Zadavatel projektu: Jméno příjmení

Libochovansko (PIK č. 104)

Poloha: Libochovanská PIK se nalézá na obou březích Labe 6 kilometrů severně od Lovosic. Většina dotčeného území náleží Libochovanům, Prackovicím nad Labem, Litochovicím nad Labem a Dobkovičkám. Krajina je výrazně modelována povrchovou těžbou čedičů.

Přírodní poměry:  Území PIK je součástí geomorfologického celku České středohoří, jehož 84 % území zabírá Chráněná krajinná oblast České středohoří. Převážně na levém břehu Labe se rozkládá Milešovské středohoří i okrsek Kostomlatské středohoří. To zasahuje i na pravý břeh Labe a zde na obou březích Labe se nalézá i PIK Libochovansko. Celé území PIK je tvořeno různě skloněnými erozně-denudačními svahy s balvanovými moři. Geologická stavba území je poměrně složitá. Západ území je tvořen terciérními středně miocenními vulkanity, převážně intruzivními a efuzivními bazalty. Směrem na východ se stavba mění a objevují se mezozoické vápnité jílovce a slínovce. Jih zkoumaného území pak tvoří prekambrické dvojslídné a biotitické ruly místy migmatitizované. Spodně permské jemně klastické sedimenty, stejně jako spodně miocenní sladkovodní terestrické uloženiny lze nalézt v celém území. Pouze jižní část je tvořena hrubě klastickými karbonskými sedimenty, a křídovými sedimenty v povrchových výchozech. Holocenní nivní sedimenty tvoří souvrství podél břehů Labe. Půdní pokryv je pestrý. Na jihozápadě je tvořen kambizeměmi. Podél levého břehu Labe se nacházejí hnědozemě převážně vytvořené ze spraší a sprašových a polygenetických hlín. Na levém břehu Labe je pás psefitických kambizemí ze štěrkopísků fluviálních teras, který přechází dále na severovýchodě do kambizemí a na jihovýchodě přechází do parendzin či vyluhovaných kambizemí ze slínovcovo-pískovcových hornin. Klimaticky leží většina území v mírně teplé oblasti s průměrnými ročními srážkami kolem 600 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8–9 oC, ovšem střední část území náleží do oblasti teplé. Fytogeograficky náleží celé území obvodu Českého termofytika s výskytem teplomilné vegetace s převažujícími nelesními fytocenózami a druhy submeridionální vegetační zóny. Z hlediska biogeografického náleží levý břeh území převážně vápnitým stanovištím 3. vegetačního stupně. Pravobřežní část přísluší vápnitým stanovištím 2. vegetačního stupně. Celé území je navíc ovlivněno srážkovým stínem či teplotními inverzemi. Současný typ krajiny je v okolí toku Labe lučně-polně-lesní krajina vysočin velmi teplá se zvlněnými plochami. Na levém břehu přechází krajina do lučně-polně-lesní teplé krajiny vrchovin, na západě pak přechází nejprve v teplou lučně-lesně-polní vrchovinnou krajinu se sídly a dále v lučně-lesně-polní mírně teplou krajinu vrchovin.

Historický vývoj PIK: Osídlení oblasti lze datovat již do prehistorické doby, do mladší doby kamenné, kdy ve zdejší lokalitě našli příchozí příhodné místo k budování obydlí. Slované se zde usídlili zřejmě kolem 5.–8. století. První písemné zprávy se objevují v 11. století. Zdejší obyvatelé se tehdy živili hlavně rybolovem. Z  doby Přemysla Otakara I. je již znám písemný záznam o existenci obcí v kraji. Několikrát v historii byla oblast zpustošena vojsky – při třicetileté válce, či později ve válkách napoleonských. Osídlení, ještě prořídlé po třicetileté válce, se rozhodla šlechta dosídlit novými osídlenci z Německa, a tak došlo k silnému poněmčení.

Již před koncem 18. století byla v Libochovanech škola. Koncem 19. století jsou v kraji evidování v naprosté většině jen Němci. Počátkem 20. století byla v obcích vybudována kanalizace, vodovod a zavedeno elektrické osvětlení. V posledních letech 19. století bylo do oblasti povoláno několik desítek Čechů na stavbu železnice, usadili se zde ale spíše až po roce 1920. V roce 1923 vznikla v Libochovanech i škola česká, resp. 1929 v Prackovicích (poslední škola zrušena v roce 1998). V 30. letech 20. století byla oblast nejhustěji osídlena, po odsunu Němců, ač na jejich místa přišli noví osídlenci z Čech, ze Slovenska a z Volyně, nebyl počet obyvatel nikdy doplněn. Od roku 1949 vznikala v obcích JZD, která se dále postupně slučovala. Těžba čediče je v PIK tradiční a dlouhodobou formou využívání přírodních zdrojů

 

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Libochovansko

 

Číslo PIK

104

Typ PIK

těžební

Název postindustriální krajiny

 

Libochovansko

Celková plocha PIK

7,29 km2

Počet indikačních případů PIK

0

Poloha v ČR                                                            Ústecký kraj, okres Litoměřice, České středohoří

Vymezovací kritéria PIK

Brownfields

 

žádný evidovaný objekt

 

Využití ploch

 

těžební plochy 20 %

louky 30 %

les 50 %

Chemické zátěže

 

2 komunální a průmyslové skládky

Poddolování

 

 

pouze stopy po povrchové těžbě kamene

 

Antropogenní tvary reliéfu

 

četné lomy a těžební jámy po dobývání čediče

Průmyslová architektura

 

žádný evidovaný objekt

Geografické souřadnice těžiště

N 50° 34' 25,8'', E 14° 01' 33,0''

Stav PIK

převážně samovolná revitalizace

Poznámka

               

 

Současné problémy: V současnosti je oblast postižena nezaměstnaností, částečně i díky minulé výhradní orientaci na zemědělství. Libochovice čekají na plynofikaci a také na vybudování poldrů proti přívalovým vodám, které se do obce takřka pravidelně v jarních měsících dostávají z okolních kopců. V obci je zámek, od roku 1945 patřící státu, jehož opravy budou vzhledem k zuboženému stavu objektu velmi nákladné. V současné době se obce díky vhodné poloze, malebnému okolí a velmi příjemnému klimatu zaměřují na rozvoj turismu. Bývalé těžební prostory jsou většinou opuštěné a podléhají samovolné sukcesi rostlin, mezi kterými jsou i vzácnější taxony.

 

Další informace:

http://www.libochovany.cz/

http://mesta.obce.cz/prackovice/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Velem%C3%ADn

http://www.velemin.cz/

en