Zadavatel projektu: Jméno příjmení
Poloha: Postindustrální krajina zahrnuje administrativní a správní jednotku – město Česká Třebová. Sídlo je středně velkým městem (16 032 obyvatel a 41 km2 rozloha – k 1. 1. 2011), ležícím ve východní části Pardubického kraje a jižní části okresu Ústí nad Orlicí. Administrativní území města tvoří mimo samotného města Česká Třebová i místní části Lhotka, Parník, Skuhrov a Svinná. Poloha České Třebové má ze sociálně-geografického i ekonomického hlediska velký význam. Určují ji dva základní lokalizační faktory – reliéf (Třebovsko-svitavská brázda) a komunikační faktor (severozápad–jihovýchod). 8,5 km jižním směrem od města prochází historická hranice Čech a Moravy.
Přírodní poměry: PIK Českotřebovsko se nachází ve střední, morfologicky velmi výrazné části Českotřebovské vrchoviny, která je jedním ze tří geomorfologických podcelků Svitavské pahorkatiny, jež je součástí Východočeské tabule. Základní rysy krajiny Českotřebovska určuje její geologická stavba. Tvar reliéfu krajiny je dán tektonickými deformacemi horninových struktur Českého masívu a jeho pokryvu, který je tvořen částečně sedimenty mladšího paleozoika a především pak sedimenty mesozoického stáří. V reliéfu krajiny se tyto geologické struktury projevují soustavou zhruba rovnoběžných, k severovýchodu mírně prohnutých, výrazně nesouměrných hřbetů – kuest (Kozlovský a Hřebečovský), jejichž tvar je úzce spjat se stavbou tzv. litické a potštejnské antiklinály a podélných sníženin, založených v tzv. orlickoústecké a letohradské synklinale (Demek, et al., 1965, Michalskí, et al., 1988). Českotřebovsko leží na hlavním evropském rozvodí. Toky na západ a severozápad patří do povodí Labe, jehož prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Toky směřující z oblasti rozvodí k východu a jihovýchodu patří do povodí Moravské Sázavy a k jihu do povodí Svitavy, potažmo do povodí Moravy a prostřednictvím Dunaje do Černého moře. Českotřebovsko je pramennou oblastí vodních toků, z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Klimaticky je zájmové území Zábřežska řazeno do mezoklimatického regionu MT7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 800 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 7–8 oC (tamtéž). Převažujícími matečnými substráty půd jsou především druhohorní opuky, třetihorní jíly a pleistocenní spraše. V zájmovém území jsou nejvíce zastoupeny kambizemě, pseudogleje, hnědozemě a kolem vodních toků také gleje a fluvizemě. Z pohledu biogeografického se území nachází v provincii středoevropské listnaté lesy, podprovincii hercynské a bioregionu Svitavského. Celé území patří z biogeografického hlediska členění ČR do Svitavského bioregionu (Culek, et al., 1996) a nalezneme zde pestrou mozaiku biotopů. Charakteristický je dubobukový vegetační stupeň, kolem vodního toku se vyskytují společenstva lužní.
Historický vývoj PIK: K prvnímu kolonizačnímu osídlování oblasti Českotřebovska došlo již po roce 1200, kdy na pravém břehu Třebovky vznikla slovanská osada. Tu dnes připomíná románská rotunda sv. Kateřiny, která se svou jedinečností a historickým významem řadí k nejvýznamnějším církevním stavbám na území východních Čech. Později bylo budováno město na levém břehu řeky, jehož vznik je podle dochovaných písemností spjat s rokem 1278, tedy s vládou posledních Přemyslovců. Město bylo od svého založení správním střediskem, kterému podléhala většina okolních obcí. Po husitských válkách nastal ve městě rozvoj řemesel, nově vznikl cech tkalcovský, cínařský a hrnčířský. Ničivý požár, který v roce 1635 zpustošil město, však na dlouhou dobu zbrzdil slibně se rozvíjející řemesla i obchod. Teprve v roce 1845 se stala Česká Třebová municipálním městem, na vrchnosti prakticky nezávislým. Nejdůležitější období v historii města byly léta 1842–1845, kdy probíhala výstavba Olomoucko-pražské dráhy. Slavnostní zahájení provozu na celé trati proběhlo 20. srpna 1845, kdy do města přijel první parní vlak. O čtyři roky později byla vystavěna trať údolím řeky Svitavy do Brna a Česká Třebová se tak stala jedním z prvních železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha). Po 2. světové válce byla 1,5 km jihovýchodním směrem od centra města zřízena kasárna železničního vojska ČSLA. Po srpnu 1968 byl areál kasáren zabrán Sovětskou armádou, která ho opustila v květnu 1990. Z přilehlých paneláků se stalo čtvrté českotřebovské sídliště Borek.
Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Českotřebovska
Současné problémy: Hlavním identifikátorem postindustriální krajiny v České Třebové jsou dopravně-logistické aspekty spojené s lokalizací firem – České dráhy, a.s., Správa železniční dopravní cesty, s.o. a CZ-Loko, a.s. Železnice zaměstnává ve městě přibližně 2 300 zaměstnanců. Kromě železniční stanice ve městě sídlí depo kolejových vozidel (cca 1 000 zaměstnanců), železniční poliklinika (65 zaměstnanců), dispečerský aparát OPŘ Pardubice (cca 60 zaměstnanců), zásobovací sklad (93 zaměstnanců), pracoviště Správy dopravní cesty Pardubice (cca 250 zaměstnanců) jako jsou traťmistrovské okrsky, elektroúsek, pracoviště sdělovací a zabezpečovací techniky a správa budov. V jihovýchodní části města na ploše 50,4 ha je depo kolejových vozidel, terminál nákladní železniční dopravy, prostory firmy CZ LOKO, a.s. a firmy Elektrizace železnic Praha a.s., nachází se zde zmodernizované výrobní haly firmy IMS-Drašnar s.r.o., STROJTEX-GBHP s.r.o. a sběrna druhotných surovin. Hlavní plochy průmyslového areálu zaujímá společnost CZ LOKO, a.s., projektuje, vyrábí a dodává moderní dieselelektrické lokomotivy a provádí komplexní modernizace, úpravy a opravy hnacích železničních vozidel. Západní část města Česká Třebová na ulici Litomyšlská byla v minulosti využívána jako menší průmyslový areál, ve kterém se postupně od roku 1909 koncentruje výroba vodovodních armatur. Po provedené revitalizaci celého areálu (1989–1992) se zde nacházejí výrobní haly firmy LDM Servis, spol. s r.o., jenž byla založena v roce 1991 bývalými zaměstnanci firmy Sigma Česká Třebová, s. p.
Další informace:
http://www.ceska-trebova.cz/, http://www.klubfoticu.estranky.cz/ ll