Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Úpohlavsko se nalézá mezi obcemi Úpohlavy, Siřejovice a Vrbičany. Její převážná část však leží na katastru stejnojmenné obce. Vznik krajiny souvisí s dlouhodobě probíhající těžbou vápenců a s ní se pojícím průmyslem. Severně od vymezené postindustriální krajiny se nachází cementárna.

Přírodní poměry: Území PIK je součástí geomorfologického celku Dolnooharská tabule, který má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m. Území PIK se nachází v okrsku Klapská tabule (náležící podcelku Hazmburská tabule) s nejvyšším vrcholem okrsku Hazmburk 418,2 m n. m. Severní okraj území PIK je tvořen mladopleistocenními říčními terasami z fluviálních štěrků a písků, většina území je však pokryta eolickými sprašemi a přeplavenými sprašovými hlínami. Většina území PIK Úpohlavsko je budována vápnitými mezozoické křídové sedimenty – jílovci a slínovci, pod nimi vystupují také prvohorní karbonské a spodnopermské jemně klastické sedimenty. V půdním pokryvu zájmového území jsou hojně zastoupeny modální a částečně i karbonátové černozemě. Klimaticky leží území v teplé oblasti chudé na srážky s průměrnými ročními srážkami kolem 500–550 mm při průměrné roční teplotě vzduchu kolem 9 ^oC. Reliéfem ovlivněné topoklima náleží převážně průměrně vlhkému klimatu pahorkatin s normální, v severovýchodní části území až vysokou teplotní vodivostí. Na severozápad území zasahuje částečně i topoklima průměrně vlhkého podloží vrchovin s normální teplotní vodivostí. Fytogeograficky náleží celé území PIK obvodu Českého termofytika s výskytem teplomilné vegetace s převažujícími nelesními fytocenózami a druhy submeridionální vegetační zóny. Přesnějším zařazením oblasti je podokres Libochovická tabule (okres Středočeská tabule). Celé území patří k vápnitým stanovištím 2. vegetačního stupně ovlivněným srážkovým stínem nebo teplotní inverzí. Přírodní krajinu PIK Úpohlavsko lze přiřadit k nížinným typům, s ohledem na současné poměry je označována za sídelně-lučně-polní krajinu velmi teplých rovin nížin, JV část území za polní krajinu teplých zvlněných plošin nížin.

Historický vývoj PIK: Archeologické nálezy naznačují, že zde sídlili lidé už v dávných dobách. Zmínka o vesnicích v PIK Úpohlavsko pochází z r. 1227. Vsi byly zbožím kláštera svatého Jiří na pražském hradě, koncem 18. století pak patřily k čížkovickému panství. Po vyhlášení mobilizace v roce 1914 a dalších mobilizacích a odchodech na frontu poklesl trvale počet obyvatel v celé oblasti. Na přelomu 18. a 19. století byl na blízkém kopci vystavěn díky příznivým podmínkám větrným mlýn, později přestavěný na lovecký zámeček, z něhož dnes zbývá jen ruina. Orientaci oblasti na zemědělství dokládá i vznik první chmelnice v blízkosti Siřejovic v roce 1927. Podle kroniky se oblast zaměřovala i na pěstování obilí, brambor a řepy. Roku 1880 byla otevřena jednotřídní česká škola v Úpohlavech, v roce 1911 přibyla druhá třída. Také v Siřejovicíích byla v roce 1919 otevřena česká jednotřídka, kterou následovala v roce 1929 třída druhá a o rok později i třída třetí. V roce 1938 se však oblast dostala na sedm let pod německou nadvládu. Velká část obyvatel odešla, ostatní se museli přizpůsobit životu v okupaci. V roce 1922 byla obec Úpohlavy elektrifikována. Samostatnou obec však tvoří až od roku 1990, od roku 1992 prošla ves rekonstrukcemi a veškeré elektrické, plynové a telefonní rozvody jsou umístěny v zemi. Rekonstruována byla i kanalizace a posléze chodníky. Ve Vrbičanech proběhla rekonstrukce elektrického vedení a veřejného osvětlení v roce 1998. Byl také proveden rozvod telefonní sítě, opraveny chodníky a v roce 2001 proběhla plynofikace. O šest let později následovala výstavba vodovodu.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Úpohlavsko

Současné problémy:  Obce PIK Úpohlavsko nemají mateřskou ani základní školu. Obyvatelé se věnují zemědělství, nebo dojíždějí za prací do blízkých měst. Největší nabídku pracovních příležitostí má obec Siřejovice, kde je například výrobna bramborových lupínků či dámského prádla. Pro zdejší kraj je však typická zemědělská výroba. Díky chmelařské tradici je zde i česačka chmelu, v provozu v době sklizně. V Polabí se díky velmi mírnému klimatu daří i obilí, bramborům, kukuřici, cukrové i krmné řepě, ale i zelenině a ovocným stromům. V PIK Úpohlavsko se vak nachází i výkupna druhotných surovin, skládka a také velký vápencový lom, jehož rozloha je větší než rozloha zástavby Úpohlav. Těžba bude dlouhodobě pokračovat. Vlastní odpovídá za rekultivaci vytěžených ploch. Obec Vrbičany připravuje projekt na výstavbu kanalizace.

Další informace:

http://www.upohlavy.wz.cz/

http://www.sirejovice.cz/

http://www.obecvrbicany.cz/

http://www.vrbicany.cz/

    en