Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK se nachází ve střední části Chomutovsko-teplické pánve v rámci Komořanské kotliny, která je součástí vyššího geomorfologického celku Mostecká pánev. V části severočeské hnědouhelné pánve, ve které byla vymezena popisovaná postindustriální krajina, se nacházejí povrchové lomy aktivní, rekultivované plochy, výsypky, tepelné elektrárny a chemický závod. Aktivními lomy jsou lom Bílina a lom Československé armády (lom ČSA).

Přírodní poměry: Komořanská kotlina představuje mělkou tektonickou sníženinu rozkládající se na miocenních jílech a píscích s mocnými hnědouhelnými slojemi. Její vývoj je historicky spjat s existencí Komořanského jezera, jehož sedimentační procesy vedly k vytvoření jílovitých a uhlonosných uloženin. V západní části hraničí s Krušnohorskou hornatinou, na jejímž úpatí lze identifikovat náplavové kužely. Dno kotliny je tvořeno miocénními jezerními sedimenty v nadloží se nacházejí lomské hnědouhelné sloje mosteckého souvrství, které jsou zcela překryty kvartérními sedimenty. Z kvartérních hornin jsou nejčastěji zastoupeny pleistocenní proluviální písčité štěrky, místy také deluviofluviální písčité hlíny s příměsí úlomků štěrku. Na ně byla umístěna výsypka z povrchových těžeb hnědouhelných dolů. Vlastní těleso výsypky tvoří skrývkové jílovité nebo písčité horniny. Z půdních typů zde dominují antropozemě s ojedinělými plochami kambizemí. Geologický profil nevytváří předpoklady pro významnější zdroje mělkých podzemních vod. Této situaci nesvědčí ani klimatické podmínky srážkového stínu Krušných hor. Klimaticky je zájmové území Bílinska řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 500 mm při průměrné roční teplotě vzduchu do 8–9 ^oC. V místech provedené lesní rekultivace rostou listnaté stromy s převažujícím topolem kanadským, osikou, dubem červeným, olší a jinými druhy. V místech výskytu jezírek a tůní lze sledovat vyvinuté litorální porosty s dominancí rákosu a orobince.

Historický vývoj PIK: Lokalita zahrnuje prostory lomů Bílina a Československé armády (dále pouze ČSA) včetně rekultivovaných ploch v jejich okolí (bývalý lom Ležáky). Povrchový lom Bílina (do r. 1990 Velkodůl Maxim Gorkij) je hnědouhelný důl, těžící ročně 8–9 miliónů tun uhlí a 45–50 miliónů metrů krychlových nadložních zemin. Lom Bílina byl otevřen r. 1964 severozápadně od města Bílina. Důsledky těžby byly a jsou značné – v průběhu těžby byl přerušen tok Radčického, Lomského a Loučenského potoka, původní přítoky řeky Bíliny. V prostoru lomu ČSA se ještě na počátku  19. století nacházelo mělké Komořanské jezero protékané řekou Bílinou. Jezero bylo z důvodu těžebních, ale i zdravotních postupně vysušeno a krajina byla nadále převážně zemědělsky využívána. Na území dnešního lomu byly zlikvidovány obce Albrechtice, Jezeří, Dřínov, Kundratice, Podhůří, Ervěnice, Nové Sedlo a Komořany. Přeložen musel být i tok řeky Bíliny, železnice, následně řešeny i hydrologické poměry celé oblasti na úpatí svahů Krušných hor. Zásadní změny fungování krajiny vyústily i v četné sesuvy na styku hrany lomu a úpatí Krušných hor (Jezeří a Jezerka). Otvírka lomu Ležáky byla uskutečněna na území starého města Mostu, o jehož likvidaci bylo rozhodnuto vládním usnesením v roce 1962. V lomu Most byla kvalitní a mocná uhelná sloj. Od 1. 7. 1995 byl započat útlum lomu Most a v roce 2000 byla těžba uhlí ukončena a následně byla zahájena rekultivace formou vybudování vodní nádrže o výměře 325 ha.

Současné problémy: Lom Bílina je jednou z těžebních lokalit společnosti Severočeské doly a.s. Roční těžba je 8–9 mil. tun uhlí při odklizu nadložních zemin 50 mil. m³. V následujících obdobích bude hornická činnost prováděna i nadále na dvou územních celcích, kterými jsou vlastní prostor lomu a vnější výsypka Pokrok. Při předpokládaných ročních těžbách uhlí v příštích obdobích ve výši 8 mil. tun bude těžba lomu ukončena ve stávajících hranicích daných ekologickými limity do roku 2030. Původní limity těžby zasahovaly na vzdálenost 250 metrů od obce Braňany. Současná korekce umožnila na žádost obce posunutí o zhruba 400 metrů dále. Také byla vyjednána ochrana proti prašnosti z těžby v podobě dvou nových lesoparků u Mariánských Radčic. V lomu Československé armády (zkráceně Lom ČSA) těží společnost Litvínovská uhelná. V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi (Horní Jiřetín s cca 2000 obyvateli a jeho osada Černice) přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí, což jsou v České republice největší zásoby uhlí s nejvyšší výhřevností. Po ukončení těžby by zde mělo vzniknout v rámci rekultivace jezero. Mezi lomem Bílina a lomem ČSA probíhají rekultivační práce, přičemž nejvýraznějším prvkem v krajině je Mostecké jezero, které se stane druhým největším a nejhlubším jezerem v ČR. Mostecké jezero je antropogenní jezero, které vzniklo jako projekt rekultivace bývalého lomu Ležáky aktivního od 70. let 20. století do 31. srpna 1999. Původní záměr počítal s napouštěním jezera z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienici zakázali tuto variantu z důvodu zcela nevhodné kvality vody (klasifikována stupněm znečištění č. V. – velmi silně znečistěná voda). Jako vhodnější zdroj vody byla vybraná řeka Ohře, a to prostřednictvím Průmyslového vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná. Rekultivační práce celé oblasti by měly být ukončeny až v roce 2018.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Bílinska

Další informace:

Průvodce po rekultivacích na Mostecku. Ekologické centrum Most. URL <http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=pruvodce_rekultivace> [cit.12. 10. 2011]; Historie Litvínovska. URL <http://litvinov.sator.eu/kategorie/zanikle-obce/komorany/historie-komoranskeho-jezera cit.22.10.2011>

                                                                                                                                ar, hsa, hso