Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Horecka je limitována okolím a vlastním územím obce Horka nad Moravou. Obec leží přibližně 3km severozápadně od okraje krajského města Olomouce a 2 km severně od rychlostní silnice R35. Obcí prochází místní železniční trať Olomouc – Drahanovice. Pro vymezení PIK Horecko posloužilo především nepřímé industriální dědictví, zejména v podobě kumulace skládek.

Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří pliocenní a pleistocénní písky, štěrky a jíly, jež jsou pokryty několikametrovou vrstvou povodňových hlín a jemných písků s humusovou příměsí. Z geomorfologického hlediska se nachází sledované území PIK Horecko v Hornomoravském úvalu, jehož povrch má zde charakter široké náplavové roviny s mírným sklonem směrem k JV. Na charakter povrchu území má velký vliv meandrování řeky Moravy a jejího přítoku řeky Častavy. Klimaticky je zájmové území Horky nad Moravou řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami v rozmezí 550 až 600 mm a průměrnou roční teplotou vzduchu 8–9 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv je tvořen v nivě řeky Moravy oglejenými fluvizeměmi, v místech trvalejšího přemokření gleji fluvickými. Polohy nad nivou jsou pokryty modálními kambizeměmi. Z hlediska vegetační stupňovitosti jde o území bukodubového vegetačního stupně s květenou odpovídající Panonskému termofytiku, fytogeografických okresů Haná. Větší část území PIK Horecko je součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Přímo v území je Přírodní památka Častava – jde o mrtvé rameno Moravy a rybník s břehovými porosty.

Historický vývoj PIK: První písemný doklad o Horce nad Moravou pochází z konce 13. století, dominantou obce je kostel sv. Mikuláše (postaven 1753). Od roku 1883 lemuje západní linii intravilánu obce železniční trať č. 275 (Olomouc – Drahanovice), samotná zastávka byla zřízena až na přelomu 19. a 20. století. Vzhledem k umístění obce na úrodné zemědělské půdě tvořilo základ místní ekonomiky zemědělství a navazující potravinářství. Existence mlýna je na území obce doložena již od 13. Století. Průmyslové mlynářství se rozvíjí ve druhé polovině 19. století (později, v roce 1914 byl mlýn elektrifikován – přímo areálu byla vybudována elektrárna). Na tradici drobné výroby potravin navázala po skončení 1. světové války Družstevní pekárna (založená v roce 1922, opět v prostoru mlýna), ve které vlastnili podíly místní rolníci. Výrazem snahy komunistů o ovládnutí venkova po 2. světové válce bylo zakládání jednotných zemědělských družstev, to v Horce nad Moravou bylo založeno relativně později – až v roce 1955. Katastrofickým zásahem do života obce byla povodeň, která se územím prohnala v roce 1997 a 2006 – při prvně jmenované povodni bylo zatopeno více než 200 domů, z nichž 20 muselo být poté strženo. Reakcí na povodňové nebezpečí bylo vybudováno protipovodňové hráze chránící obec ze severu. V 90. letech byla obec plynofikována a postaven vodovod, v roce 2003 dokončena kanalizace. Dnes v Horce nad Moravou žije 2266 obyvatel, jejichž počet vzrostl za poslední dvě dekády i přes lokaci obce v záplavovém území řeky Moravy vlivem suburbanizace o více než 10 %. V území je registrováno znečištění půdy i vody vlivem intenzivní zemědělské výroby hospodařící se na plošně rozlehlých blocích (tedy je náchylnější k vodní i větrné erozi). Prvky postindustriální krajiny mohou mít v tomto případě souvislost s množstvím skládek lokalizovaných v meandrech starého koryta Častavy, případně v okolí blízkých rybníků. Skládky (evidováno celkem 14), v minulosti rekultivované, byly v mnoha případech pouze překryty vrstvou zeminy. Vedle tuhého komunálního odpadu se spekuluje o úložištích nebezpečného odpadů, který skýtá nebezpečí kontaminace vodního i půdního prostředí. Problém ještě více znásobuje blízkost některých skládek k obytné zóně obce.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny PIK Horecko

Současné problémy: Současné problémy území s lokací skládek tuhého komunálního odpadu na území obce. Většinově jde o skládky tuhého komunálního odpadu překryté zeminou (viz výše), nicméně existuje předpoklad, že zde byly ukládány i nebezpečné odpady. Na SZ okraji obce se nachází Areál ekologických aktivit Sluňákov. Zde bylo vybudováno Centrum ekologické výchovy Sluňákov, jako experimentální nízkoenergetická ekologická stavba pro pořádání "škol v přírodě" pro ty nejmladší žáky, jako ekologické informační středisko pro různé exkurze. Budova získala cenu Grand prix architektů 2007. Problematickým areálem z hlediska ohrožení prostředí může být vojenský opravárenský závod.

Další informace:

http://www.horka.cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Horka_nad_Moravou

                                                                                                                                                   sm