Postindustriální krajina Česka

Poloha: Provodínská PIK leží v povodí horní Ploučnice v prostoru mezi údolím vlastní řeky Ploučnice a jejího přítoku Mlýnského potoka ve střední části okresu Česká Lípa. Nachází se v rovinaté až pahorkatinné krajině s výraznými vulkanickými suky cca 8 km jihovýchodně od okresního města a 6 km severozápadně od Doks. Vznikla v souvislosti s probíhající velkoplošnou těžbou písků, po níž zůstávají rozsáhlé rekultivované i opuštěné vytěžené plochy v pruhu mezi Provodínem a okresním městem, zčásti již na jeho katastru mimo vlastní vymezenou PIK.

Přírodní poměry: PIK Provodínska zaujímá výrazný hřbet mezi údolími Mlýnského potoka a Ploučnice a především přiléhající křídla obou údolí s roztěženými ložisky písků s obcemi Jestřebí (za okrajem PIK na jihu), Provodínem a Srním u České Lípy na severozápadě. Z orografického hlediska se PIK nachází na území Dokeské pahorkatiny, jež je součástí České tabule (Czudek, ed., 1973), zde zastoupené Dokeskou pahorkatinou. Geologický podklad tvoří druhohorní křídová sedimentární souvrství křemitých pískovců a slínovců (Opletal, red., 1991). Sedimentární souvrství jsou protnuta mladšími terciérními vulkanickými tělesy selektivně vypreparovanými z původního sedimentárního okolí. Jsou budovány horninami čedičové skupiny a bazaltickými brekciemi. Hojné jsou kvartérní pokryvy zastoupené kamenitými svahovinami pod vulkanickými elevacemi a na úpatích svahů podél niv a zejména až 1 km širokými holocenními nivními uloženinami Mlýnského potoka. Plochý meziúdolní hřbet je rozčleněn selektivní erozí s vypreparovanými výraznými vulkanickými elevacemi (346 m, za východním okrajem PIK Lysá skála – 419 m). Klimaticky je zájmové území řazeno do přechodu mezi mezoklimatickými regiony MT7 a MT11 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami do 650 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv odpovídá přírodním podmínkám s převahou arenických kryptopodzolů a podzolů na písčitých substrátech, zatímco hlinitá koluvia představují matečnou horninu pro pseudogleje. Vulkanity naopak nesou mezo- až eutrofní, silně kamenité kambizemě, až litozemě. Nivu Mlýnského (místy přes 1 km širokou) a jejích přítoků pokrývají glejové fluvizemě a gleje. Na rekultivovaných těžebních tvarech terénu a bývalých opevněních z 18. a 19. st., zejména akumulačních se vyvíjejí antrozemě. Údolí je odlesněno, stejně jako většina hřbetu a vulkanických elevací. Lesní porosty reprezentují sekundární bory, místy drobné háje doubrav s habrem a lípou. Louky jsou kulturní a z větší části vypásané skotem.

Historický vývoj PIK: Postindustriální krajina Provodínska je geneticky spjatá s dlouhodobou těžbou křemitých písků.  Těžba byla zahájena již koncem 19. století. Vedle sklářského využití písek sloužil také k výrobě filtrů. Modernizovaná těžba probíhala ve značném rozsahu od 30. let 20. století v režii firem Bech, Wilhelm Schulz a Engel a Co. Těžba byla podporována československou vládou. Pro pracovníky z českého vnitrozemí byla zřízena řada kulturních a vzdělávacích institucí. Po Mnichovském diktátu Češi – starousedlíci a nově příchozí – odešli. Po 2. světové válce byli vysídleni Němci a Češi se vrátili. Těžbu křemitých písků po privatizaci po roce 1990 provádí společnost Provodínské písky, a.s., člen nadnárodní Quarzwerke. Vytěžené plochy zejména v severní části PIK byly rekultivovány borovými kulturami. Těžby aktivně pokračuje na 4 lokalitách oddělených vzájemně nedotčenými plochami i rekultivovaným územím. Vznik těžby, její současný stav i budoucnost podporuje dobré dopravní spojení po železnici z roku 1867. Další rozšiřování těžby je projektováno. Moderní závod byl dokončen v nedávné době. Ve vlastní obci v prostoru nádraží stojí některé jen částečně využívané objekty, většinou v dobrém technickém stavu. Další průmyslové objekty se nacházejí v části Srní u České Lípy v severozápadním cípu území PIK. Tyto sloužily, resp. slouží těžbě, úpravě a transportu písků.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Provodínsko

Současné problémy: Území PIK Provodínska je tradiční oblastí těžby křemitých písků pro potřeby především průmyslové výroby (sklářství, filtrační technologie). Těžba probíhající velkoplošně již kolem 80 let postihla doposud v dané PIK kolem 200 ha, aktivní těžba v provozu, probíhá, resp. úspěšná rekultivace ještě neproběhla na cca 60 ha. Zatímco těžba v jižní části PIK se odehrává v kontaktu s podzemní vodu hydraulicky spojenou se zásobami v nivě Mlýnského potoka, další dvě těžená území severně a východně od Srní u České Lípy jsou z valné části mimo přímý kontakt s podzemními vodními zdroji. Další podobné těžené prostory jsou v bezprostředním sousedství PIK na katastru okresního města, pročež do PIK Provodínska zařazeny nebyly. Na značných plochách proběhly vcelku úspěšné rekultivace vytěžených částí dobývacích prostorů cestou zalesňování především borovicí lesní, takže nebyly ani zaregistrovány v průběhu tvorby geodatabáze CORINE LC. Nerekultivované plochy zůstávají nejen v místech se současnou aktivní těžbou, ale také v některých periferních segmentech vytěžených prostor v severní a střední části území PIK. Lze předpokládat, že po skončení těžby křemitých písků se ráz krajiny zásadně nezmění, byť rekultivované těžební plochy budou vykazovat jiný charakter reliéfu, půd i vegetace. Některé zůstanou patrně zaplaveny vodou.

Další informace: http://www.obec-provodin.cz/informace-o-obci/historie/, http://cs.wikipedia.org/wiki/Provodínské_kameny_(přírodní_památka), http://provodin.cz/web/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1       

                                                                                                                                                   jk