Postindustriální krajina Česka

Poloha: Postindustriální krajina v okolí Kralup nad Vltavou byla vymezena na základě rozsahu zdejších průmyslových areálů podle databáze CORINE LC. Krajina se nachází SSZ od Prahy, pouhých 11 km od jejího severního okraje, na okrese Mělník. Ve své severní části je to městská krajina představovaná intravilánem Kralup. Jádro této části krajiny tvoří staré průmyslové areály s brownfieldy v jižní, střední a východní části města. Západní a severní část intravilánu města už není součástí kralupské postindustriální krajiny.

Přírodní poměry: Městem protéká řeka Vltava. Kralupy jsou po Praze a Českých Budějovicích třetím největším sídlem, které se na Vltavě nachází. V Kralupech ústí zleva do Vltavy Zákolanský potok. Z geomorfologického hlediska se krajina nachází na rozhraní subprovincie Česká tabule, resp. její oblasti Středočeská tabule (severní část PIK), a Poberounské subprovincie, resp. její Brdské oblasti (jižní část PIK). Toto rozhraní probíhá po jižním okraji města Kralup. Téměř celý intravilán města se nachází v Mělnické kotlině, která sem zasahuje od severu svým výběžkem. Mělnická kotlina představuje podcelek, který je součástí celku Středolabská tabule z oblasti Středočeské tabule. Do severozápadní části města (kopec Hostibejk) zasahuje svým výběžkem Řípská tabule, což je podcelek, který je součástí celku Dolnooharská tabule z oblasti Středočeské tabule. Do jižní části krajiny pak zasahuje celek Pražská plošina z Brdské oblasti, svým podcelkem Kladenskou tabulí. Z klimatického hlediska se Kralupsko nachází v teplé klimatické oblasti T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 500 mm a s průměrnou roční teplotou vzduchu 9 °C (tamtéž). Půdní pokryv tvoří převážně fluvizemě, vzniklé z nivních uloženin. Kralupsko se nalézá v dubovém vegetačním stupni a z hlediska fytogeografického ve fytogeografickém obvodu České termofytikum a fytogeografickém okrese Dolní Povltaví.

Historický vývoj: Průmysl má v Kralupech bohatou historii a tradici. Prvním a nejstarším průmyslovým podnikem v Kralupech byla chemická továrna Jana Jordána postavená v roce 1857. V roce 1867 byl uveden do provozu parní mlýn, hned v dalších letech pak dva cukrovary a pivovar. K nim přibývá v 80. a 90. letech 19. století řada podniků kovoprůmyslu (továrna na motory, továrna na zemědělské stroje, slévárna, několik strojíren). Na počátku 20. století, v roce 1901, zahájila výrobu rafinerie minerálních olejů a přibývaly další podniky (továrna na chladiče, továrna na zpracování korku a v roce 1913 lihovar). Po 1. světové válce se průmysl v Kralupech dále rozvíjí. Vzniká zde Česká lučební továrna, První česká akciová továrna na dýhy a v Kralupech zahajuje výrobu potravinářská firma Maggi. Konec 2. světové války ale hodně změnil, katastrofou byl nálet spojeneckých letadel 22. března 1945. Cílem náletu byla rafinerie minerálních olejů, ale krátce po začátku bombardování zahalil město hustý černý kouř a pak byly další stovky bomb už shazovány jen víceméně naslepo. Při náletu tak byla zničena většina průmyslových objektů. Téměř po celá 50. léta tak rozvoj průmyslu a s ním i města stagnoval. Nový impuls přinesl až rok 1958, kdy byla zahájena stavba Kaučuku Kralupy na výrobu syntetického kaučuku.

Současné problémy: Tři průmyslové areály zaujímají poměrně značnou část města. Ve východní části města se nachází nejrozsáhlejší kralupský průmyslový areál. Jde o areál chemického podniku Synthos (dříve Kaučuk), kde se vyrábí syntetický kaučuk a polystyrenové plasty, a o areál ropné rafinerie (Česká rafinérská, a.s.). Oba tyto podniky jsou v provozu. Na tyto rozlehlé areály chemických podniků pak směrem k jihu, k řece Vltavě, navazuje několik průmyslových areálů, které jsou využívané a působí zde řada firem zabývajících se výrobou, službami, obchodem, dopravou atd. Až na samotném jižním konci této oblasti, u břehu Vltavy, se pak nachází průmyslový areál, který je opuštěný. Jde o rozlehlý areál bývalé Dýhárny Kralupy. Výrobní a skladové haly i ostatní objekty jsou v zachovalém stavu. Technologie výroby byla zčásti demontována a odvezena, část objektů je nefunkčních, odstavených (např. kotelna aj.). Území na levém břehu Vltavy mezi řekou a železniční tratí Praha–Děčín představuje jádro kralupské postindustriální krajiny. Nachází se zde nejvíce starých průmyslových areálů (areál bývalého mlýna a pivovaru, areál bývalého podniku Vitana, areál bývalého podniku Aero, areál bývalého obilního lihovaru a areál Českých drah). Areál Českých drah má nejdelší historii, neboť vlaky jezdí přes Kralupy již od roku 1851. V tomto roce byla uvedena do provozu státní dráha z Prahy do Drážďan. O pět let později, v roce 1856, přibyla Buštěhradská dráha. Sloužila především k dopravě kladenského uhlí, které se v Kralupech překládalo na lodě. V pořadí třetí byla pak Turnovsko-kralupská dráha, otevřená v roce 1865, čtvrtou byla trať do Velvar z roku 1882 a konečně pátou Vinařická uhelná dráha, která v roce 1884 spojila Kralupy mj. se Slaným. Kralupy se tak postupně staly významným železničním uzlem. V uplynulém desetiletí České dráhy zahájily postupnou demolici většiny opuštěných budov. V západní části Kralup se nachází několik průmyslových areálů, ale pouze areál na Minické ulici představuje postindustriální objekt. Jde o areál bývalé chemické továrny založené v roce 1920. Naposledy zde působila akciová společnost Balak, která vznikla v roce 1996 privatizací státního podniku Barvy a laky, v roce 2008 výroba skončila. Společnost Balak se nyní orientuje se na pronájmy objektů. V současné době zde sídlí více jak 20 firem, které se věnují převážně obchodu a službám. Pronajaté prostory využívají většinou jako kanceláře a sklady.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Kralupsko

Další informace:

http://www.fabriky.cz, http://www.mestokralupy.cz                                                                so