Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Lomnicko je situována převážně v ploché sníženině horního toku a mírně zvlněném reliéfu horního toku říčky Popelky v Z části Krkonošského podhůří, (podcelek Podkrkonošská pahorkatina), malou částí na J a JZ zasahuje vyšší reliéf Ještědsko-kozákovského hřbetu (podcelek Kozákovský hřbet). Mozaikovitá krajina je tvořena zastavěnou plochou města Lomnice n. P., zemědělskou půdou (pastviny) a drobnými lesíky. Základní indicie PIK tvoří kontaminovaná místa, stopy po starém dolování a průmyslový areál.

Přírodní poměry: Snížený a mírně zvlněný reliéf podél říčky Popelky, kde se rozkládá městská zástavba Lommnice n. P. patří orograficky ke kernému reliéfu geomorfologického okrsku Lomnické vrchoviny, převládá plochý reliéf mírně ukloněných svahů a plošinných zarovnaných povrchů. Místy se morfologicky projevují výraznější suky (melafyry), které vystupují z okolních permských sedimentárních hornin – pískovce, slepence, arkózy (Čech, red. et al., 1996): Široce rozevřené údolí Popelky přechází na J a JZ do vyššího reliéfu Táborského hřbetu (geomorfologický okrsek, podcelek Kozákovský hřbet). Reliéf členité vrchoviny byl vyzdvižen hrásťovitě až antiklinálně podél lužického zlomu. Podloží je budováno převážně permskými bazaltandezity (melafyry), karbonskými a permskými prachovci. Již mimo PIK dominuje této části Táborského hřbetu kóta Tábor 683 m (permské melafyry) s rozhlednou, tur. chatou, barokní kostelem – významné poutní místo, Demek, Mackovčin, eds., 2006). Západně od Lomnice n. P. se nacházejí v zalesněném příkrém svahu pozůstatky kutacích prací (polymetalické rudy, Jinochová, red. et al., 1993), v současnosti morfologicky nevýrazné. Vzhledem k půdotvornému substrátu a charakteru pedogenetických procesů zcela v PIK převažují kambizemě (modální a mesobazické), v údolních dnech pak fluvizemě glejové a fluvizemě, v údolních uzávěrech a sníženinách pseudogleje. Klimaticky je území řazeno do mezoklimatického regionu MT3 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 650–700 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 6–7 ^oC (tamtéž). Převažuje krajina s městským a rozptýleným osídlením, je zastoupena krajina zemědělská krajina s ornou půdou a pastvinami, místy drobné lesíky, s městským osídlením a liniovou zelení podél vodních toků, patřící do dubobukového a bukového vegetační stupeň vegetačního stupně.

Historický vývoj PIK: Vymezená PIK Lomnicko zahrnuje vlastní město s plošně malými pozůstatky brownfileds, místo starých těžeb a kontaminovaná místa skládek. V zájmovém území lze od počátku 18. století sledovat výraznější rozvoj zejména tkalcovství (základy položil roku 1725 A.D. Šlechta), rovněž existoval pivovar a další drobné továrny. První tkalcovské provozovny byly postaveny v Lomnici na náměstí v roce 1811. Mechanická tkalcovna, která byla postavena roku 1910 (po znárodnění v roce 1948 základ podniku Technolen). Textilní strojírenství se rozvíjelo zejména ve dvou firmách – J. Horák od roku 1865 a I. Hornych a synové (továrna na technické tkalcovské potřeby – jméno od roku 1873). Obě firmy byly znárodněny v roce 1948 a v roce 1976 zařazeny do podniku ELITEX.

Zájmová oblast je tradičně známa výrobou lomnických sucharů. V roce 1810 bylo ve městě zhruba 20 výrobců sucharů, z nichž největší a nejznámější byla firma cukráře Michala Jíny a jeho synů Antonína a Josefa, který v roce 1907 postavil první továrnu (po znárodnění v roce 1948 Čokoládovny). Po 2. světové válce se zde rozvíjel nábytkářský průmysl (podnik Interier provoz Lomnice n. P.) i kovovýroba – Kovozávody – s výrobou kávomlýnků, mlýnků na koření, strojků na krájení nudlí (výroba navázala na tradiční výrobu J. Václavíka z roku 1873 a firmu bratři Ouhrabkové z roku 1923). Je možno konstatovat, že v druhé polovině 20. století se Lomnice n. P. profilovala jako průmyslové centrum s textilní výrobou v Technolenu, textilními stroji v Elitexu, drobnými výrobky v Kovozávodech a potravinářským průmyslem. Po roce 1989 skončila výroba trvanlivého pečiva, po privatizaci firmou Nestlé byla roce 1994 výroba sucharů zrušena. Značně se redukovala výroba strojírenská.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Lomnicko

Současné problémy: V současnosti je průmyslová výrova omezena, ale průmyslové areály jsou využity. Pokračuje Technolen technický textil, s.r.o., strojírenství je zastoupeno firmou TM Elitex. Ve městě dále působí několik menších firem, které zčásti využívají průmyslové areály (např. LODOS, s. r. o. – dříve Kovozávody) a stavební firmy. Lomnické suchary jsou vyráběny drobnými výrobci, v roce 2005 bylo založeno Sdružení výrobců Lomnických sucharů a výroba v nové provozovně zahájena 2010. Areál bývalých čokoládoven je využíván různými firmami, kontaminovaná místa představují skládky komunálního a inertního podnikového odpadu, nebezpečí představuje skládka ve starém lomu na JV okraji města.

Další informace:

http://www.nature.cz/monitoring-pud/ctihtmlpage.php?what=1503

http://www.mu-lomnice.cz/kronika/, http://www.tm-elitex.cz/                                                                                                                                                                                             kk