Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina zahrnuje území města Modřice s částí jeho průmyslové zóny, jejíž část leží v areálu bývalé modřické cihelny na západní straně zájmového území a obchodním centrem Olympia na východě. Území se nachází v okrese Brno-venkov bezprostředně v jižním sousedství krajského města. Modřice leží v jižní části brněnské aglomerace.

Přírodní poměry: PIK Modřicko zasahuje svým západním okrajem na okraj České vysočiny, tvořený zde Bobravskou vrchovinou, zatímco střední a východní část krajiny je situovaná na široké údolní nivě řeky Svratky, součásti Dyjsko-svratecké nivy v Dyjsko-svrateckém úvalu. Západní část území leží až 220 m n. m., východní cca 190 m n.m. V západní části města leží známá modřická cihelna založená na svahu Bobravské vrchoviny ukloněném k v a pokrytém mocnými závějemi spraší s řadou pohřbených půdních horizontů. Spraše překrývají štěrkopísky říční terasy, tzv. Modřické, řazené podle své výškové pozice již mezi terasy mladší, ve středním pleistocénu. V podloží terasy se mohou rovněž vyskytovat miocénní jíly a slíny, ale i masivní horniny jako amfibolické diority a ultramafity a serpentinit brněnského masivu. Hlavním vodním tokem PIK Modřice je bezesporu řeka Svratka, v jejíž široké nivě leží její značná část krajiny. Ještě nad soutokem se Svitavou se od řečiště Svratky odděluje mlýnský náhon, který přesně, ve velkém oblouku, sleduje rozhraní mezi údolní nivou a svahem nízkých teras. Vody náhonu využívaly od 18. stol. koželužny. Modřice leží v teplé a sušší klimatické oblasti v dubovém vegetačním stupni s průměrným úhrnem srážek do 450 mm/rok a s půdami typu černozemí.

Historický vývoj PIK: Městem procházejí tři významné komunikační trasy směru S–J, které ovlivnily stavební i ekonomický rozvoj města. Je to, na Z straně města, na ulici Brněnské, dálniční úsek E461 navazující v Modřicích na rychlostní silnici R52 z Brna do Pohořelic a rovněž železniční trať Brno–Břeclav a na východní straně dálnice D2 (E65). Podél silničního tahu na Z a železniční tratí se rozkládá průmyslová zóna, podél Z strany D2 leží komplex obchodního centra Olympia. Město Modřice bylo v minulosti střediskem zemědělství a navazující agrovýroby. Bylo známo zejména pěstováním a prodejem zelí a okurek, na což navázal podnik Fruta výrobou hořčice, coca-coly a konzervováním zeleniny a ovoce. Přechod na tržní prostředí se nezdařil a tato potravinářská firma skončila v roce 1998 v likvidaci. V posledním období zde pracovalo 130 zaměstnanců, zaměřených na výrobu hořčice, sirupu a nealkoholických nápojů. Oba bývalé areály zmiňované Fruty na Žižkově a Brněnské ulici jsou využívány speditérskými a obchodními společnostmi ke skladování zboží. Nejstarším podnikem, který přetrval i po roce 1989 je Kovolit a. s. zabývající se strojírenskou výrobou. Po roce 1989  nastal vlivem příznivých podmínek příliv podnikatelských subjektů a průmyslová a obchodní oblast se začala rozšiřovat jižním a východním směrem. K výraznějšímu rozvoji města došlo od roku 1994, kdy byly Modřice povýšeny na město. V současnosti ve městě působí přes 200 firem. Jsou to nejen výrobní, ale i obchodní společnosti. Na jižním a západním okraji města vznikla průmyslová zóna Central Trade Park Modřice (CTP). U východní hranice města Modřice s městem Brnem se velkým tempem rozvíjí druhé největší obchodní centrum v České republice Olympia obklopené logistickým zázemím. V letech 2003 a 2004 došlo k slavnostnímu vyhlášení Central Trade Park Modřice u Brna za průmyslovou zónu s největším ekonomickým přínosem v ČR. Jde o projekt holandské developerské firmy Central Trade Park Project Invest, s.r.o., která nabízí plochy vhodné pro výstavbu, hotové výrobní haly a také kanceláře pro umisťování center strategických služeb a technologických center. Rozloha zóny, jež je jednou z 6 průmyslových zón provozovaných touto firmou, je 400 000 m², z níž je zastavěno 45 % plochy (180 000 m²). CTP přilákal i velké investory typu Andrew, Danaher Motion nebo Tyco.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Modřicko

.

Současné problémy: Skutečným postindustriálním objektem Modřic je areál bývalé cihelny ležící Z od E461, kde byla těžba cihlářské hlíny počátkem 90. let ukončena. Areál původní Staré cihelny (1880) a bývalé Ledererovy cihelny (1929 – Moravské cihlářské podniky) se značně rozrostl, těžba postupovala Z směrem ve dvou etážích. Po ukončení těžby, z důvodu poklesu zájmu o klasické cihlářské zboží, byl celý areál opuštěn. Jako těžební místo nebyla cihelna zcela vypuštěna z evidence;  v roce 1999 bylo provedeno nové vytýčení těžebního prostoru. Je pravděpodobné, že po zrušení provozu cihelny budou hranice těžebního prostoru pravděpodobně opět přehodnoceny. Většina areálu bývalé cihelny, kromě pásu podél E461 i uvnitř areálu podél místních komunikací s objekty firem, zůstává zarostlá vysokou trávou a náletovými dřevinami, některé firmy zde ukládají skládky stavební suti. Pás území po obou stranách rychlostní komunikace pokračuje až do údolí Bobravy a je oplocením rozdělen mezi firmy, které zde vybudovaly svá logistická zázemí – sklady, předváděcí a prodejní místa i skládky.  V západní části PIK jsou též menší lokálně kontaminované plochy. Postindustriální krajina Modřic není příliš výrazná a chod města příliš neovlivňuje. NC Olympia a sousedící komerční obchodní areál vznikl až v postindustriálním období a geneticky do PIK nepatří. Nedaleký areál ČOV Modřice slouží městu Brnu a vznikal postupně řadu desetiletí.

Další informace:

http://www.mesto-modrice.cz                                                                                  

   mh