Postindustriální krajina Česka

Poloha: Pik reprezentuje především povrchový lom na těžbu hnědého uhlí Nástup a jeho okolí, které se nacházejí severně od Nechranické přehrady mezi Chomutovem a Kadaní. Administrativně patří lokalita do Ústeckého kraje, do okresu Chomutov. Zhruba 1 km severně od lokality prochází silnice E 442, železniční tratě obklopují prostor PIK ze severu, z východu i západu.

Přírodní poměry: Území PIK je součástí Březenské pánve, která je charakterizována zejména erozně denudačním reliéfem na miocenních jezerních jílech a píscích s uhelnými slojemi. Jejich vývoj je stejně jako u ostatních lokalit v Mostecké pánvi datován do oligocénu. Intenzivní říční činností byly během tvorby hlavních uhelných slojí vytvořeny náplavové kužely a v jejich dosahu se uložily písčité a jílovité uloženiny s proměnlivou zrnitostí. Mezi Žatcem a Chomutovem se tak vytvořilo jedno z největších těles označovaných jako žatecká delta. Oblast je dobře odvodňována řekou Ohře s výskytem drobných vodních ploch. V nejširším okolí lomu převládají antropozemě, jižně a jihozápadně je lemován kambizeměmi. Přiléhající oblast je nezalesněná pouze s náhodnými skupinkami stromů. Klimaticky je zájmové území Tušimicka řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 450 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 9–10 ^oC. V oblasti jsou zřetelné výsledky rekultivačních činností, přičemž některé odtěžené prostory se využívají jako skládky. Lokalita představuje další příklad zdevastované krajiny na příkladu kulturní technické krajiny.

Historický vývoj PIK: Dobývání uhlí v současném prostoru lomu Nástup – Tušimice začalo již před první světovou válkou (hlubinný důl Merkur). V celém prostoru byla postupně otevřena, uzavřena či spojena řada lomů, které také měnily jména. V roce 1958 byl důl Libuše přejmenován na Důl Nástup, byly vytěženy první tuny uhlí z nového lomu v Prunéřově a zahájena otvírka lomu Přezetice (základ velkolomu Merkur). Pro představu o objemu prací uveďme např. objem skrývky, kdy v roce 1984 bylo přemístěno 58,210 milionu m³ a rok poté byl dosažen největší výkon v těžbě uhlí – 22,498 milionu tun. V průběhu těžby byl přerušen tok říčky Hutné, Lužničky a přeložen tok Prunéřovského potoka. Vodu z úbočí hor a přerušených toků zachycuje Podkrušnohorský přivaděč. Také byla přeložena železniční trať z Černovic do Března. Lom nemá prakticky žádnou větší vnější výsypku, většina nadložních zemin je uložena u Prunéřova, Kadaně a Tušimic.

Současné problémy: Lom Nástup Tušimice je jednou z těžebních lokalit společnosti Severočeské doly a.s. Tato společnost je důlní společností, jejíž podíl na trhu hnědého uhlí v České republice představuje 49,42 %. Se společností ČEZ, a. s., která je dominantním výrobcem elektrické energie v České republice a která vlastní 100 % akcií Severočeských dolů, uzavřela společnost smlouvu na dodávky hnědého uhlí pěti elektrárnám na fosilní palivo, které leží v severních Čechách, a několika dalším velkým elektrárnám na území České republiky. Na základě této smlouvy bylo 71,69 % hnědého uhlí vyprodukovaného společností dodáno společnosti ČEZ, a. s., což představuje 60,41 % spotřeby hnědého uhlí této společnosti. Společnost provozuje dva samostatné doly – důl Nástup Tušimice a důl Bílina (viz PIK č. 19). Původní otvírka byla provedena mezi Kadaní a elektrárnami Tušimice na tehdejším lomu Merkur. Dále od Prunéřova pokračoval lom Nástup a dnes většinu zbývající lokality přetěží lom Libouš (postupné prodloužení těžby směrem k městu Chomutov). Roční těžba okolo 13,5 mil. tun jednoúčelového energetického hnědého uhlí je odbytově směrována převážně pro tepelné elektrárny ČEZ a.s. (nejbližší elektrárny: Tušimice na jihu, elektrárna Prunéřov na západě vymezeného území). Na skrývce je roční těžba cca 26,5 mil. m³ nadložních zemin. Těžba v lomu Libouš je plánována do roku 2029; zásoby uhlí čítají cca 200 mil. tun uhlí. Většina skrývky je tak ukládána jako vnější výsypka a porubní fronta je minimální. Při těžbě je kladen důraz na minimalizaci negativních vlivů těžby a zpracování uhlí na životní prostředí. Rovněž se Severočeské doly snaží o maximálně rychlé napravení negativních vlivů, pokud již k nim došlo. Podle výroční zprávy Severočeských dolů za rok 2010 byla ukončena rekultivace na 3 556,86 ha, rozpracované jsou rekultivace na 3 049,07 ha, provozní rekultivace zahrnují plochu 5 373,71 ha, další rekultivace jsou plánovány na 1 188,43 ha (celkem 13 168,07 ha). Z celkové rekultivované plochy budou 25,3 % tvořit rekultivace zemědělské, 42,7 % rekultivace lesnické, 17,0 % rekultivace vodní a 15,0 % ostatní rekultivace.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Tušimicka

Další informace:

Severočeské doly. URL <http://www.sdas.cz/showdoc.do?docid=565> [cit. 15. 10. 2011]

České Doly a Lomy. URL < http://doly-lomy.webnode.cz/news/lom-nastup-tusimice/> [cit. 11. 10. 2011]

Severočeské doly. URL <http://www.sdas.cz/showdoc.do?docid=565> [cit. 15. 10. 2011]

Skupina Severočeské doly – Výroční zpráva 2010. URL <http://www.sdas.cz/files/sdas/vyrocni_zpravy/2010/VZ_SD_2010.pdf> [cit. 14. 10. 2011]

ar, hsa, hso