Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Stonavsko se rozkládá na území obce Stonava, která se rozkládá jižně od Karviné a přiléhá ke státním hranicím s Polskem. Krajina je zde silně ovlivněna podpovrchovou těžbou černého uhlí. Územím prochází železniční trať č. 320 směřující z Bohumína do slovenské Čadce.

Přírodní poměry: Geologický podklad území tvoří písky, štěrky a jíly, do území zasahuje i úzký pruh jílovců a pískovců němčického a frýdlantského souvrství. Tyto horniny jsou překryty vrstvou spraší a sprašových hlín, nebo fluviálními sedimenty. Z geomorfologického hlediska se nachází sledované území PIKu v Ostravské pánvi. Povrch území je významně antropogenně ovlivněn poklesy terénu a řadou montánních tvarů souvisejících s těžbou a úpravou černého uhlí (Havrlant, 1979). Klimaticky je zájmové území PIK Stonava řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami v rozmezí 700 až 800 mm a průměrnou roční teplotou vzduchu 8–9 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv je tvořen v nivě řeky Olše/Olzy fluvizeměmi modálními, které ve vyšších polohách přechází v  luvizemě glejové, část území po těžbě kryjí antrozemě. Z hlediska vegetačních stupňů jde o území na pomezí dubovobukového a bukového vegetačního stupně s květenou odpovídající Karpatskému mezofytiku, fytogeografickému okresu Ostravská pánev. Území PIK Stonavsko je silně ovlivněno důsledky důlních činností a protéká jím řeka Stonávka (s osídlením převážně na pravém břehu Stonávky).

Historický vývoj: PIK Stonavsko je územím těžce zasaženým těžbou černého uhlí z nedalekých dolů. S těžbou také úzce souvisí existence zdejších prvků postindustriální krajiny. Nicméně historie obce sahá na konec 14. století, kdy prameny registrují existenci zdejší tvrze, později zámku, lihovaru a hospodářského dvora lokalizovaného v jihozápadní části obce (nedaleko křížení silnic Havířov-Karviná a Albrechtice-Stonava). Dvůr byl v 19. století pověstný chovem hříbat a výrobou sýra, celé panství bylo od konce 17. století až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století vlastněno rodem Larisch-Mőnnich. Zámek s dvorem byl po druhé světové válce znárodněn, sídlilo v něm místní zemědělské družstvo, než byl vlivem poddolování zdevastován a v polovině 60. let 20. století zbořen (dnes je tento areál bez označení zarostlý náletovými křovinami). Samotný název Stonava odkazuje na místní označení území jako kamenité nivy, které bylo zemědělskými aktivitami změněno v kulturní zemědělskou krajinu, aby bylo v posledním století devastováno důlními činnostmi. V roce 1960 vznikly na území obce doly ČSM Sever, ČSM Jih, Darkov a byl připravován plán na vybudování největší koksárny v zemi, ze kterého sešlo. Nicméně devastace okolí dolů pokračovala, aby byly již do poloviny 60. let vysídleny místní části Amerika a území na hranicích s obcí Horní Suchá. Aktuálně zde žije 1815 obyvatel (2011), jejich počet mírně klesá. Přibližně čtvrtinu populace tvoří obyvatelstvo polské národnosti. Jak již bylo výše řečeno, na území PIK Stonavska je nadále těženo černé uhlí (zásoby jsou předpokládány do roku 2028), ve východní a západní části katastru jsou lokalizována odkaliště.

Současné problémy: Nejzávažnější současným problémem PIK Stonavska je poddolování způsobené důlními činnostmi, což způsobuje devastační poklesy staveb a změny hydrologie území. Území mělo v této souvislosti ještě v 90. letech 20. století stavební uzávěru. Dalším problém, který navazuje na průmyslové činnosti v okolí, jsou zvýšené emise.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Stonavsko

Další informace:

http://stonava.cz/nove_stranky/index.php?cat=pozvanky-oznameni&lang=cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stonava

http://www.obec.cr/stonava/599140/

http://www.obce.info/cs/ceska-republika/moravskoslezsky-kraj/okres-karvina/stonava/celok-stonava

http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Stonava-599140

     sm