Postindustriální krajina Česka

Poloha: Odkaliště uranových rud u Mydlovar, představující jádro této postindustriální krajiny, se nachází v prostoru zejména mezi obcemi Mydlovary, Olešník, Nákří a Dívčice. Z administrativního hlediska jsou situovány do Jihočeského kraje, respektive okresu České Budějovice.

Přírodní poměry: Plocha odkaliště se nachází ve Zlivské pánvi (podcelek Blatská pánev, celek Českobudějovická pánev) poblíž hranice s Vodňanskou pánví a Chvalešovickou pahorkatinou. Plocha pánve ve výsledku představuje akumulační reliéf na dně tektonické sníženiny, která je omezená výraznými zlomovými svahy. Ve východní části se na nánosech štěrkopísků Vltavy nacházejí plošiny. Okolí Mydlovar představuje málo zalesněnou krajinu s četnými rybníky, mrtvými rameny potoků a s roztroušenými slatěmi. Půdní pokryv je tvořen pseudoglejemi (pelické a modální) a gleji modálními. Klimaticky je zájmové území Mydlovarska řazeno do mezoklimatického regionu MT7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8–9^oC. V krajině jsou mimo jiné zastoupeny antropogenní tvary, a to lignitové a kaolínové lomy, výsypky, pískovny a hráze rybníků. Krajina v okolí Mydlovar je tvořena pestrou kombinací lučních, lesních a rybničních společenstev v dubovobukovém vegetačním stupni.

Historický vývoj PIK: Prostor mezi obcemi Mydlovary, Záhají, Olešník a Dívčice byl od počátku 20 st. povrchovým dolem na lignit, který spalovala elektrárna v Mydlovarech. Při hledání místa pro zpracování uranové rudy z celé republiky byla vybrána právě tato lokalita jako vhodná pro výstavbu úpravny uranových rud. Úpravna byla projektována na zpracování 300 tis. tun uranové rudy ročně, a to jak kyselou (pomocí kyseliny sírové), tak alkalickou (loužením) cestou. Provoz kyselé linky byl zahájen v roce 1962, o rok později pak provoz alkalické linky. Uranová ruda se do úpravny svážela, ve vlastní oblasti těžena nebyla. Maximálního výkonu úpravny uranových rud bylo dosaženo v letech 1979–1983, kdy zde bylo zpracováno na 700 tis. tun ročně! Koncem 80. let zaznamenal trh s uranovým koncentrátem pokles, současně se utlumovala těžba uranové rudy. V návaznosti na tento vývoj byla aktivní činnost úpravny uranové rudy ukončena v roce 1991. Otevřel se problém sanace prostoru. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let a celkové náklady na 2 miliardy Kč.

Současné problémy: V průběhu provozu úpravny MAPE Mydlovary (MAgnezium PErchlorát, což je chloristan hořečnatý) bylo zpracováno přibližně 16,7 miliónů tun uranové rudy. Následkem toho vzniklo několik odkališť o celkové rozloze téměř 300 ha, ve kterých je uloženo kolem 36 000 000 tun kalů (objem kalů 24 000 000 m³, objem vázané vody 17 000 000 m³). Odkalovací pole vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. Znečištěné zbytky z výrobního procesu byly bez další úpravy umístěny do odkališť, jejichž dno nebylo dostatečně zajištěno proti prosakování do podloží, a proto v současné době existuje pod celou oblastí rozsáhlé pole kontaminovaných podzemních vod. Znečištěné podzemní vody představují nebezpečí pro životní prostředí zejména proto, že svým přirozeným pohybem transportují kontaminující látky mezi obce Mydlovary a Zahájí. Hlavními znečišťujícími látkami jsou těžké kovy a radioaktivní látky. Druhým závažným rizikem je radioaktivní prach, který vítr přemísťuje do dalekého okolí. Riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu je velmi závažné – roční úvazek efektivní dávky působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy vychází okolo 200 mikroSV. Z toho důvodu představuje areál v současné době jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v celé ČR. Sanační práce probíhají od roku 1986 a i přes postupné zlepšování stavu životního prostředí v obci samotné i v celém katastru obce, je stav lokality dodnes velmi neuspokojivý. Cílem sanace je začlenění zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Zásadním úkolem sanace je nakládání s vodami odkališť, neboť bez odstranění vody z odkaliště nelze sanaci ukončit. Odhad doby čištění drenážních vod je kolem 100 let. První fáze sanačních a rekultivačních prací spočívaly ve vysušení lagun a neprodyšném uzavření terénu nad odkališti. Tím mělo dojít k výraznému omezení úniku radionuklidů. Tyto sanační a rekultivační práce měly krajinu částečně očistit od negativního vlivu odkališť obsahujících veliké množství radioaktivního rmutu, ale postupují velmi pomalu. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let a celkové náklady na 2 mld. Kč. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let 0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6–0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 7–8 mil. m3, což při plánovaném ročním uložení 200 tis. tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Mydlovarsko

Další informace:

Obec Mydlovary. http://www.mydlovary.cz/index.php?nid=1416&lid=CZ&oid=145644>,

  ar, hsa, hso