Postindustriální krajina Česka

Poloha: Ralská PIK zaujímá nevelké území v bývalém vojenském újezdu Ralsko ve východní části okresu Česká Lípa (Liberecký kraj) při hranicích s okresem Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Nachází se v rovinaté až mírně zvlněné krajině v odlesněné enklávě uprostřed rozsáhlých lesních porostů cca 10 km jihovýchodně od Mimoně. Vznikla v souvislosti s již ukončenou vojenskou přítomností v původním vojenském výcvikovém prostoru zřízeném po 2. světové válce.

Přírodní poměry: Území PIK Ralsko zaujímá srdcovitý segment krajiny na plochém rozvodí mezi řekami Ploučnicí a Jizerou v periferní jihovýchodní části okresu Česká Lípa. Vcelku jednotvárný geologický podklad tvoří druhohorní křídová sedimentární souvrství, na povrchu převládají křemité pískovce jizerského souvrství (Klein, ed., 1998). Sedimentární souvrství jsou výjimečně protnuta mladšími neogenními vulkanickými žílami, selektivně vypreparovanými z původního sedimentárního okolí. Jsou budovány horninami čedičové skupiny (bazalt, nefelinit, sodalit aj.). Vzácné jsou kvartérní pokryvy zastoupené rozmanitými holocenními svahovinami a úzkými pruhy nivních uloženin podle drobných a většinou nestálých vodních toků. V území převažuje rovinatý až mírně zvlněný terén, výškové rozpětí je nepatrné: 340–370 m n. m. Klimaticky je zájmové území řazeno do mezoklimatického regionu MT6 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami nad 650 m při průměrné roční teplotě vzduchu do 8 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv odpovídá přírodním podmínkám s převahou kryptopodzolů až podzolů na zvětralinách křídových pískovců, lokálně se vyskytují oligotrofní kambizemě. Plošně omezené vulkanity naopak nesou mezo- až eutrofní, místy kamenité kambizemě. Nivy drobných toků a slabě drenované zamokřené pánve na mírných svazích pokrývají glejové fluvizemě, pseudogleje a gleje. Na zbořeništích a vojenských zemních objektech se vyvíjejí antrozemě.Vporostech dominují druhotné borové lesy, otevřené plochy pokrývají traviny, často vlhkomilné.

Historický vývoj PIK: Prostor zájmového území PIK Ralsko byl až do počátku druhé poloviny 20. století poměrně chudou venkovskou oblastí, kde centrální sídlo Kuřívody bylo městečkem s cca 1000 obyvateli. V okolí bylo několik drobných sídel s několika staveními. Německé obyvatelstvo bylo do roku 1947 odsunuto a obce vysídleny z důvodu zřízení vojenského výcvikového prostoru. Do roku 1968 sloužil Československé lidové armádě. Pak byl obsazen Sovětskou armádou, která zde vybudovala většinu dodnes stojících objektů a existujících trosek. Po odchodu Sovětské armády v roce 1991 byl vojenský prostor zrušen a postupně otevírán veřejnosti. Bývalé městečko Kuřívody bylo zásadně přestavěno, historické objekty (až na několik výjimek) zbořeny a nahrazeny vojenskými objekty obytného, skladového a manipulačního charakteru, garážemi, přízemními baráky apod. Řada objektů byla rozptýlena ve volné krajině a později ponechána svému osudu. Obytné vícepodlažní budovy byly později po roce 1991 adaptovány podle potřeb současného bydlení, pokud to bylo vůbec možné. Menší objekty byly nekontrolovaně rozebrány vandaly. Více-méně zachovány zůstaly pouze rozsáhlé garáže a sklady v SV části PIK, v současnosti tvořící tzv. průmyslovou zónu, nabízenou za výhodných podmínek investorům. Přestože areál byl do hloubky 50 cm pyrotechnicky asanován, pro případ hlubších prací je nutný podrobný pyrotechnický průzkum.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Ralsko

Současné problémy: Přítomnost vojsk v zájmovém území PIK Ralsko měla fatální důsledky pro architektonicky cenné objekty z předchozího období. Naopak po přírodní stránce došlo k výrazné obnově přírodě blízkých segmentů krajiny a patrně i ke zvýšení biodiverzity v důsledku neustále probíhající výcvikové činnost vojsk různých specializací. S tím byly spojeny různé formy změny vegetačního a půdního krytu, dílčí změny terénu a odhalování skalního podloží. V zájmovém území se vyskytují rozsáhlé stopy militárních aktivit všeho druhu (stavební zděné objekty, zemní objekty, kombinované objekty, od stavu úplné destrukce nadzemních částí, až po objekty dobře zachovalé. Množství objektů bylo neorganizovaně rozebráno, mnohé byly záměrně poškozeny odcházející Sovětskou armádou, zejména byly demontovány všechny cennější stavební součásti. Uplynulých 20 let přispělo k částečnému „zpřírodnění“ zcela devastovaných objektů, které tak skýtají rizikové prostory s vegetací překrytými dírami, bloky betonu a cihel apod. Toxické zátěže mají jak bodový, tak plošný charakter. Regenerované vícepodlažní budovy slouží civilnímu obyvatelstvu a případně zahraniční imigraci. Část historických objektů byla opravena, zámek (původně renesanční tvrz) vykazuje postupující opravy.  Územím prochází kvalitní silnice, je protkáno místy zanedbanými zpevněnými vojenskými silnicemi s pevným povrchem. „Průmyslová zóna“ může čerpat z dobré komunikační dostupnosti, přítomnosti pracovní síly, avšak potýká se s nedostatkem vody. V Z části areálu byla vybudována solární elektrárna. Postupně je obnovován význam území pro letní i zimní rekreaci (běžky).

Další informace:

http://ralsko-obec.sweb.cz/Informace/pro_investory.htm, http://www.turistika.cz/mista/byvaly-vojensky-ujezd-ralsko-kurivody

                                                                                                                                                  jk