Zadavatel projektu: Jméno příjmení

Lipnícko (PIK č. 52)

Poloha: Území postindustriální krajiny Lipnícko zahrnuje zástavbu Lipníku nad Bečvou a jeho bezprostřední zemědělské okolí severně od města a lužní porosty po obou březích Bečvy jižně od města. Severně od centra probíhá obchvat silnice I. třídy č. 47 a přípojka k dálnici D1 a rychlostní silnici R35 k jejich budoucí mimoúrovňové křižovatce. Územím PIK prochází hlavní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať Přerov – Bohumín.

Přírodní poměry: Geologický podklad tvoří klastické sedimenty karpatské předhlubně, převážně jde o mořské sedimenty miocenního a sladkovodní sedimenty pliocenního stáří. Kvartérní pokryv reprezentují spraše a sprašové hlíny, v nivě řeky Bečvy pak fluviální sedimenty. Z geomorfologického hlediska se nachází sledované území PIK Lipnícka v tektonické sníženině Moravské brány, která je součástí Vněkarpatských sníženin. Klimaticky je zájmové území PIK Lipnícka řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami v rozmezí 650 až 700 mm a průměrnou roční teplotou vzduchu 89 oC (tamtéž). Půdní pokryv je tvořen fluvizeměmi glejovými, na sprašových pokryvech se vyskytují luvizemě. Z hlediska vegetační stupňovitosti jde o území dubobukového vegetačního stupně s květenou odpovídající Karpatskému mezofytiku, přičemž leží na kontaktu dvou fytogeografických okresů – Moravská brána a Střední Pobečví.

Historický vývoj PIK: Postindustriální krajina Lipnícko má své kořeny již v době průmyslové revoluce, kdy vznikly textilní, potravinářské i strojírenské závody, které většinou již zanikly, avšak dodnes po nich můžeme nalézt doklady (např. budova bývalé sladovny, pivovaru, apod.). Kontinuální výroba probíhá jen v původně textilní továrně J. F. Gerzabka, po roce 1948 KAZETO n.p., dnes MetalPlast a.s ve středu města, v severní části zástavby pak v areálu původních průmyslových závodů Wawerka (1896 cihelna, od 1919 výroba forem a strojů na cementové zboží, později obráběcích strojů) po roce 1948 TOS, dnes STROJTOS LIPNÍK a.s. Jednou z připomínek procesu industrializace Lipníku je nynější areál rozvodny SMP a.s. na J okraji města. V minulosti zde fungovala městská plynárna včetně zařízení na výrobnu svítiplynu, výroba byla ukončena v roce 1954, v roce 1960 byla hlavní technologická část (pecní budova) zbourána. Podzemní jímky na dehet byly vytěženy, část jich byla pouze zasypána a představují tak jednu z největších ekologických zátěží Lipníku, což umocňuje i fakt že leží v záplavovém území řeky Bečvy. Na východním okraji zástavby leží několikahektarový vojenský areál, který je dosud využíván AČR. Areál, jehož vznik se datuje do roku 1921, se skládá s různých typů budov (obytné, skladovací, garáže), z nichž některé jsou ve špatném technickém stavu. Současnou tvář průmyslové výroby prezentuje jedna z nejmodernějších cihelen společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. v ČR, která stojí v obci Jezernice.

 

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Lipnícko

 

Číslo PIK

52

Typ PIK

dřevařská potravinářská strojírenská textilní

Název postindustriální krajiny

 

Lipnícko

Celková plocha PIK

6,8205 km2

Počet indikačních případů PIK

12

Poloha v ČR                                 Olomoucký kraj, okres Přerov, Západní Vněkarpatské sníženiny, celek Moravská brána, podcelek Bečevská brána

Vymezovací kritéria PIK

Brownfields

 

4 evidované objekty, další mimo databáze

 

Využití ploch

 

zástavba 50 % 

louky 30 %

les 5 %

orná půda 15 %

Chemické zátěže

 

3 skládky,

pozůstatky po výrobě svítiplynu, dehtu (z období 1. republiky)

Poddolování

a povrchová těžba

 

vytěžený hliník S od města se skládkou odpadů

 

Antropogenní tvary reliéfu

 

industriální, agrární,

komunikační

Průmyslová architektura

 

2 evidované objekty

 

Geografické souřadnice těžiště

 

N 49° 31' 51,2'', E 17° 35' 12,4''

Stav PIK

maloměstská postindustriální krajina s probíhající regenerací průmyslových aktivit, riziko ohrožení ze starých zátěží

Poznámka                                        Je vhodné integrovat průmyslové dědictví do současné ochrany  ploch a objektů v městské památkové rezervaci.

             

 

Současné problémy: Postindustriální krajina Lipnícko je příkladem krajiny, kterou formovalo více malých průmyslových podniků s širokým spektrem zaměření a spíše lokálním významem. Její projevy proto nejsou v krajině tak markantní a poměrně dobře byly asimilovány do organismu města Lipníku nad Bečvou. Problémy jsou spjaté s lokálním znečištěním a možností jeho šíření zejména z lokality staré plynárny a rekultivované skládky. Vojenský areál vzhledem ke své poloze představuje pro Lipník rozvojovou zónu, a proto by jeho případné opuštění AČR neznamenalo zhoršení stávající situace. PR Škrabalka na levém břehu Bečvy je prakticky mimo dosah negativních vlivů průmyslu, dopravy, městského života a zátěží. Městské jádro je hodnotnou památkovou rezervací. Zapojení objektů průmyslového dědictví do památkové ochrany by význam rezervace jen zvýšilo (zatím žádný objekt průmyslového dědictví zájem památkové ochrany nepožívá).

 

Další informace:

http://info.mesto-lipnik.cz/, http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipn%C3%ADk_nad_Be%C4%8Dvou,

http://www.pivovar-lipnik.cz/, http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_Lipn%C3%ADku_nad_Be%C4%8Dvou , http://www.mistopisy.cz/pamatky_lipnik-nad-becvou_6275.html, http://www.strednimorava-tourism.cz/cil/zamek-lipnik-nad-becvou

 

     sm