Postindustriální krajina Česka

Poloha: Povrchové hnědouhelné lomy mezi Mostem a Jirkovem u bývalých Vršan jsou součástí Jirkovská pánve, která je v rámci Chomutovsko–teplické pánve částí geomorfologického celku Mostecká pánev. Z administrativního hlediska leží PIK v Ústeckém kraji na hranici okresů Most a Chomutov. Na jihu vymezeného území prochází silnice E442, která je důležitou tepnou celého kraje (propojuje jednotlivá okresní města kraje od Ústí nad Labem a vede až do Karlových Varů). Území rovněž prochází elektrifikovaná železnice, k těžebním lokalitám jsou zavedeny vlečky.

Přírodní poměry: Počátek této i dalších podkrušnohorských pánví souvisí s odezvou alpínských horotvorných procesů. Samotné sedimenty jsou terciérního stáří. Jejich vývoj započal formou několika jezerních sedimentačních procesů, ve kterých se zpočátku ukládaly uhelné jíly a od spodního miocénu také hlavní hnědouhelné sloje. Jejich vývoj je spjat s existencí uhlotvorné vegetace tvořené hlavně jehličnatými stromy – tisovci. V nadloží slojí můžeme také sledovat mocný sled jílovitých a písčitých uloženin, které jsou dokladem opětovného nástupu jezerního režimu na již vytvořených vrstvách hnědého uhlí. Jirkovská pánev je charakteristická převážně erozně denudačním reliéfem meziúdolních hřbetů s mírně ukloněnými plošinami, drobnými porcelanitovými suky a široce rozevřenými údolími. Spočívá na miocenních jezerních jílech a píscích. Při úpatí Krušných hor lze sledovat akumulační reliéf proluviálně fluviálních kuželů a hald. Vodní toky přinášely do Mostecké pánve od jihu a jihovýchodu velké množství klastického materiálů, čímž zatlačovaly uhelnou a jílovou sedimentaci zejména do prostoru mezi Žatcem a Mostem a mezi Bílinou a Duchcovem. Severně od těžebního prostoru se nachází antropozemě, v jižní části se střídají v různě velkých areálech černozemě, černice a antropozemě. Klimaticky je zájmové území Vršanska řazeno do mírně teplého mezoklimatického regionu MT4 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 450 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 9–10 °C (tamtéž). Území představuje typickou technickou kulturní krajinu s dominantním antropogenním reliéfem rozsáhlých lomů, výsypek a pinků v různých stádiích rekultivace. Krajina je převážně odlesněná a jižně od lomů přeměněná a využívaná jako zemědělská krajina.

Historický vývoj PIK: První zmínky o hornické činnosti v severních Čechách se objevují koncem středověku. Hnědé uhlí dobývalo až do počátku 19. století velmi jednoduchými postupy: na výchozech uhelných slojí se hloubily jámy – šachtice, jejichž jediným technickým vybavením byl rumpál.  Toto dolování „selského“ typu probíhalo bez dozoru báňských úřadů do r. 1789, v následující době již bylo potřeba získat dolovací právo. Rozvoj hornictví byl utlumen napoleonskými válkami, k oživení těžby kolem r. 1830 přispělo vodní spojení po Labi s německými územími a především výstavba železnice. Spojení s Prahou (trať Praha – Podmokly) a výstavba železniční vlečky (postupně prodlužovaná až do Chomutova) umožnila napojení dolů na železniční síť. Severočeskému uhlí se tak otevřela cesta k odbytu v dalších částech území. V okolí města Most se těžilo a těží na řadě míst, krajina se zcela proměnila a řada obcí zanikla. Z již neaktivních lomů jmenujme např. Vtelenské lomy, které ležely jižně od města Mostu a severně a severovýchodně od obce Vtelno, Lom Třískolupy na katastrálním území obce Třískolupy, která byla zlikvidována. Lom Slatinice (Šmeral) byl založen v roce 1958 na území bývalé Slatinice a Hořany. Rozhodnutí o otevření lomu Most (aktivní v letech1970 a 1993) znamenalo i likvidaci starého města Most. V roce 1977 začaly přípravné práce na otevření Lomu Vršany, který je hlavním dodavatelem uhlí pro elektrárnu Počerady. Obec Vršany byla zlikvidována v r. 1978.

Současné problémy: Lom Vršany, který se rozkládá na většině plochy vymezené PIK, je spravován společností Vršanská uhelná a.s. (patří do skupiny Czech Coal), která spravuje i lom ČSA. Lom Vršany zahrnuje dvě lokality – Vršany a Jana Šverma. Lokalita Vršany disponuje v rámci platných těžebních limitů zásobami s nejdelší životností v České republice. Odhad životnosti při stávajícím plánu objemu těžby je do roku 2052. K vytěžení je zde 297,5 mil. tun uhlí. Vzhledem k dlouhodobé perspektivě těžby je lokalita schopna zásobovat nový energetický zdroj, který má nahradit dosluhující uhelné elektrárny a teplárny. Proto je lokalita Vršany dlouhodobě perspektivní, zatímco lokalita Jan Šverma se současně vytěžitelnými zásobami ve výši 7,9 milionu tun uhlí postupně ukončuje svou těžební činnost. Otvírka byla provedena v místech, kde stála obec Malé Březno. Lom Vršany postupně přetěží lom Jan Šverma a stočí se směrem k městu Most. Pokud se nezmění plány těžby, dojde k přerušení silnice II/255 a následně k přetěžení výsypky Čepirohy. Lom měl od otvírky několik vnějších výsypek (Výsypka Čepirohy, Výsypka Malé Březno, Velebudická výsypka). Dnes je již většina výsypek rekultivována a zakládá se na vnitřní výsypku. Na výsypce Malé Březno v současné době probíhají rekultivační práce. V lokalitě Vršany bylo v roce 2010 vytěženo 8,1 mil. tun uhlí, v lokalitě Jan Šverma necelých 0,8 mil. tun.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Vršansko

Další informace:

Zaniklé obce na Mostecku. URL http://www.muzeum-most.cz/zanikle_obce.php?zobce=Vrsany. Cit. 25.9.2011;

Historie těžby hnědého uhlí na Mostecku. URL http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=uhli_lokality. Cit. 8.10.2011

ar, hsa, hso