Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK Černodolsko se nachází v JV části Krkonoš, leží ve střední části Vrchlabské vrchoviny a svým severním okrajem zasahuje i do vyššího reliéfu Krkonošských rozsoch. PIK Černodolsko dominuje hluboké údolí potoka Čistá (jako levostranný přítok se vlévá do Labe v Hostinném). Černý Důl je spojen s počátky těžby rud v Krkonoších. V okolí probíhala již od 18. století těžba vápence, ve střední části PIK probíhá aktivní těžba i v současnosti.

Přírodní poměry: Podloží zájmové oblasti patří regionálně k horninám krkonošsko-jizerského krystalinika (svrchní paleozoikum až svrchní proterozoikum), v jižní části převažují metamorfované horniny ponikelské skupiny – chlorit-sericitové fylity a grafit-sericitové fylity s tělesy krystalických vápenců a dolomitů (Tásler, red., et al., 1990). Právě v jednom z těchto těles (mocnost až 200 m a délka 1000 m) je založen lom v Černém Dolu. Nedaleko probíhající těžba v Horním Lánově je zaměřena na polohu krystalického dolomitu (Kopecký, et al., 2003). Vyšší severní hornatinou část PIK budují krkonošské ruly (regionálně patří ke geomorfologickému okrsku Černohorská hornatina). PIK zaujímá její příkré J a JZ svahy a rozsochy Jeleního vrchu a Černé hory, které jsou zalesněny převážně smrkovými porosty místy s příměsí buku (lesní krajina jedlobukového vegetačního stupně). Převažují kambizemě modální a dystrické, na vápencovém podloží pak rendziny a pararendziny. Nižší vrchovinný reliéf většiny zájmové oblasti náleží k Lánovské vrchovině se skalním podložím hornin ponikelské skupiny. Mozaikovitá krajina zemědělsko-lesní s převážně rozptýleným osídlením Černého Dolu patří do bukového vegetačního stupně. Klimaticky je území PIK řazeno do mezoklimatického regionu CH6 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 800–1000 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 5–6 ^oC (tamtéž). Morfologicky výrazně se projevuje těžba krystalických vápenců ve svahu z. Černého Dolu (5-ti etážový lom – těžba na dvou nejnižších etážích).

Historický vývoj PIK: Vymezená PIK Černodolsko zahrnuje území s aktivní i již ukončenou těžbou krystalických vápenců (kamenolom Černý Důl), v J části Černého Dolu se nachází kontaminované místo v opuštěném továrním areálu – částečně v přestavbě. V širším okolí zájmové oblasti jsou známy kutací práce již od 11. století s vrcholem koncem 16. století (dolování zlata). Z této oblasti jsou známy i výskyty nikl-kobalt-bismutových rud a arsenopyritu. Těžba a zpracování vápence má v zájmové PIK více než 200letou tradici. K rozvoji došlo ve 2. polovině 18. století, vápenec těžený a pálený pod vedením italských odborníků byl dopravován na stavbu císařských pevností v Josefově a Hradci Králové. Výrazný rozvoj nastává od roku 1844, kdy vápencový lom koupil Alois Renner. V tomto období provozovala jeden lom rovněž pruská firma Otte & Hoffmann (v 70. letech 19. století první průmyslová pec). Konkurenci vytvořil synovec a nástupce A. Rennera Wenzel s šachtovou pecí a následně komorovou kruhovou pecí. Vápenec byl využíván pro výrobu vápna, hnojivých a krmných mouček, posypy cest apod. Od roku 1963 těží v Černém Dole podnik Krkonošské vápenky Kunčice a.s. se sídlem v Kunčicích nad Labem. V padesátých letech 20. století byla zájmová oblast podrobena geologickému průzkumu s ohledem na strategické suroviny. Nachází se zde pozůstatky vrtných průzkumů i dolování zejména uranu (deprese po zavalené uranové šachtě). Nové práce zničily pozůstatky staré hornické činnosti. Jednou z mála lokalit, kde byly velmi dobře zachovány pozůstatky po dolování z nejstarších dob i z dvacátého století, je lokalita „Berghaus" v Černém Dole.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Černodolsko

Současné problémy: PIK Černodolsko prezentuje rozsáhlý kamenolom s těžbou krystalického vápence, v části lomu byla již těžba ukončena. Lom patří firmě Krkonošské vápenky Kunčice a.s. K dopravě vápence z lomu Černý Důl do Kunčic n. L. byla vybudována (v letech 1959–63) 9 km dlouhá lanová dráha, která je v současné době nejdelší nákladní lanovou dráhou ve střední Evropě (Štramberská, 2007). Vápenec je v Kunčicích n. L. zpracováván pro výrobu suchých omítkových a maltových směsí a také rozemílán na frakce. Zásoby vápence v ložisku Černý Důl nejsou vysoké, životnost je odhadována do 10 let. Ložisko Černý Důl se nachází v ochranném pásmu KRNAP, střety jsou vyřešeny a těží se podle platného POPD až do úplného vytěžení zpřístupněných zásob. Přímé vlivy těžby ložisek kamene jsou v drtivé většině případů místního charakteru a projevují se především zvýšenou prašností a hlučností v prostoru těžby, lokálně však i zvýšenou zátěží místních komunikací (Kopecký, et al., 2003). Těžební tradice podporují turistický ruch a jsou v Černém Dolu využívány v rámci naučné hornické stezky.

Další informace:

http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/cerny_dul/cerny_dul_text.html

http://www.kvk.cz/cs/lom-cerny-dul

          kk