Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK se nachází v okolí elektrárny Počerady a zahrnuje přilehlé antropogenizované plochy. Území se nachází v Žatecké pánvi, která tak vyplňuje jižní a východní část Mostecké pánve. Z administrativního hlediska spadá lokalita do Ústeckého kraje, okresu Most. 1 km východně a severně od lokality prochází silnice II/255, východně rovněž prochází železniční trať. Přímo do lokality a k elektrárně Počerady vede železniční vlečka z Komořan, která zajišťuje dodávky uhlí do elektrárny.

Přírodní poměry: V eocénu se zde vytvořilo několik sedimentačních prostorů, které se postupným poklesem území spojily v jedno velké jezero, ve kterém se postupně ukládaly jíly a písky. Během spodního miocénu se vytvořily také hnědouhelné sloje, které byly opětovnou jezerní a říční sedimentací překryty písčitými a jílovitými sedimenty. Západní část oblasti zaujímá Blažimská plošina, která je charakteristická výskytem erozně akumulačního reliéfu se staropleistocenními terasami řeky Ohře a na mnoha místech překrytými sprašovým pokryvem. Výrazným geologickým podkladem obepínajícím vymezenou postindustriální krajinu jsou třetihorní vulkanické horniny, zejména čediče, znělce a tufy. Východně jí v úzkém pruhu následuje Počeradský úval. Ten je budován turonskými a konickými slíny a slínovci, miocenními jíly a písky a tufity, které jsou dokladem blízké třetihorní vulkanické činnosti. Úval jako takový představuje opuštěné údolní dno strapleistocenní Ohře, které je překryto sprašemi a holocenními nivními sedimenty. Západním směrem sousedí vymezená oblast s Bečovským středohořím a Libčevskou kotlinou, které představují strukturně denudační reliéf slínovců a jílovců spočívajících na podpovrchových tělesech třetihorních čedičových hornin. Okolí Počerad je v širokém okolí pokryto černozeměmi s výjimkou odkaliště elektrárny, která představuje antropozemě, a menších okrsků kambizemí a pararendzin spočívajících na vápnitých jílovcích. Přítomnost kvalitních půd předurčily krajinu k zemědělskému využití, což úzce souvisí s téměř absolutní absencí lesních ekosystémů. Klimaticky je zájmové území Třískolupska řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 500 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8–9 ^oC.

Historický vývoj PIK: Jádro PIK – odkaliště popílku u elektrárny Počerady se nachází v prostoru bývalého lomu na hnědé uhlí Třískolupy (podle obce Třískolupy, na jejímž katastrálním území se lom nachází, obec Třískolupy byla zlikvidována). Postupně s docházejícími zásobami hnědého uhlí ze jmenovaného lomu se elektrárna začala zásobovat uhlím z lomu Vršany. Těžební činnost lomu Třískolupy byla ukončena k 31. 12. 1982. Následně byla vybudována hráz pro budoucí skládku popela – prostor lomu byl využit pro odkaliště popílku. Směs strusky a vody se usazuje v nádržích, přebývající voda odtéká do zbytkového jezera. Struska je využívána na asanaci a rekultivaci odkaliště Třískolupy.

V širším prostoru popisované PIK se nachází vlastní elektrárna Počerady. Kromě výroby elektrické energie (jakožto dominantního produktu elektrárny), produkuje řadu stavebních hmot z původně odpadních produktů (např. energosádrovec, tj. sádrovec jako produkt odsíření elektrárny) a další provozy – biologickou čistírnu vody.

Současné problémy: Odkaliště Třískolupy sloužilo podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí jako vodní dílo pro hydraulické plavení popílku jako odpadu z elektrárny Počerady. Tato činnost je v současné době ukončena. Z původně hydraulického odpopílkování a odstruskování se od roku 1997 začalo postupně přecházet na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát. Stabilizátu se v elektrárně využívá pro tvarové úpravy a nepropustné překrytí bývalého uhelného lomu Třískolupy. Dále jej lze využívat pro asanaci, rekultivaci a tvarové úpravy reliéfu krajiny a jako materiálu k vytváření náspů silnic a podkladového materiálu pro stavbu vozovek. Zbytková jáma odkaliště o objemu 600 000 m³ je podle schválených terénních úprav zaplňována certifikovanou struskou na kótu 253 m n. m. a je také určena pro možnost havarijního ukládání popílku, jako odpadu ve formě hydrosměsi v případě poruchy pneumatické dopravy popílku nebo výroby a využívání stabilizátu. Akumulovaná voda v odkališti se mohla postupně a řízeně vypouštět do Počeradského potoka (výpusť D), avšak v únoru 2007 při vypouštění odpadní vody touto výústí došlo k překročení maximální koncentrace ve stanoveném ukazateli a vypouštění bylo ukončeno. V letech 2000–2002 bylo rekultivováno cca 50 ha plochy. V roce 2008 byla ukončena realizace pěstební péče. Zbývá rekultivovat cca 180 ha plochy. Rekultivace sestávala ze sedmi dílčích částí (Výpusť do Počeradského potoka, Naplavovací odbočky, Pozorovací a odvodňovací vrty, Komunikace pro ukládání stabilizátu, Úpravy na věži PV-2, Rekultivace hrázového systému a Rekultivace stabilizátového tělesa), na které vydával jednotlivá povolení Okresní úřad Louny a Městský úřad – Stavební úřad Postoloprty. Byla provedena lesnická rekultivace s náklady 73,19 mil. Kč (bez zajištění kultur). Podle platného územního rozhodnutí musí být rekultivace dokončena do 31. 12. 2017. Na asanaci a rekultivaci odkaliště Třískolupy je využívána struska. V okolí odkaliště Třískolupy je rovněž kontinuálně monitorován prašný spad (zjišťování množství emisí škodlivých látek z elektrárny Počerady).

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Třískolupsko

Další informace:

Skupina ČEZ – Elektrárna Počerady. URL <http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/cr/pocerady.html>

ar, hsa, hso