Postindustriální krajina Česka

Poloha: Turnovská PIK zaujímá úsek údolí řeky Jizery v prostoru s urbanizovanou zónou vlastního města Turnova od návrší u obce Bělá na severovýchodě po průmyslovou zónu u Přepeř na jihozápadě. Zahrnuje prakticky celou zástavbu Turnova, části předměstí Daliměřice a Hrubý Rohozec, téměř celou zástavbu obcí Bělá a Přepeře. PIK vznikla v souvislosti s předchozí průmyslovou a komunikační činností.

Přírodní poměry: PIK Turnovsko je přibližně 6 km dlouhý úsek údolí řeky Jizery, přibližně v jeho středu přitéká od východu řeka Libuňka. Z orografického hlediska se PIK nachází na území Jičínské pahorkatiny, jež je součástí České tabule (Czudek, ed., 1973), zde zastoupené Turnovskou pahorkatinou. Geologický podklad tvoří druhohorní křídové souvrství s křemennými kvádrovými pískovci, slínovci s jílovci (Tíma, red., 1998). Ta jsou hojně překryta zejména sprašemi a úpatními svahovinami. Místy jsou zachovány zbytky pleistocenních teras. V údolní nivě Jizery (u Přepeře téměř 3 km široké) a Libuňky se uložily fluviální písčité hlíny. Členitý reliéf (max. cca 345 m n. m.) je typický pro údolí Jizery severně od ohybu Jizery pod městským centrem s výraznými příkrými svahy. Ohybem vstupuje Jizera do převážně pahorkatinného reliéfu severního okraje České tabule s širokou nivou (cca 240 m n. m.) mezi mírnými svahy.  Klimaticky je zájmové území Turnovska řazeno do přechodu mezi mezoklimatickými regiony T2 a MT7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami do 800 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 9 ^oC (tamtéž). Půdní pokryv tvoří luvizemě a hnědozemě, příp. pseudogleje na spraších a hlinitých koluviích, pískovce představují matečnou horninu pro arenické kambizemě, kryptopodzoly a podzoly. Nivu Jizery a jejích přítoků pokrývají fluvizemě. Vzácné lesní porosty reprezentují sekundární segmenty listnatých příměstských lesů v urbanizované zóně Turnova na severu. Louky jsou kulturní a z větší části v nivě Jizery.

Historický vývoj PIK: Postindustriální krajina Turnovsko je geneticky spjatá s koncentrací registrovaných brownfields, chemických zátěží a existencí několika průmyslových zón s rezervami v intenzitě využívání. Stopy průmyslových a doprovodných aktivit jsou rozmístěny v západním předměstí Turnova zejména v prostoru pravobřežní nivy Jizery, počínaje bezprostředním sousedství historického centra. Průmyslové podniky byly zakládány ve druhé polovině 19. století v návaznosti na dřívější řemeslné tradice (broušení drahokamů, imitace drahokamů, bižuterie, sklářství) a železniční spojení (uzel čtyř tratí). Průmyslová výroba dosáhla vrcholu v první polovině 20. století. Industriální období reprezentují objekty potravinářské produkce (pivovar, mlýn, jatka), sklárny (brusírny), textilní výroba (tkalcovna, motouzárna), rozsáhlé seřaďovací nádraží (od 1858) s odbočkami do průmyslové zóny s množstvím dílenských objektů, vlastní dopravní objekty (mosty). Komunální zástavba, zejména objekty na hlavním náměstí Českého ráje, jsou rovněž symboly předchozí, a nakonec i současné průmyslové prosperity města. Rozsáhlé Rývovy a Metelkovy sady z období maxima průmyslové prosperity rovněž patří do industriálního dědictví. Pro zásobování průmyslového města vzniky v sousedství zemědělské podniky příměstského charakteru zajišťující výrobu masa, zeleniny a nápojů. Socialistické období průmyslového rozvoje charakterizuje rozsáhlá velkobloková panelová sídlištní výstavba, soustředěné objekty služeb výrazně ovlivňující ráz města Turnova.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Turnovsko

Současné problémy: Postindustriální krajina Turnovsko je reprezentována jak objekty průmyslového dědictví, tak průmyslovou tradicí promítnutou do odborného školství, městského urbanismu a rovněž do pokračující průmyslové výroby jak v tradičních oborech, tak v nových provozech. Patří tak mezi postindustriální krajiny s pokračující průmyslovou výrobou. Mimo provoz jsou objekty živočišné výroby (Bělá). Využití objektů kolísá od odstavení výroby a nabídce k prodeji, po různé formy konverze. Řada objektů je využívána pro skladování. V několika případech zůstala zachována sklářská a textilní výroba, produkce piva (Beran, Valchářová, 2007). K průmyslovému dědictví patří i umělecko-průmyslové školství zaměřené především na šperkařství a kovářství, disponující nadnárodní pověstí. Zvláštností je železniční nádraží, nadměrné pro současné potřeby s množstvím zanedbaných (architektonicky a technicky zajímavých) objektů. V původních i nových objektech funguje široké spektrum uživatelů (dopravní logistika, ČSAD, DAF, Preciosa, Dias, Sklostroj, Polpur, Dioptra, Granát, Trima, Kamax, slévárna, Šroubárna, Grupo Antolin, Ontex, Juta, Jelínek Dřevovýroba a další). Území PIK disponuje značným turistickým potenciálem (městské památky, atraktivní vzhled, okolní CHKO Český ráj, Geopark UNESCO), jehož součástí se vhodně mohou stát bývalé i fungující průmyslové podniky (lokální produkty – pivo, šperky, nábytek, sklo), významnou pozoruhodností jsou historické objekty železniční dopravní infrastruktury. Objektům a plochám průmyslového dědictví hrozí nejčastěji konverze a necitlivá přestavba v relativně dobře ekonomicky prosperujícím území, spíše než fyzické odstranění. V tomto směru výjimkou však mohou být železniční objekty za nádražím.

Další informace:

http://www.turnov.cz/, http://www.infocentrum-turnov.cz/, http:// www.muzeum-turnov.cz,                                                                                                                                               jk