Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK v oblasti Třemošné se nachází v prostoru severně od Plzně. Jedná se o typ PIK, jejíž rozvoj byl v minulosti spjat s těžbou černého uhlí a kaolinu a rozvojem keramického a sklářského průmyslu. PIK je zde lokalizována na území obce Třemošná. Těžba uhlí v Třemošné byla zahájena v roce 1817, ale již na sklonku 19. století byla ukončena. Naproti tomu těžba nerostů pro keramický průmysl probíhala v druhé polovině 19. století a také po celé 20. století. Momentálně je zde tato těžba ukončena a lokalita Záluží u Třemošné se řadí mezi netěžené dobývací prostory Plzeňského kraje.

Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska náleží sledované území PIK do okrsku Hornobřízské pahorkatiny (podcelek – Kaznějovská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina) – jde o zvlněný reliéf s výskytem antropogenních tvarů po těžbě kaolinu a černého uhlí. Geologicky jde o paleozoikum českého masívu – vyskytují se zde zejména šedé a rudé kalovce, pískovce, arkózy, slepence a uhelné sloje. Území je odvodňováno řekou Třemošnou, která se později vlévá do Berounky. Klimaticky je zájmové území Horní Břízy řazeno mezi klimatické regiony MT11(podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007), srážky kolem 500 mm/rok, T_a do 8 ^oC. Půdní pokryv, který reflektuje geologické a klimatické poměry, tvoří převážně kambizemě modální (eubazické až mezobazické). Z hlediska vegetačních stupňů se jd o území bukovodubového vegetačního stupně. V rámci fytogeografického členění území Třemošné náleží do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografického okresu Plzeňská pahorkatina (fytogeografický podokres Plzeňská pahorkatina vlastní).

Historický vývoj PIK: Je úzce spojen v této oblasti s těžbou nerostných surovin (černého uhlí a kaolínu) a s rozvojem určitého typu průmyslové produkce (zejména keramický průmysl a sklářství). Uhlí zde bylo objeveno relativně pozdě – zásoby prozkoumal detailněji až v roce 1817 August Konigsdorf. V témže roce byl otevřen důl sv. Hynka, na kterém byla těžba zastavena již v roce 1832.  Později byla těžba uhlí znovu obnovena, neboť bylo nutné zajistit energii pro rozvoj místního sklářství.  V letech 1862–1864 byla totiž v Třemošné založena sklárna, ve které se vyrábělo tabulové a zrcadlové sklo (tento závod v roce 1910 zaměstnával 400 dělníků a úředníků). Koncem 19. století se v Třemošné přestalo těžit uhlí a jeho dovoz produkci skla neúnosně zdražoval. Z tohoto důvodu byla sklárna v roce 1921 přeložena do Rychnova nad Kněžnou. V roce 1855 byl v blízkosti Třemošné na lokalitě Orlík objeven kaolin, což se stalo impulzem pro rozvoj místního keramického průmyslu. V roce 1875 založila v Třemošné belgická akciová společnost plavírnu kaolinu a továrnu na hliněné zboží. Koncem století provedl nový německý majitel celkovou rekonstrukci továrny a zavedl výrobu kameninového zboží, které vyvážel do všech zemí tehdejšího Rakouska-Uherska. V roce 1908 byl v Třemošné založen další podnik na výrobu kameninových rour a kameniny pro chemický průmysl "Platinon". Jeho architektonicky hodnotný areál se dodnes v Třemošné nachází v blízkosti železničního přejezdu na silnici ve směru do Zruče. V roce 1909 byla v Třemošné kromě těchto hlavních závodů ještě továrna na kameninové zboží. V létech 1948–1949 došlo ke znárodnění všech tří keramických továren, které se staly součástí komplexu Západočeských keramických závodů se sídlem v Horní Bříze. V období po roce 1989 byly keramické závody v Třemošné zprivatizovány a postupně v nich byla produkce keramických výrobků zastavena.  To vyvolalo kritiku ze strany představitelů samosprávy města, kteří by rádi (i s využitím evropských fondů) docílili toho, aby se do momentálně nedostatečně využívaného devítihektarového areálu bývalé keramičky v centru města vrátila buď výroba, nebo se změnil na plochu pro bydlení či sportování. Současný vlastník Sedlecký kaolin z Karlovarska je však přesvědčen o tom, že areál nechátrá a je využit dostatečným způsobem (některé sklady a kancelářské prostory jsou pronajímány, část plochy byla odprodána společnosti Lidl, která provozuje řetězec supermarketů apod.).

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Třemošensko

Současné problémy: PIK v oblasti Třemošné si zčásti ještě zachoval svůj někdejší industriálně-těžební charakter, a to z toho důvodu, že těžba kaolínu a některé keramické výroby byly výrazně utlumeny teprve v nedávné době. Tento nedávný pokles významu industriálních aktivit je v kontrastu s vývojem počtu obyvatel, neboť v prvním desetiletí 21. století se počet obyvatel Třemošné zvýšil (4624 obyvatel v roce 2001 versus 4898 obyvatel v roce 2011). To nepochybně souvisí s výhodnou polohou Třemošné v těsném zázemí krajského města Plzně. V tomto kontextu je logický i tlak představitelů samosprávy města Třemošné na to, aby brownfield bývalých keramických závodů byl revitalizován pro bytové účely. Lze konstatovat, že město Třemošná hledá v současnosti nové možnosti svého budoucího rozvoje, který by byly více diverzifikovány a nebyly již tak úzce spjaty s industriálními aktivitami, jako tomu bylo ještě v nedávné minulosti (jde například o podporu rozvoje bydlení, cestovního ruchu a volnočasových aktivit).

Další informace:

http://www.realit.cz/aktualita/tremosna-nevi-co-bude-s-nevyuzitym-arealem-keramicky

http://www.tremosna.cz/o-meste/historie/

                                                                                                                                                  pk