Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Josefovsko je součástí průmyslově sídelního prostoru vázaného na soutokovou oblast (významný hydrografický uzel) Labe, Úpy a Metuje v rámci města Jaroměře v mírně zvlněné krajině na severním kontaktu Východolabské a Orlické tabule. V severním zázemí výrazně plochých tabulí vystupuje výrazný Zvičínsko-kocléřovský hřbet Krkonošského podhůří. Josefov, v současnosti část Jaroměře, představuje rozsáhlé barokní pevnostní město (vojenský brownfield) s dlouhou historií, k němuž se přimyká městský prostor Jaroměře na pravobřeží Metuje a Labe s řadou komplexů, které doplňovaly pevnostní město, ale i novodobých průmyslových podniků s pozů-statky starých zátěží.

Přírodní poměry: Mírně zvlněný až plochý strukturní reliéf Východolabské a Orlické tabule budují v zájmové oblasti druhohorní sedimentární horniny (turon), převažují vápnité jílovce, slínovce, méně jílovité vápence (Burda, et al., 1998). Do plochého reliéfu jsou mírně zahloubeny holocenní údolní nivy, převažuje Východolabská niva (podcelek Pardubická kotlina), protažená podél Labe. Do zájmové oblasti podél stejnojmenných řek zasahují Úpská niva a Metujská niva (podcelek Úpsko-metujská tabule). Mírně zvlněný reliéf je zejména v oblasti Jaroměře překryt pleistocénními sprašemi. Pouze ojediněle se vyskytují vyvýšeniny tvořené říčními štěrky středopleistocénních teras, na jedné z nich nad soutokem Labe a Metuje leží Josefov. Zájmový prostor byl vzhledem k charakteru reliéfu, geologickému podloží a průchozí funkci osídlen již prehistoricky a intenzivně zemědělsky využíván vzhledem k výskytu úrodných černozemí a hnědozemí v dubobukovém vegetačním stupni. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 600–650 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8–9 ^oC (tamtéž). Zejména poloha a průchozí funkce území měly vliv na vývoj části Jaroměře–Josefova, jako významného barokního pevnostního města v této části Čech.

Historický vývoj pik: Vznik současné PIK Josefsko historicky souvisí s politickou a vojenskou situací v druhé polovině 18. století. Neúspěchy habsburské monarchie ve válkách s Pruskem vedly k územním ztrátám i ztrátám starých pevností v Kladsku. Obranu této části Čech měly zajistit nové pevnosti (Josefov) i na pevnosti přestavěná města (Hradec Králové). Podnět k výstavbě pevnosti dal císař Josef II. položením základního kamene 3. října 1780. V roce 1787 byla pevnost téměř dokončena a v roce 1793 přejmenována na Josefov. Pevnost patřila k vrcholným dílům evropského pevnostního stavitelství. V případě obležení ji mělo bránit až 12 000 vojáků (Doubrava, 2010, Mertíková, 2008). Pro zajištění kamene na výstavbu byly v blízkém okolí otevřeny lomy na pískovec (např. Choustníkovo Hradiště). Při pálení cihel na stavbu pevnosti se začalo používat černé uhlí, což přispělo k pozdějšímu rozvoji hornictví v oblasti Jestřebích hor. Dvanáct cihelen se nacházelo v oblasti Jaroměře. Vápno zajišťovaly vápenky z náchodského panství, dřevo bylo těženo z lesů na Trutnovsku, u Vrchlabí a v Albrechticích u Týniště. Rovněž byla upravena koryta Labe a Metuje a jejich soutok byl posunut o 700 m po proudu. Kromě mohutného pevnostního hradebního systému sloužil k obraně i rozsáhlý podzemní systém (asi 45 km chodeb). V roce 1948 byl Josefov připojen k Jaroměři, zůstala zde posádka Čsl. armády. V letech 1968–1991 obsadila některé objekty sovětská armáda. V současnosti je zde pouze nevelká posádka Armády ČR. Pro počátek rozvoje přilehlé Jaroměře bylo významné 19. století, kdy se zde začal rozvíjet průmysl a podnikání, což si vyžádalo zlepšení a zdokonalení komunikací. První vlak do stanice Josefov-Jaroměř přijel 27. října 1857. Zavedení železnice byl významný impulz pro rozvoj průmyslu v Jaroměři (textilní průmysl a koželužství, později strojírenství).

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Josefovsko

Současné problémy: Zájmové území PIK Josefovsko je typickým vojenským brownfields, kdy v účelově postaveném pevnostním městě probíhaly po více jak 200 let aktivní vojenské činnosti, které však postupně byly utlumovány. Ve 20. století byla většina původních pevnostních objektů různě upravována a přestavována pro armádní i civilní použití. Díky těmto úpravám došlo k další devastaci některých unikátních vojenských staveb. Působení armády zejména v druhé polovině 20. století mělo nepříznivý dopad na stav stavebních i technických objektů (kontaminovaná místa po autoparcích, olejových kotelnách, řada nefunkčních vojenských areálů apod.). V Jaroměři se nacházejí přímo ve středu města bývalé průmyslové objekty, na supermarket Tesco navazuje opuštěný areál koželužen. V části Jaroměře Brdce se nachází zčásti nefunkční areál betonárky, na něž navazuje Obalovna Jaroměř a skládka stavebního odpadu. V této oblasti se rovněž nachází rekultivovaná skládka zpevněná vůči Labi opěrnou zdí. Na Z okraji Jaroměře představuje kontaminované místo bývalý sklad Benziny. V současné Jaroměři se bývalé průmyslové areály postupně revitalizují a jsou využívány dalšími podnikatelskými subjekty, malá část představuje opuštěné areály. Podstatně složitější situace je v Josefově, kde vzhledem k rozlehlosti většiny bývalých vojenských objektů je jejich revitalizace velmi problematická (především dělostřelecká kasárna a vojenská nemocnice) a finančně velmi náročná. Příkladnou ukázkou a možností využití části Josefova je upravený areál vstupu do podzemních chodeb, který je součástí návštěvnického okruhu spravovaného Městským muzeem Jaroměř.

Další informace:

http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/1322n.pdf

http://www.pevnostjosefov.cz/historie.htm

                                                                                                                                                   kk