Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Lužická pánev zaujímá dvě odlišná území (menší východní Uhelensko a větší západní Hrádecko) v příhraniční v severozápadní části okresu Liberec. Nacházejí se v poměrně členité odlesněné pahorkatinné části Žitavské pánve.  Vznikla v souvislosti s útlumem a částečným zánikem kdysi rozsáhlé textilní průmyslové výroby a těžby uhlí v prostoru Hrádecka a těžby písků na Uhelensku. Obě části jsou od sebe vzdáleny cca 100 m. Odděluje je obec Grabštějn se stejnojmenným hradem.

Přírodní poměry: Oba celky území PIK Lužická pánev se nacházejí v těsné blízkosti státní hranice s Polskem v zúženém výběžku Žitavské pánve vybíhajícím proti toku Lužické Nisy mezi Jizerské hory na SV a Ještědsko-kozákovský hřbet, resp. nejvýchodnější výběžek Lužických hor na JZ. Zaujímají krajinářsky atraktivní segmenty mezihorské krajiny. Skalní geologický podklad tvoří kambrické až proterozoické metamorfity a granity lužického plutonu, výplň Žitavské pánve charakterizují třetihorní jíly a uhlonosné vrstvy. Starší horniny jsou hojně překryté pleistocenními glacifluviálními písky, tilem a sprašemi. Sporadicky se zachovaly zbytky štěrkopísčitých říčních teras. Místy až 1000 m širokou nivu Lužické Nisy a údolní dna jejích přítoků pokrývají holocenní fluviální písčité hlíny (Pospíšil, Domečka, ed., 1996). V území, resp. jeho okolí převažuje rovinatý a pahorkatinný reliéf, výškové rozpětí je 238–349 m n. m (výtok Lužické Nisy z ČR, resp. kóta Pískový vrch – 349 m 2 km východně od Chotyně). Klimaticky jsou zájmová území řazena do pomezí mezoklimatických regionů T2 a MT7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007), roční srážky nad 600 mm, T_a do 8 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv odpovídá přírodním podmínkám s převahou kambizemí na silikátových horninách a luvizemí s přechodem do hnědozemí na spraších. Pleistocenní sandry vedly ke genezi arenické kambizemě. Nivu Lužické Nisy pokrývají glejové fluvizemě. V opuštěných a rekultivovaných areálech se vyvíjejí antrozemě, resp. litozemě. V porostech dominují druhotné borové a topolové lesy, otevřené plochy pokrývají kulturní traviny.

Historický vývoj PIK: Zájmové území PIK Lužická pánev se stalo významnou industriální oblastí s typickou tradiční koncentrací především textilní výroby po výstavbě železnice z Liberce do Saska v roce 1859, byť textilní manufakturní tradice zde působila již dříve (1723). Ve druhé polovině, zejména však v poslední čtvrtině 19. století zde vznikaly podniky na zpracování bavlny (Beran, Valchářová, 2007). Přádelny a barvírny vznikaly především v Hrádku nad Nisou mezi vlastní řekou a železniční tratí v JZ části města. Další byly postaveny v podobné lokaci v nedaleké obci Chotyně. U hranic cca 2 km SZ od města byl v 19. st. otevřen lignitový důl Kristýna (první těžby pravděpodobně již koncem 18. st.), který postupně dosáhl rozlohy 14 ha a hloubky kolem 30 m. Vrchol textilní výroby spadá do let před 1. světovou válkou. V dalším období probíhaly již jen dostavby a modernizace stávajících objektů a doplňková komunální výstavba. Za války v muničním závodě Spreewerk pracovali rámci nucených prací tisíce zahraničních dělníků a židovské vězeňkyně z Francie a Nizozemí. Původně převažující německé obyvatelstvo bylo v roce 1946 odsunuto a místo dosídleno z vnitrozemí. V období socialismu byla dále posílena strojírenská výroba (převodovky nákladních automobilů – n. p. Praga-Hrádek a zavedena produkce dalších komodit (n. p. Vulkan). V roce 1969 došlo k ukončení těžby lignitu a důl Kristýna byl od roku 1970 postupně zaplavován. Okolí obce Uhelná (vznikla v 18. století pro výrobce dřevěného uhlí) vykazuje ložiska kvalitních stavebních písků. Velké pískovny však vznikly až v období socialismu. Těžba se postupně posouvala a vytěžené plochy byly postupně cílevědomě rekultivovány zalesněním, či ponechány samovolné sukcesi vegetace. Zvláště po roce 1990 došlo k útlumu, nebo zastavení původní výroby v mnoha podnicích. Opakovaně značné škody působí bleskové povodně na Lužické Nise a přítocích (1958, naposledy v roce 2010).

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Lužická pánev

Současné problémy: Hrádecko v současnosti těží z výhodné trojmezní polohy a dobrým komunikačním spojením zejména do Saska (železniční spojení zabezpečují německé dráhy).   Centrum města prodělalo zásadní obnovu a je památkově chráněno. Průmyslové objekty a areály zůstávají využity jak pro původní výrobu (Vulkan, s.r.o. – latex, Elas – výroba stuh, drobná chemická výroba), tak nevyužity a chátrají, některé původně výrobní objekty slouží kulturním, sportovním a stravovacím účelům. Zajímavostí jsou také obytné a administrativní budovy z doby průmyslové revoluce, některé byly nákladně obnoveny. V jednání je další pokračování těžby písků od Uhelné směrem k Václavicím. Přes jižní pískovnu V od Grabštějna se staví rychlostní silnice do Saska. Nedaleká skládka odpadů v původní pískovně je však potenciálním zdrojem problémů (na části probíhá výroba kompostu). Jistá rizika představují četné staré zátěže, zpravidla v dosahu niv, s možností kontaminace podzemních vod. Zatopený důl Kristýna je významnou rekreační lokalitou s vysokou návštěvností v letních měsících. Atraktivita města a okolí pro cestovní ruch i investory je značná.

Další informace:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chotyně, http://cs.wikipedia.org/wiki/Uhelná_ (Hrádek_nad_Nisou), http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrádek_nad_Nisou, http://www.hradek.eu/index.aspx?rub=1                                          

                                                                                                                                                  jk