Zadavatel projektu: Jméno příjmení
Poloha: PIK Rožínecko se nachází Z a JZ od Bystřice nad Pernštejnem. Území PIK je od JJV k SSZ vymezen obcemi: Milasín, Bukov, Rožná, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Rodkov a Rozsochy, Důvodem vzniku PIK je hlubinná těžba a povrchová úprava uranu od 2. pol. 20.stol. do prvního desetiletí 21. stol. Na území PIK došlo k rozsáhlému poddolovaní a kontaminaci míst těžby nebo s úpravou suroviny. Významným faktorem PIK jsou kromě hald hlušiny také dvě odkaliště ve v. střední části PIK související s úpravou rudy.
Přírodní poměry: PIK Rožínecko se nachází ve v. části Českomoravské vrchoviny, kde zasahuje do dvou geomorfologických celků – Hornosvratecké vrchoviny na JV a Křižanovské vrchoviny na SZ. Nejvyšším bodem JV části PIK je vrch Dejmalka 600 m, v SZ části, kde se krajina více zplošťuje. Odvodňovací osou území PIK je tok Nedvědička při V okraji, pravostranný přítok Svratky, která v Rožné přijímá od Z přítok Rožínku. Údolí Rožínky rozděluje PIK na menší vrchovinnou JV část a rozsáhlejší pahorkatinou SZ část. Území v okolí Rožné leží v mírně chladné klimatické oblasti Moravy s průměrným úhrnem srážek od 600 – 650 mm/rok, s půdami typu kambizemí a v jedlo-bukovém vegetačním stupni. Z. část PIK je budována převážně moldanubickými biotitickými a kvarcitickými pararulami, kvarcity a amfibolity. Méně rozsáhlá část na V od údolí Nedvědičky je budována horninami svrateckého krystalinika s převahou svoru, dvojslídné ruly a migmatitu. Uranové zrudnění postihlo území moldanubika nal styku se svrateckým krystalinikem. Uran se vyskytuje na kalcitových žilách v podobě minerálů uraninitu, coffinitu a branneritu.
Historický vývoj PIK: Ložisko uranu bylo objeveno v roce 1954 a v roce 1957 se zde začalo těžit v průzkumných jamách. Správním centrem těžby se stala Dolní Rožínka. V období let 1957–1963 se hloubily těžní jámy Rožná 1 (R1), Rožná 2 (R2-Jasan), R4 a Bukov 1. Pro ověření zásob byla v blízkosti R2 vyhloubena jáma R3. Postupně byly zprovozňovány další jámy, r. 1961 J od údolí Rožínky ještě Milasín a Bukov 2, S od údolí R4, R6 a v roce 1965 zcela na severu R5 Rozsochy. Jáma R3 se v roce 1973 postupně stala nejhlubším dolem ve střední Evropě s hloubkou 1201m. Původní Jáchymovské doly n. p., k nimž Rožná náležela, se v roce 1966 změnily na Uranové doly n.p. Rozsah těžby na ložisku dosahoval 400–450 t ročně. V roce 1969 byla uvedena do provozu Chemická úpravna Diamo se dvěma odkališti K1 a K2, kde se uranová ruda zpracovávala alkalickým loužením na koncentrát – diuranát amonný a jako vedlejší produkt vznikal síran sodný Na2SO4. Těžba uranu na ložisku Rožná vrcholila kolem roku 1967. Od roku 1970 těžba uranu postupně poklesala s minimem v roce 1987. Od roku 1990 začal útlum těžby. Název podniku se od roku 1991 změnil na Diamo, o.z. Geam Dolní Rožínka. V období 1989–1990 byl ukončen provoz jámy R 4 Blažkov. V areálu jámy Bukov 1 byla v 1993 zahájena příprava na zřízení skládky technického komunálního odpadu a v roce 1996 zpracován projekt „Likvidace těžby a úpravy uranu v ložiskové oblasti Rožná“.
Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Rožínecko
Číslo PIK 95 |
Typ PIK těžební |
Název postindustriální krajiny
Rožínecko |
|||||
Celková plocha PIK
26,2075 km2 |
Počet indikačních případů PIK 17 |
||||||
Poloha v ČR Kraj Vysočina, okres Žďár nad Sázavou, na jihu Nedvědická vrchovina (Hornosvratecká vrchovina), na severu Bítešská vrchovina (Křižanovská vrchovina) |
|||||||
Vymezovací kritéria PIK |
|||||||
Brownfields
2 evidované objekty
|
Využití ploch:
orná půda 65 % les 10 % zástavba 5 %, louky 10 % těžební plochy 5 % odkaliště 5 % |
Chemické zátěže
17 skládek dekontaminační nádrže, odkaliště |
Poddolování
je monitorováno |
Antropogenní tvary reliéfu
haldy, odvaly, hrázová odkaliště s příkopy |
Průmyslová architektura
těžní věže, budovy |
||
Geografické souřadnice těžiště N 49° 28' 58,9'', E 16° 13' 09,8'' |
Stav PIK částečná revitalizace a rekultivace důlní krajiny |
||||||
Poznámka |
|||||||
Současné problémy: Nejnápadnější v krajině jsou důlní odvaly hlušiny v okolí důlních jam, nádrže na zachycování důlních vod před jejich čistěním a ústí větracích šachet a komínů. Odval dolu R1 vyplňuje pramenný úsek krátkého údolí, odval R2+R3 leží v blízkosti odkaliště K1. Haldy mají plochou vrcholovou část a do údolí jsou obráceny srázným čelem, tvořeným kamenitou hlušinou. Materiál hald je používán ke zvyšování hrází odkališť K1 (64,5 ha) a K2 (27,5 ha). Výškou hrázového systému náleží k nejvyšším u nás, zejména K1 se svými 54 m a K2 s 33 m nad terénem. Ústí nefunkčních větracích komínů a šachet jsou zavalená. V Milasíně byla likvidována jáma, halda rozhrnuta a rekultivována výsadbou borovice, Bukov 2 ponechán s podpůrnou funkcí a rekultivovánou haldou a podobně nedaleká jáma Bukov 1 se skládkou odpadu. Jáma R4 zůstala nezavezená, zakryta betonovým povalem a konečně jáma R5 Rozsochy zasypaná, v případě sedání s dosypem. Hlavním problémem PIK Rožná je existence zásob uranové rudy a odsouvání termínu ukončení těžby (naposledy 2012) z důvodu vysoké ceny uranu na světových trzích. Plány rekultivace těžební se naplňují jen v okrajových částech na S a J důlního pole.
Další informace:
HÁJEK, A., PECH, E. (2007): Od zahájení těžby uranu na ložisku Rožná uplynulo 50 let. Diamo, roč. 12, zvl. číslo, s. 1–5, (http://www.diamo.cz/noviny-diamo/view-category).
HEJNIC, O. (2011): Kontrola starých zátěží na Dolní Rožínce. Hornický kalendář 2011 (http://www.hornicky – klub.info/view.php?cisloclanku=2009060006).
HRÁDEK, M., LACINA, J. (2001): Monitoring změn krajiny v okolí Rožné v důsledku těžby a úpravy uranových rud. In: Hornická Příbram 2001, CD, file //E:\ sekce\ sanace \ 09\S09.htm, 6 s.
MICHÁLEK, B. HÁJEK, A. (2007): Uranové ložisko Rožná, možnosti dalšího průzkumu a exploatace. Diamo/občasník/, roč. 13, srpen 2007, s. 7-8. (http://www.diamo.cz/noviny-diamo/view-category)
mh