Zadavatel projektu: Jméno příjmení
Poloha: PIK Vysokmýtsko se nachází v západní části okresu Ústí nad Orlicí, v Pardubickém kraji. Zájmové území postindustriální krajiny tvoří jedna správní a administrativní jednotka – město Vysoké Mýto. Širší regionální vazby území jsou především na Pardubice (cca 36 km), Hradec Králové (cca 40 km), Holice (cca 19 km), Choceň (cca 9 km), Ústí nad Orlicí (cca 19 km) a Svitavy (cca 35 km). Komunikační osu PIK tvoří státní silnice I/35 Svitavy Hradec Králové, která prochází zastavěným územím města Vysoké Mýto. Vliv na okolní krajinu má i silnice I/17 Chrudim–Zámrsk, která prochází severním směrem od řešeného území. V jižní části zájmového území je situováno veřejné vnitrostátní a současně neveřejné mezinárodní letiště Vysoké Mýto.
Přírodní poměry: Z pohledu geomorfologického náleží zájmové území PIK do provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, podsoustavy Východočeská tabule, složené ze svrchnokřídových usazenin. Dominantu území tvoří tzv. vysokomýtská synklinála. Její západní hranice probíhá od severu k jihu při okraji zájmového území. Synklinálu tvoří široká artéská pánev v jihozápadním výběžku východočeské křídové pánve, mezi vraclavskou a potštejnskou antiklinálou. Výplň synklinály je tvořena sedimenty cenomanského (pískovce a slepence) až svrchnoturonského stáří (prachovito-slínité až prachovito-písčité sedimenty). Tyto sedimenty vytvářejí kolektory s mocností zvodně přesahující i 50 m s převážně napjatou hladinou podzemní vody. Na V části území města Vysoké Mýto se nachází povrchové ložisko (15,2 ha) cihlářských surovin, které je stále využívané. Leží však mimo vymezené území PIK. V řešeném území je evidováno pět sesuvných území, z nichž tři jsou stále aktivní. Hlavním vodním tokem je řeka Loučná s několika dalšími rameny (náhony na mlýny) vytvářející rozsáhlé záplavové území. Klimaticky je zájmové území Vysokého Mýta řazeno do mezoklimatického regionu MT10 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 7–8 oC (tamtéž). Nejčastějším typem půd v zájmové oblasti jsou kamizemě modální, v nižších částech půdních katén pak hlinitopísčité až hlinotokamenité, na a SV okraji přechází do kambizemí luvických. Podle biogeografického členění ČR (Culek, et al., 1996) náleží zájmové území do bioregionu Cidlinsko-Chrudimského, a to do jeho Chrudimské východní části. Potenciální přirozenou vegetací jsou podle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, et al., 1998) černýšové dubohabřiny.
Historický vývoj PIK: Město Vysoké Mýto je jedním z nejstarších a nejlépe dochovaných historických měst na hlavní spojnici Čech s Moravou. Agrární ráz si zachovalo až do 19. století. Zpočátku průmyslová výroba navazovala na zemědělskou výrobu, která umožnila vznik potravinářského průmyslu (mlýny, cukrovary, pivovary), a na bohatá ložiska kvalitní cihlářské hlíny, která podporovala vznik cihelen. Další rozvoj nastal s výstavbou železniční trati č. 018. V roce 1895 se ve Vysokém Mýtě usadil Josef Sodomka (1865–1939) a založil zde vlastní firmu na výrobu kočárů a užitkových vozů. Dílna v Choceňské ulici byla základem Karosy a.s. Prostor mezi ulicí Hradeckou a řekou Loučnou zahrnoval městský cukrovar založený v roce 1868 a fungující do roku 1931. Pro obsluhu území byla vybudována vlečka, která odbočuje z trati ve směru z Chocně. Po zrušení cukrovaru byla vlečka nevyužita. Na místě cukrovaru bylo vybudováno silo pro skladování krmiv (dnešní OSEVA UNI, a.s. Choceň). V roce 1923 byla poblíž vlečky vybudována jatka, která jsou v provozu dodnes. Od poloviny 19. století bylo město tradičním sídlem vojenské posádky. Od roku 1968 zde byla početná posádka sovětské armády, která zanechala ve městě velké materiální a ekologické škody.
Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Vysokomýtsko
Současné problémy: Dominantou PIK je území o rozloze 66,9 ha, které se nachází v jižní části zastavěného území města Vysoké Mýto. Areál bývalé vojenské posádky představoval největší brownfield na území města. Revitalizace začala ihned po odchodu sovětských vojsk. Budovy byly využity pro podnikání a výstavbu občanské vybavenosti (Penny Market). Vedle vojenského areálu se v současnosti nachází firma Nopek s.r.o. (výroba pekařských, cukrářských a perníkářských výrobků). V prostoru mezi ulicemi Husova a Dráby se nachází průmyslový areál, kde sídlí např. firmy AGLE spol. s r.o. (stavebnictví), EKOMETAL-E spol. s r. o. (výroba látkových filtrů, elektrofiltrů) nebo PSP izoterm s.r.o. (tepelné izolace pro automobilový průmysl). Prostor mezi ulicí Dráby a Na Blahově byl vyplněn nově otevřeným hypermarketem TESCO v roce 2010. Průmyslová zóna je lokalizována na jihovýchodním okraji města Vysoké Mýto. Část průmyslové zóny je již využita firmou Šmídl, s.r.o. – doprava, logistika. V území se nachází také současný autodrom, který provozuje Autoklub Vysoké Mýto a dětské dopravní hřiště. Další významný průmyslový areál (rozloha 54,3 ha) se nachází v severozápadní části města (Pražské předměstí). Dominantou je výrobní areál firmy Iveco Czech Republic, a.s., zabývající se výrobou autobusů. Na území podniku se nachází významné zařízení pro nakládání s odpadem společnosti A.S.A., spol. s r.o., Praha. Dále se zde nacházejí firmy zpracovávající nebezpečný odpad, např. Recycling – kovové odpady a.s. Chotěboř nebo Technické služby Vysoké Mýto. V prostoru mezi ulicí Hradeckou a řekou Loučnou na ulici Cukrovarská jsou lokalizovány firmy OSEVA UNI Choceň, a.s. – filiálka SILO Vysoké Mýto, PRONTO GAS, spol. s r.o. a Recycling – kovové odpady a.s. areál je obsluhován vlečkou, která funguje dodnes. Staré ekologické zátěže na vymezeném území představují zvýšené riziko. Jejich lokalizace je spojena s průmyslovou a vojenskou činností na území města, 12 se jich přímo nachází na zájmovém území PIK.
Další informace: