Postindustriální krajina Česka

Poloha: Základem pro vymezení této oblasti byly dvě lokality současné dosud aktivní povrchové těžby vápence, které byly převzaty z databáze CORINE LC. Nacházejí se u obce Koněprusy na okrese Beroun, přibližně 6 km jižně od Berouna. První lokalita se nalézá zhruba 1 km jižně od Koněprus a je představována areálem rozsáhlého aktivního vápencového velkolomu „Čertovy schody“ o rozloze 133 hektarů. Druhá lokalita se nalézá přibližně 2,5 km jihovýchodně od Koněprus a sestává ze dvou územně souvisejících částí. První část je představována areálem dosud aktivního vápencového lomu na Plešivci, druhá pak areálem již uzavřeného vápencového lomu Homolák. Areály obou těchto lomů spolu tvoří jeden územní celek o celkové rozloze 27 hektarů. Vzájemná vzdálenost lokality lom Čertovy schody a lokality lom na Plešivci – lom Homolák je menší než 1 km (cca 800 metrů), proto byly při počítačovém vymezování postindustriálních krajin tyto dvě lokality spojeny v jeden celek. Takto vznikla územní jednotka (PIK) č. 60 o celkové rozloze 9,815 km² a tímto způsobem přesáhla minimální hranici 5 km² stanovenou pro vymezení postindustriální krajiny. Vzhledem k tomu, že tato jednotka byla vymezena na základě lokalit plošně převažující současné dosud stále aktivní povrchové těžby vápenců, nejde stále o pravou postindustriální krajinu po celé její ploše.

Přírodní poměry: Z geomorfologického hlediska se vymezená oblast nachází v Karlštejnské vrchovině (podcelek), která je součástí Hořovické pahorkatiny (celek), patřící do Brdské geomorfologické oblasti. Oblast se nalézá v povodí řeky Berounky, a to v povodích jejích dvou pravostranných přítoků Litavky a Svinařského potoka, na rozvodí Suchomastského potoka (pravostranný přítok Litavky) a Stříbrného potoka (levostranný přítok Svinařského potoka). Z klimatického hlediska se Koněprusko nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT11 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007). Průměrné roční srážky se pohybují kolem 550 mm a průměrná roční teplota vzduchu je zde 7 až 8 °C (tamtéž). Půdní pokryv je tvořen převážně rendzinami, vzniklými ze zvětralin vápencových hornin. Koněprusko se nalézá v bukovodubovém vegetačním stupni a z fytogeografického hlediska spadá do fytogeografického obvodu České termofytikum a fytogeografického okresu Český kras.

Současné problémy: Ve vymezené oblasti se nachází pouze několik drobných postindustriálních lokalit představovaných starými menšími vápencovými lomy a lůmky, které jsou vytěžené, uzavřené a opuštěné většinou již desítky let. Jde např. o Houbův lom, lom Kobyla, Červený lom aj. Tyto opuštěné lomy postupně zarůstají vegetací a prodělávají tak proces přirozené renaturalizace. Lomy představují významné geologické, geomorfologické, krasové, archeologické a paleontologické lokality, známé především bohatým výskytem a nálezy prvohorní fauny (trilobiti aj.), ale také nálezy archeologickými a výskytem třetihorní (neogén) a čtvrtohorní (poslední doba ledová a meziledová) fauny ve výplních krasových dutin a v jeskyních. Lom Kobyla s unikátní stepní a lesostepní vegetací byl v roce 1967 vyhlášen zvláště chráněným územím v kategorii přírodní rezervace.

Důvodem vymezení této jednotky jako postindustriální krajiny na základě lokalit dosud aktivní těžby (lom Čertovy schody a lom na Plešivci) vyplývá z použití databáze CORINE LC. Ta zahrnuje také tzv. oblasti současné těžby surovin, a nejen oblasti, kde byla těžba již ukončena. V tomto případě databáze tedy nevystihuje přesně skutečnou aktuální situaci v PIK č. 60. Jde o prostory lomů Čertovy schody a na Plešivci, kde stále probíhá aktivní těžba.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Koněprusko

Další informace:

http://www.geology.cz

http://jeskyne.cesky-kras.cz

    so