Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Kraslicko je rozsáhlé horské postindustriální území, které se nachází v Krušných horách severně od Sokolova. Přirozenou osu území ve směru sever–jih zde tvoří tok řeky Svatavy. Území bylo vymezeno na základě přítomnosti poddolovaných území velkého rozsahu, a též koncentraci různým způsobem kontaminovaných míst.

Přírodní poměry: Vzhledem ke geografické poloze i členění reliéfu patří celá PIK do chladné klimatické oblasti, kde se však projevuje i vliv poměrně hlubokého údolí řeky Svatavy. Rozsah území řadí PIK do dvou dílčích celků Klínovecké hornatiny – východní část patří k Přebuzské hornatině, zatímco západ a jih území je řazen k Jindřichovické vrchovině. Geologický podklad je složen z prekambrických fylitů (zde typické). Půdní pokryv v nivě Svatavy v severní části tvoří modální kambizemě, v jižní části v okolí toku převážují dystrické kambizemě. Potenciální přirozenou vegetací zde rozumíme bikové bučiny. Fytogeografické členění zde tvoří hranici mezi mezofytickou a oreofytickou oblastí, konkrétně jednotkami Halštrovská vrchovina a Krušné hory. Západní část území (od řeky Svatavy) je součástí přírodního parku Leopoldovy Hamry, vyhlášeného v roce 1986. Většina území je zalesněna, zčásti však smrkovými monokulturami.

Historický vývoj PIK: První zprávy o oblasti se již zmiňují o těžbě nerostných surovin (měď, železná ruda, cín apod.) nebo jejich zpracování (Rotava). Významný rozvoj je možné sledovat od začátku 16. století (1541 byly Kraslice povýšeny na svobodné horní město, cca 6 tis. obyvatel – viz Kotěšovec, 2011), kdy byl položen přibližný základ plošného rozsahu těžby ve vymezené PIK (severní Kraslicko) – poddolováno je téměř celé území od Bublavy až po hranici současného středu města v šířce 2,0–2,5 km, druhé souvislé území bývalé těžby se nachází v kopcovitém terénu mezi osadami Smolná a Horní Rotava a Sklenským vrchem. S tím souvisí i rozvoj výroby železa v Rotavě, jejíž důležitost stále narůstala, např. v souvislosti s vynálezem pocínovaného plechu v první polovině 17. století (Kotěšovec, 2011) nebo výrobou plechu na konzervy (údajně jediná továrna v Rakousko-Uhersku).  Reakcí na krizi těžby v 17. století je rozvoj nových aktivit – krajkářství, výroby hraček a zejména hudebních nástrojů. Její význam značně vzrostl, milníkem byl mj. vynález foukací harmoniky v r. 1827 (Kolektiv autorů, 1996). S hudebními nástroji souvisí i místní mosazárna, v níž byla poprvé v českých zemích vyráběna kyselina sírová (J. D. Starck). Od r. 1876 zde prochází železniční trať ze Sokolova. 

Počátek 20. století pojí Kraslice s rozmachem textilního průmyslu a populačním rozvojem (až 14 tis. obyvatel), železárny v Rotavě sloučeny s Nejdkem (Kolektiv autorů, 1996). Hospodářská krize, nástup fašismu a konečně vysídlení německého obyvatelstva po válce poznamenaly i Kraslicko. Po válce bylo přerušeno železniční spojení s Německem, z části území se stala zakázaná zóna (osada Hraničná byla srovnána se zemí – viz Kotěšovec, 2011). Přesto v Kraslicích přetrvala výroba hudebních nástrojů (Amati). Poválečný vývoj železáren v Rotavě lze označit za zmatečný – nejprve byla plánována jeho likvidace, část areálu využívala firma Baťa. V r. 1956 byl podnik začleněn pod Škodu Plzeň s cílem dalšího rozvoje, od 60. let však proběhlo další utlumování výroby. Krátké období rozkvětu železáren však mj. znamenalo výstavbu sídliště pro zaměstnance podniku v Horní Rotavě. V místě pak pokračovala ještě těžba surovin, např. čedičový štěrk na stavbu silnic. 

 Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Kraslicko

Současné problémy:

Vývoj oblasti v první polovině 90. let minulého století byl spíše ve znamení stagnace – rozpad podniků způsobil velké zvýšení nezaměstnanosti, omezována byla i těžba surovin a dlouhý vývoj plánovaného hospodářství měl dopad na pomalý rozjezd podnikání ve službách. Utlumen byl rovněž provoz železnice, osobní i nákladní. To vše násobila marginální poloha Kraslicka a ve výsledku odešla část produktivního obyvatelstva do vnitrozemí za prací. 

I v této přechodové fázi se však objevují pozitivní impulsy k rozvoji – došlo k obnovení hraničního přechodu do Kligenthalu (trvale 1991) i železničního spojení do Německa na přelomu století. Od r. 1999 vznikla v bývalé osadě Hraničná nová tržnice. Část bývalých velkých podniků přežila v okleštěné formě období privatizací a restrukturalizací a dnes patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům – to je případ firmy ROTAS (bývalé železárny v Rotavě nebo kraslického podniku Amati-Denak (asi 200 pracovníků na konci r. 2010). Jiným příkladem je firma Kornet s asi 100 pracovníky, která se zabývá kovozpracující výrobou a jejíž počátky sahají do 19. století. Co se týká vlastní krajiny, nejsou dopady útlumu výroby v Kraslicích na první pohled příliš patrné, ač průmyslové areály jsou prakticky bezprostředně navázány na centrum města. Výjimku v tomto tvoří areál výše uvedené firmy Kornet, kde proběhla částečná fyzická přestavba areálu. V horším stavu byly shledány objekty někdejších rotavských železáren. Za postindustriální je možné označit i areál bývalé nemocnice na východním okraji Kraslic (směr Smolná). U silnice směrem na místní část Hraničná je patrný vstup do bývalých štol. Lokality spojené s těžbou lze identifikovat i v okolí Rotavy, např. plošně rozsáhlý čedičový lom východně od obce, v současnosti zatopený.

Ekonomické oživení je i důsledkem přílivu zahraničního (hlavně německého) kapitálu. To lze dokumentovat na příkladu firem Gartex či Průmyslové bariérové systémy v Rotavě, které zaměstnávají přibližně okolo 100 pracovníků a patří mezi tři největší zaměstnavatelé v obci. I přes tyto pozitivní příklady je však stav ekonomiky a trhu práce zřejmě největším problémem studovaného území, protože např. v Rotavě byla v listopadu 2011 míra nezaměstnanosti ve výši 18 %. Podporu podnikání a přílivu kapitálu lze v tomto ohledu považovat za stěžejní prvek stabilizace a rozvoje území PIK, na nějž je možné navázat rozšíření nabídky služeb.

     tk