovská pahorkatina. Ten byl vyhlášen v roce 1996 za účelem ochrany rozsáhlých travních porostů (stepní charakter) a lesů s nadpolovičním podílem původní druhové skladby.
Historický vývoj PIK: První zmínka o Radnicích je z konce 12. století, v případě Vilémova pak z poloviny 14. století. Území PIK tvoří úzký pás území mezi obcemi Radonice a Vilémov, který na východě sahá až mimo intravilán Vilémova k místnímu nádraží. Rozkvět Radonic se datuje do 16. století (Šlikové), kdy byla obec dokonce povýšena na město (r. 1514). Ve Vilémově byly v té době údajně i lázně. Druhé období rozvoje – průmyslového – přišlo s koncem 19. století. Do Radonic byla mj. přivedena železnice ze sousedního Vilémova (1884) jako odbočka z trati Kadaň–Kaštice (Podbořany), což přineslo i další rozvoj průmyslu (konzervárna). Zajímavou etapou historie je dobývání uhlí, které zde probíhalo od poloviny 19. století. Valeš (2001) poukazuje na několik dolů v oblasti mezi Radonicemi a Vilémovem, kde těžba probíhala až do 30. let 20. století, důl ve směru na Mašťov (dříve významné sídlo – viz Smetana, 2001) fungoval až do konce 50. let. V r. 1938 probíhala středem oblasti PIK hranice mezi německou okupační zónou a okleštěným československým státem, kdy Radonice byly hranicí německé sféry vlivu a Vilémov naopak české. Po druhé světové válce došlo v oblasti k pokračování těžby uhlí, v obou obcích pak k založení zemědělského družstva (resp. státního statku). Po roce 1989 byla výroba často ukončena. Přesto Radonice za posledních 50 let populačně rostly, v roce 2010 zde žilo přes 1 tis. obyvatel. Vilémov měl ke stejnému datu přibližně 600 obyvatel.
Současné problémy: Dopady dřívější těžby uhlí jsou v PIK patrny minimálně, Valeš (2001) však poukazuje na terénní zvlnění zemědělské půdy v místech bývalých dolů. Samotná obec (www.obec-radonice.cz) na svých stránkách dokonce uvádí, že její rozvoj je bývalou těžbou limitován – západní, jižní a východní strana katastru obce jsou poddolovány a není zde možné rozšiřování výstavby. V případě Vilémova se hovoří o rekultivaci území jižně od nádraží, kde je přítomna řada terénních depresí po těžbě uhlí. Zemědělská činnost zde stále existuje, přímo v Radonicích je však areál velmi zdevastovaný.
Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Radonicko
Číslo PIK 72 |
Typ PIK těžebně dopravní |
Název postindustriální krajiny
Radonicko |
|||||
Celková plocha PIK 5,65 km2 |
Počet indikačních případů PIK 12 |
||||||
Poloha v ČR Ústecký kraj, okres Chomutov, západní část Žatecké pánve |
|||||||
Vymezovací kritéria PIK |
|||||||
Brownfields
areál ZD, prům. objekty u nádraží ve Vilémově, nádraží |
Využití ploch
zástavba 11 % les 3 % louka 29 % orná p. 57 % |
Chemické zátěže
9, další možné po těžbě uhlí, nezjištěno |
Poddolování
větší koncentrace prohlubní u Vilémovského nádraží |
Antropogenní tvary reliéfu
propadliny, terénní vlny |
Průmyslová architektura
nádraží Vilémov |
||
Geografické souřadnice těžiště
N 50° 18' 03,2'', E 13° 18' 43,5'' |
Stav PIK Funkční krajina, zakonzervování, konverze zemědělské činnosti |
||||||
Poznámka |
|||||||
Objekty průmyslové výroby lze nalézt v obou obcích, jejich koncentrace je více patrná ve Vilémově, kde se mezi intravilánem obce a vlakovým nádražím nachází několik výrobních objektů či areálů, část z nich v dezolátním stavu. Železniční spojení, které přineslo rozvoj do této oblasti, je v úseku Vilémov–Radonice–Kadaňský Rohozec již dlouhou dobu mimo provoz, a to včetně nákladní dopravy, kterou zde představoval přesun vojenské techniky do/z vojenského újezdu Hradiště a také dřeva z vojenské pily. O něco později se přidal i konec osobní dopravy na trati mezi Kadaní a Kašticemi, což znamená opuštění stanice Radonice, ale především velkého Vilémovského nádraží. Tzv. Doupovská dráha je obsluhována pouze příležitostnými jízdami, které podporují přímo obce zdejšího mikroregionu. To lze chápat jako jeden z možných rozvojových impulsů oblasti, který je zacílen na cestovní ruch a který může být podpořen i uvažovaným zmenšením rozlohy českých vojenských újezdů.
Další informace:
www.obec-radonice.cz
tk