Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina Zábřežsko se nachází v jižní části okresu Šumperk, v západní části Olomouckého kraje. Na severu sousedí se Šumperskem, na jihu s Mohelnickem a na východě s Uničovskem. Území tvoří tři samostatné administrativní a správní jednotky – město Zábřeh (s místními částmi Zábřeh na Moravě, Novosady, Rudolfov, Ráječek, Skalička a Sídliště–severovýchod)   a obce Leština (3 km východním směrem od Zábřehu) a Rájec (1,5 km jižním směrem od Zábřehu).

Přírodní poměry: Zábřežsko je charakteristické mírně zvlněnou, bohatě zalesněnou krajinou jesenického podhůří, nacházející se v průměrné nadmořské výšce 347 m n. m. Dominantním geomorfologickým celkem je Zábřežská vrchovina, která patří do Jesenické oblasti, Krkonošsko-jesenické subprovincie. Území postindustriální krajiny je od jihu lemováno Mírovskou vrchovinou, ze severní části Drozdovskou vrchovinou a od východu Mohelnickou brázdou. V Mohelnické brázdě v k. ú. Leština se nachází mrtvé rameno řeky Moravy, chráněné jako Leštinské tůně. Geologické podloží zde tvoří fluviální převážně písčitohlinité sedimenty, místy písčité štěrky. Z geologického pohledu je okolní území vyvýšenin tvořeno rulami, břidlicemi a droby. Zájmovým území protékají dva významné vodní toky – řeka Morava v k. ú. Leština a řeka Moravská Sázava, protékající městem Zábřeh, k. ú. obce Rájec a u obce Zvole se vlévá jako pravostranný přítok do řeky Moravy. Klimaticky je zájmové území Zábřežska řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 650 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8–9 ^oC (tamtéž). V zájmovém území jsou nejvíce zastoupeny půdy kambizemního charakteru, hluboké, písčitohlinité, hlinitopísčité až hlinité na opukách, permu a krystaliniku. Na hlinitých překryvech jsou zastoupeny luviszemě a pseudoglej, v blízkosti vodotečí jsou zastoupeny fluvizemě. Podle biogeografického členění ČR (Culek, et al., 1996) náleží zájmové území do bioregionu Šumperského a Litovelského v hercynské podprovincii. Zachovaly se větší komplexy lesů, v zemědělské půdě jsou zastoupeny převážně louky a pastviny, které jsou však postiženy intenzivním zemědělstvím a melioracemi.

Historický vývoj PIK: Významnou část území postindustriální krajiny zaujímá město Zábřeh, které také svým historickým rozvojem určuje směřování průmyslové činnosti v území. Přestože byl Zábřeh přirozeným centrem okolní oblasti a měl poměrně velké zastoupení obyvatelstva zabývajícího se řemeslnou výrobou, průmyslová revoluce se města dotkla prakticky až po roce 1845, kdy byla dostavěna trať z Prahy do Olomouce (Severní Ferdinandova dráha) a v Zábřehu, na pozemcích Ráječka bylo zřízeno nádraží třetí třídy. V té době se v okolí města těžila železná ruda, která se povozy dovážela do železáren v Sobotíně a ve Štěpánově. Rychlá a spolehlivá železniční doprava přivedla podnikatele do Zábřehu a začal se rozvíjet průmysl. Jednou z prvních továren v Zábřehu byla nejprve barvírna a později textilka rodiny Brassů (Perla a.s.) z roku 1856. Další textilkou byla Schefterova továrna (kdysi Hedva) na zpracování hedvábí založena v roce 1901. Od roku 1887 byla v Zábřehu sladovna ale i další továrny na kovové zboží a drátěné pletivo. Později se k nim přidaly i podniky na výrobu keramiky firmy Kolomazník (dnešní Keramické závody) a společnost rodiny Tausigovi (stála na místě skladu Jednoty mezi ulicí ČSA a parkem). Období 1. a 2. světové války opět přerušilo rozvoj podnikatelských aktivit v regionu. Část území PIK byla součástí Sudet a po odsunu německého obyvatelstva došlo v obcích k poklesu počtu obyvatel a především úpadku tradičních řemeslných výrob. U obce Rájec byla ještě do 19. století těžena železná ruda.

Současné problémy: PIK Zábřežsko lze charakterizovat jako zemědělskou oblast s průmyslovou tradicí i podmínkami pro další rozvoj. Odvětvově jsou zde zastoupeny průmysl elektrotechnický, potravinářský, textilní, strojírenský a hutní, stavebnictví, zpracování dřeva a těžba nerostných surovin. Přesto oblast nelze považovat za průmyslovou, vzhledem ke skutečnosti, že jde především o firmy střední a malé. Dominantou postindustriální krajiny tvoří průmyslové území o rozloze 1,7 km², které navazuje na historické průmyslové aktivity ve městě. Areál je situován podél hlavní železniční trati č. 270 ve směru jihovýchod–západ.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Zábřežsko

Hospodářský potenciál celého průmyslového areálu je vázán na některé větší průmyslové podniky, z nichž mezi nejdůležitější patří zejména strojírenský Slovácké strojírny, a.s. (výroba soustruhů, NC strojů a strojírenských zařízení). Firma SULKO s.r.o. se zabývá výrobou plastových oken a doplňků. Na ploše více než 3 000 m² se nacházejí výrobní haly a montovny. Z  firem lokalizovaných v blízkosti hlavního silničního tahu ulice Olomoucké lze uvést HDO, spol. s r.o., AURA-INGSTAV Kojetín spol. s r.o. Jihovýchodní část průmyslového areálu tvoří dnešní firma Olma, a.s., provoz Zábřeh. V severní části města Zábřeh se nachází nově rozvíjející se průmyslová zóna Leštinská (rozloha 75 ha). Průmyslová zóna vyplňuje volný prostor mezi průmyslovým územím a ČOV na jihovýchodním okraji města a přiléhá k toku Moravské Sázavy. Současným hlavním záměrem v zóně je výstavba papírny a spalovny dřevní štěpky dovezeného firmou WANEMI CZ, a.s. Jižní část PIK Zábřežsko je charakterizována jako zemědělská krajina. Zemědělská výroba má v celém území velmi příznivé přírodní podmínky, nicméně její využívání není doceněno. V obci Rájec se nachází na ploše areál bývalého zemědělského družstva. Zemědělský brownfield je částečně využíván firmou VEUM s.r.o. Zábřeh, která zde má své skladové prostory vodoinstalačního materiálu a potřeb. Území PIK je v procesu intenzivní revitalizace.

Další informace:

http://www.zabreh.cz/, http://rajec.zabrezsko.cz/                                                                      ll