Zadavatel projektu: Jméno příjmení
Poloha: PIK Račicko se nachází v těsném sousedství Vodáckého a veslařského areálu Račice, v meandru řeky Labe poblíž Roudnice nad Labem. Krajina byla utvářena těžbou štěrkopísků a je jí ovlivňována i nadále, stejně jako je rovněž modelována ukládáním popílku.
Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku Dolnooharské tabule, který má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m. Střední výška celku je 229,2 m n. m. Samotná oblast PIK Račiče se nachází v okrsku Roudnická brána (podcelek Terezínská kotlina). Severní část území je tvořena vápnitými jílovci, slínovci, méně pak jílovitými vápenci. Jižní část tvoří vápnité a jílovité jemnozrnné pískovce. Ty lze v četných povrchových výchozech.Z prvohorních hornin se na celém území také vyskytují jemně klastické sedimenty karbonu a spodního permu. V centrální části PIK Račicko se nachází štěrkoviště, které obklopují středně pleistocenní říční terasy tvořené fluviálními štěrky a písky. Terasy k jihu přecházejí do erozně-denudační roviny – etchplénu. Na západě území se vyskytují přesypy.
V území se nalézají psefitické kambizemě. Klimaticky leží území v teplé, na srážky chudé klimatické oblasti s průměrnými ročními srážkami kolem 550 mm při průměrné roční teplotě vzduchu kolem 9 oC. PIK patří do klimatické oblasti teplé. Reliéfem ovlivněné topoklima rovin odpovídá průměrně vlhkému podloží s normální teplotní vodivostí. Fytogeograficky náleží celá oblast obvodu Českého termofytika, podokresu Roudnické písky (okres Terezínská kotlina) s výskytem teplomilné vegetace s převažujícími nelesními fytocenózami a druhy submeridionální vegetační zóny. Celý region biogeograficky náleží kyselým stanovištím 2. vegetačního stupně, který je ovlivněn teplotními inverzemi či srážkovým stínem. Jde o nížinnou krajinu, v současnosti funkčně o polně-lesní krajinu v teplých rovinách nížin.
Historický vývoj PIK: Obec Račičc byla zmíněna v poslední dekádě 13. století jako součást dominia v Roudnici nad Labem, tehdy ještě pod jménem Radcicz. Již kolem roku 1800 v ní byla založena škola, která zde fungovala až do roku 1979, kdy byla pro úbytek žáků zrušena.
Až do konce 19. století byla většina obyvatel zaměstnána v dobře rozvinutém zemědělství. V blízkosti obce byl také přívoz přes Labe, který zajišťoval spojení se Štětím. V roce 1986 byla na místě bývalé pískovny vystavěna veslařská dráha. Kanál je dlouhý 2350 m a pořádalo se v něm několik mistrovství světa – ve veslování, kanoistice i rybaření. Pozoruhodnou zvláštností je výskyt medúzky sladkovodní ve vodě veslařského kanálu. V druhé polovině 90. let 20. stolení byl v obci vybudován vodovodní přívodní řád a o deset let později kanalizace a nová čistírna odpadních vod.
Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Račicko
Číslo PIK 76 |
Typ PIK těžební |
Název postindustriální krajiny
Račicko |
|||||
Celková plocha PIK 5,68 km2 |
Počet indikačních případů PIK 0 |
||||||
Poloha v ČR Ústecký kraj, okres Litoměřice, Dolnoohárská tabule, Terezínská kotlina |
|||||||
Vymezovací kritéria PIK |
|||||||
Brownfields
žádný evidovaný objekt |
Využití ploch
vodní plochy 60 % těžební plochy 40 %
|
Chemické zátěže
žádný evidovaný objekt |
Poddolování
pouze stopy po povrchové těžbě štěrkopísků |
Antropogenní tvary reliéfu
štěrkovny, veslařský areál |
Průmyslová architektura
žádný evidovaný objekt |
||
Geografické souřadnice těžiště
N 50° 26' 33,8'', E 14° 19' 04,5'' |
Stav PIK konverze těžebních ploch pro sportovní využití, přirozená revitalizace |
||||||
Poznámka |
|||||||
Současné problémy: V současnosti řeší obec projekt centrálního vytápění na biomasu, který má přinést levnější teplo, popř. i teplou vodu. Pro spalování je zamýšleno použití štěpkovaných náletových dřevin z území obce. Využití většiny bývalé štěrkovny pro sportovní využití je účelné. Osud zbývajících ploch je nejistý. Na části z nich probíhá přirozená sukcese. Uvažované využití některých lokalit pro skládkování popílku je zatím nedořešení. Těžba suroviny bude pokračovat.
Další informace:
en