Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Radvanicko je situována v bývalém žacléřsko-svatoňovickém černouhelném revíru, který patří k vnitrosudetské (dolnoslezské) pánvi (též Východočeské pánvi). Pánev zasahuje do zájmové oblasti, která náleží do severní části Broumovské vrchoviny. Vznik PIK souvisí s ukončenou těžbou černého uhlí i dalšími těžebně zpracovatelskými aktivitami v této oblasti.

Přírodní poměry: Sloje černého uhlí byly vázány na dolnoslezskou pánev, která do zájmového území zasahuje ze sousedního Polska. Celková mocnost sedimentární limnické permokarbonské výplně (jílovce, pískovce, slepence, arkózy) spolu s doprovodnými vulkanity je 4 až 5 km. Černé uhlí se nachází v zájmovém území v radvanickém souslojí odolovského souvrství (svrchní karbon). Průměrná těžená mocnost slojí se pohybovala kolem 1,2 m a bylo dosaženo hloubek přes 1000 m (Kopecký, et al., 2003). V nadloží uhlonosných slojí se nachází komplex sedimentární permokarbonských prachovců, pískovců a slepenců, nad nimiž leží sedimentární druhorní (turonské a cenomanské) vrstvy vápnitých prachovců a v nejvyšších polohách pak cenomanské pískovce (Tásler, red., et al., 1990, Vrtišková 1995). V rámci celku Polická vrchovina sem zasahuje podcelek Polická stupňovina, který je charakterizován tektonicky a litologicky podmíněným reliéfem sedimentární stupňoviny s kuestami. Zájmové území je součástí monoklinálního členitého hřbetu vnějších kuest, který je v dané části označován jako Janovické kuesty (Balatka, Kalvoda, 2006). Vzhledem k charakteru půdotvorného substrátu jsou v zájmové oblasti vyvinuty v nižších úpatních polohách typické kambizemě, v ostatní části silně kyselé kambizemě, na kvádrových pískovcích arenické podzoly a litozemě. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu MT4 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 800–1000 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 6–7 ^oC (tamtéž). Převládá jedlo-bukový vegetační stupeň, v současnosti převažují smrkové a borové lesy s vtroušeným bukem. V nižších úpatních polohách je krajina mozaikovitá se zastoupením luk, pastvin, rozptýlené zeleně a sídel.

Historický vývoj PIK: I když v širším okolí PIK na Svatoňovicku bylo uhlí selsky dolováno již od konce 16. století, první písemné zmínky o těžbě černého uhlí v zájmové oblasti jsou až z roku 1804. Hornictví bylo v této oblasti propojeno zejména s textilním průmyslem. Kolem roku 1840 začínají významné změny v uhelném podnikání (koncentraci majetků, společný postup proti konkurenci valbřišského uhlí). Podnikatel R. Manger zakládá v Chvalči důl Celestýn, další doly jsou zakládány v okolí Radvanic. Díky zvýšené poptávce po uhlí byly v 80. letech 19. století zakládány další drobné doly v Chvalči (Anna), Radvancích (Baltazar) (Reil, 2005, 2011). Uhlí, těžené v okolí Radvanic a Chvalče, bylo spotřebováváno především na místě. Oblast nebyla schopna konkurovat dolům na Svatoňovicku, které byly napojeny na železniční trať Josefov-Malé Svatoňovice-Trutnov. Po vzniku Československa sice došlo k určité stabilizaci těžby (založení dolu Prokop v Chvalči). Nestabilita cen vedla však později k ukončení těžby dolu Celestýn a jeho připojení k dolu Kateřina v Radvanicích. V druhé polovině 30. let nastává konjunktura těžby, vyvolaná potřebami zbrojního průmyslu. Po znárodnění byly od roku 1946 všechny doly ve vnitrosudestské pánvi sdruženy do podniku Východočeské uhelné doly. Na Radvanicku vznikl Důl Kateřina, později přejmenovaný na Stachanov. Po zjištění výskytu radioaktivních surovin v uhlí na přelomu 40. a 50. let byl důl Stachanov pod správou Jáchymovských dolů v období 1952 až 1957. Bylo vyraženo přibližně 6000 bm důlních děl a vydobyto přes 500 tis. tun uhlí, které bylo jako „hlušina“ uloženo na odval. Současně s uhelnou substancí bylo vydobyto přes 60 tis. tun radioaktivní suroviny. Při rozšiřování těžby jsou postaveny hornické bytovky v Radvanicích. K největším dílům v závodě Stachanov patřila úpadní jáma Kateřina v jihovýchodní části Radvanic. Její ražba byla zahájena v roce 1901 a postupně prohloubena na konečnou délku 550,5 m. V roce 1995 bylo ústí úpadní jámy uzavřeno 35 m dlouhou betonovou zátkou, portál ústí zpevněn a upraven. Po roce 1980 dochází na Radvanicku k výraznému poklesu těžby, avšak SZ od středu obce byla v roce 1986 hloubena nová těžní jáma Stachanov (též Kateřina II), dosáhla hloubky 1041 m. V roce 1994 byl důl uzavřen a jáma likvidována v roce 1996.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Radvanicko

Současné problémy: Širší okolí Chvalče a Radvanic je příkladem těžebního brownfields, zde se vyskytují nevyužité a částečně využité stavební a technické objekty a plochy, odvaly a haldy hlušiny. Původně hornické bytovky v Radvancích se přizpůsobují novým standardům bydlení. Po zastavení důlní činnosti v roce 1994 a v následujícím období byl odval v oblasti jižně Chvalče (byv. Důl Celestýn) částečně upraven a rekultivován (zřízena střelnice Policie ČR Radvanice-Slavětín). V areálu dolu Kateřina II v Radvanicích byla likvidována část jednoúčelových objektů, zbývající objekty včetně sanovaných a rekultivovaných pozemků byly bezúplatně převedeny na obec Radvance. V části dolu Kateřina I JV od středu obce Radvanice byly téměř všechny objekty likvidovány, ostatní převedeny na obec. Technicky nejnáročnější akcí byla sanace a rekultivace hořícího odvalu v areálu bývalého dolu Kateřina I. Rozhodujícím pro řešení bylo až období 1995–2006. Hořící odval byl postupně rozebírán a hašen ukládáním do systému těsných kazet včetně biologické rekultivace (výsadba keřů a stromů). V současné době probíhá jednání o využití rekultivované oblasti s přihlédnutím k stavebním omezením.

Další informace:

http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/vud/VUD.htm

http://www.zdarbuh.cz/reviry/vud/charakteristika-a-vyvoj-vychodoceskych-uhelnych-dolu-vud/

http://slon.diamo.cz/hpvt/2002/sekce/zahlazovani/Z11/P_11.htm

http://www.pku.cz/pku/site.php?location=3&type=vud&page=1

      kk