Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Grygovsko zaujímá území mezi obcemi Grygov a Krčmaň, tj. asi 3 km jižně od rychlostní silnice R35 (jižního obchvatu Olomouce) na pomezi nivy řeky Moravy a sousedící elevace okraje Nízkého Jeseníku. Jádrem PIK je vápencový lom Horka a areál bývalé vápenky. V jižní části území probíhá těžba štěrkopísků. Územím probíhá hlavní dvoukolejná elektrifikovaná železnice Přerov – Olomouc.

Přírodní poměry: Geologický podklad je díky kontaktu dvou základních geologických jednotek ČR (Český masív a Západní Karpaty) velmi pestrý. Ve střední části území vystupuje až na povrch kulm (břidlice, droby) Nízkého Jeseníku a devonské vápence. Tyto horniny jsou na jihu a západě území překryty sedimenty karpatské předhlubně. Převážně jde o písky, štěrky a jíly, jež jsou pokryty dalšími kvartérními nivními sedimenty (povodňové hlíny a jemné písků s humusovou příměsí). Z geomorfologického hlediska je sledované území na kontaktu Hercynského a Alpsko–himalájského systému, převážně rovinaté Středomoravské nivy a mírně zvlněné Tršické pahorkatiny. Klimaticky je zájmové území PIK Grygovska řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami v rozmezí 550 a 600 mm při průměrné roční teplotě vzduchu 8–9 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv je tvořen v nivě řeky Moravy modálními fluvizeměmi, které přecházejí do luvických kambizemí, nad vápenci je vyskytují modální rendziny. Z hlediska vegetační stupňovitosti jde o území bukodubového vegetačního stupně s květenou odpovídající Panonskému termofytiku, fytogeografickému okresu Haná.

Historický vývoj PIK: Postindustriální krajina Grygovska je úzce spjata s těžbou vápence a jeho zpracováním. Devonské vápence v okolí Grygova byly hospodářsky využívány již od počátku 16. století, kdy je doložena první zmínka o pálení vápna (1513). S průmyslovou revolucí v 19. století došlo k zintenzivnění těžby vápence i jeho samotného zpracování ve vápence v Grygově a v cementárně v Olomouci – Hodolanech. Vytěžená hornina se používala pro výrobu vápna, cementu, nebo jako stavební materiál. K dopravě materiálu bylo vybudováno několik kilometrů úzkorozchodných tratí, relikty tohoto dopravního systému lze na území PIK nalézt dodnes. Po roce 1946 vápenku a příslušné lomy provozovalo několik státních podniků, posledním z nich byly Hranické cementárny a vápenky n. p. Dobývání probíhalo postupně nejméně v 9 lomech. Těžba byla zastavena v 70. letech 20. století. V roce 1973 byl ukončen provoz vápenky v Grygově. Objekty vápenky pak sloužily jako sklady. Prostory části původních lomů sloužily po skončení těžby v letech 1971 až 1996 k ukládání odpadů z Olomouce. Některé menší lomy hostí zajímavou flóru a faunu. Území v jejich sousedství je předmětem státní ochrany přírody (přírodní památka U strejčkova lomu. Místní suroviny začala od roku 1949 využívat závod Betra na výrobu železobetonových rour, který byl později přejmenována na Prefu, dnes PREFA Grygov a.s. V jižním okraji území PIK v katastru obce Krčmaň je v současnosti v provozu pískovna a štěrkovna, kterou provozuje firma ZEPIKO spol. s r.o., s roční produkcí cca 200 tisíc tun. Více než ¾ povrchu zaujímají vodní plochy. Cca 2/3 těžební plochy jsou ponechány samostatnému vývoji. Těžba probíhá ve východní části areálu. Západně od něj je další již opuštěný vytěžený prostor postupně podléhající sukcesi po březích severojižně protažené vodní hladiny. Západně od železniční tratě je lužní les v nivě Moravy chráněný v přírodní památce Království.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Grygovsko

Současné problémy: Postindustriální krajina Grygovska je příkladem krajiny spjaté s povrchovou těžbou, která probíhala v relativně malém měřítku. Těžba vápence byla již ukončena a areály lomů byly využity jako skládky odpadů nebo ponechány procesům přirozené sukcese. Největší riziko spočívá v možné kontaminaci prostředí ze skládky odpadů, kam město Olomouc, průmyslové podniky i vojska Sovětské armády mezi roky 1971 a 1996 uložily na plochu více než 2000 m² asi 1 mil. m³ odpadu. V současné době je skládka uzavřena a rekultivována, a je připravena k zalesnění. Řada drobných lomů zarostla náletovou vegetací a může být předmětem ochrany (koniklec velkokvětý), s výjimkou skládkami kontaminovaných lokalit (ty však mohou být objektem výzkumného zájmu). Vytěžená štěrkoviště (bagroviště) nabízejí vodní plochy příhodné pro vodní ptactvo, chov ryb a rekreaci. Rozvíjejí se firmy zabývající se stavebnictvím (Prefa, Betonárna) a zemědělskou výrobou.

Další informace:

http://www.grygov.cz/index.php?id=61, http://cs.wikipedia.org/wiki/Grygov, http://www.krcman.cz/, http://www.zepiko.cz/cs/produkty-a-sluzby/rekultivace-a-revitalizace

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C4%8Dma%C5%88

     sm