Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Velkošenovsko se nachází ve výrazné periferní poloze v rámci České republiky ve šluknovském výběžku. Zasahuje na území obcí Velký Šenov, Vilémov a částečně i Mikulášovice. Postindustriální krajina zde byla formována nejprve hornickou činností a plátenickými manufakturami, později textilním a také strojním průmyslem.

Přírodní poměry:  Území PIK je součástí geomorfologického celku Šluknovská pahorkatina, jež vyplňuje téměř celé území šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Nejvyšším vrcholem je Hrazený s nadmořskou výškou 609,7 m, ležící ve střední části celku. Jde o mírně zvlněnou krajinu ečplénu s výškovými rozdíly max. do 150 metrů, s několika vypreparovanými suky odolnějších horniny, dále však bez výrazných vizuálních prvků, ale se zachovalou přírodou a mozaikou smíšených lesních porostů. Jedním ze dvou okrsků je Šenovská pahorkatina, kde se nachází popisovaná postindustriální krajina. Území Pik je budováno biotitickými a amfibol-biotitickými granity a granodiority, jež jsou místně deformované a metamorfované. Severozápad území je tvořen dvojslídným granodioritem. V jižní části území se vyskytují také hrubě klastické spodnopermské sedimenty. Na území PIK Velkošenovsko zasahovalo kvartérní kontinentální zalednění, s čímž souvisí i tvary reliéfu. Území je pokryto kambizeměmi modálními mezobazickými až dystrickými vzniklými převážně ze zvětralin pevných  a zpevněných hornin. Klimaticky leží území v mírně teplé oblasti s průměrnými ročními srážkami kolem 1000 mm při průměrné roční teplotě vzduchu kolem 8 ^oC. Reliéfem ovlivněné topoklima náleží průměrně vlhkému podloží pahorkatin s normální teplotní vodivostí. Východní okraj území zasahuje částečně do klimatu vrchovin s průměrně vlhkým podložím a normální teplotní vodivostí. Fytogeograficky náleží celé území obvodu Českomoravského mezofytika s výskytem vegetace temperátní zóny, opadavými lesy, poli a loukami v odlesněných územích. Přesnější zařazení oblasti je okres Šluknovská pahorkatina. Většina území náleží k převážně středně živným stanovištím 4. vegetačního stupně, jihovýchod a severozápad území pak k převážně středně živným stanovištím 5. vegetačního stupně. Současný typ krajiny je lesně-polně-luční se sídly v mírně teplých kotlinách. Opět jih, resp. jihozápad území je tvořen lesně-polně-luční krajinou mírně teplých pahorkatin, resp. Lučně lesní krajinou mírně chladných pahorkatin.

Historický vývoj PIK: První řídké osídlení bylo pravděpodobně slovanské a náleželo k Velkomoravské říši. Počátky osídlení celé oblasti souvisejí se zahájením velké pohraniční kolonizace za vlády posledních Přemyslovců. Zdejší obce brzy těžily z výhodné polohy při důležité zemské cestě z Prahy do Lužice a Braniborska. V době husitské byla oblast německá a katolická. Proto v květnu 1423 táhla část husitského vojska do severních Čech a roku 1426 táhlo oblastí 18 000 husitských bojovníků proti Žitavě, kam byla nucena uprchnout svatovítská kapitula z Prahy. V roce 1680 zde došlo k povstání šenovských robotníků a zemědělců proti vrchnosti, ale to bylo nakonec potlačeno a povstalci byli odsouzeni. Kromě zemědělství bylo hlavním zdrojem obživy tkalcovství a plátenictví. Zdejší oblast proslula výrobou nejjemnějšího tzv. švýcarského plátna. Od počátku 18. století dochází ve Šluknovském výběžku k rychlému zakládání plátenických manufaktur navázaných na pěstování lnu. Koncem 18. století bylo plátenictví nahrazeno zpracováním bavlny. Na počátku 19. století zde vznikl stuhařský průmysl, ve 30. letech 19. století byly zakládány první textilní továrny a také knoflíkárna, která se rozrostla až na několik závodů. Ve druhé polovině století se rozšířily továrny strojírenské. Silná industrializace si vyžádala připojení měst na železniční síť a budování peněžních institucí.

Ve stuhařství a knoflíkářství bylo jenom v Šenově zaměstnáno 1200 dělníků. Vznikly tu také podniky vyrábějící gumo-textilní zboží, podniky na výrobu umělých květin, závod na výrobu drobného kovového zboží, dýmek a nožířského zboží. V roce 1871 rozjela svůj provoz litografická tiskárna a knihtiskárna a o šest let později tovární výroba poniklovaného plechu, první v Čechách. Za období největšího rozvoje lze považovat přelom 19. a 20. století, kdy docházelo k mohutné přestavbě sídel. Mikulášovice i Šenov se tak počátkem dvacátého století staly městy. Ve 20. století se na tváři krajiny negativně projevila hospodářská krize 30. let. V průběhu 2. světové války byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. Po válce proběhl odsun německého obyvatelstva a imigrace nových obyvatel z vnitrozemí. Situace se relativně stabilizovala až v 70. letech 20. století.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Velkošenovsko

Současné problémy: V současnosti trápí oblast vysoká nezaměstnanost. Ani dojížďka za prací do okolních měst míru zaměstnanosti příliš neovlivňuje. V území PIK Velkošenovsko jsou k dispozici jen omezená pracovní místa ve strojírenství – výroba galvanicky pokovené páskové oceli, ve výrobě umělých květin, ve výrobě technických stuh a šněrovadel a ve strojírenství. Oblast má velký potenciál pro turistiku. Ve Velkém Šenově je renovované kulturním centrum a městská ubytovna, pro sportovce jsou zde fotbalová a tenisová hřiště, cyklotrasy a také lesní koupaliště.

Další informace:

http://www.velkysenov.cz/

http://www.vilemov.cz/

http://www.mikulasovice.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1ovice

    en