Postindustriální krajina Česka

Poloha: PIK zaujímající Chabařovický velkolom a jeho okolí je vymezena mezi katastrálními územími Ústí nad Labem a Teplic. Z administrativního hlediska se popisované území nachází v Ústeckém kraji, v okrese Teplice a Ústí nad Labem. Území má velmi dobrou dopravní infrastrukturu z významných silnic zde prochází D8 nebo II/442. Stejně tak je i území zejména na severu a v okrajových částech protkáno stěžejními železničními tratěmi spojujícími Teplice a Ústí nad Labem.

Přírodní poměry: Postindustriální krajina se v rámci širšího prostoru Mostecké pánve nachází v dílčí Chabařovické pánvi. Její geologický vývoj je vázán na třetihorní sedimentační pochody Mostecké pánve a vulkanické procesy přilehlého okolí. Chabařovická pánev je tektonickou sníženinou mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Jde o miocenní jezerní sedimentační pánev vyplněnou jíly a písky, hnědouhelnými slojemi, méně pak cenomanskými pískovci, turonskými slínovci a třetihorními sopečnými horninami. Na povrchu se nachází čtvrtohorní sedimentační pokryv. Reliéf má znaky erozně denudačního a akumulačního povrchu, na kterém lze sledovat úpatní haldy, náplavové kužely a u levostranných přítoků řeky Bíliny také nízké říční terasy. Erozní činnost vodních toků místy obnažila vulkanický podklad a vytvořila tak čedičové suky. Na jihu hraničí Chabařovická pánev s Milešovickým středohořím a na severovýchodě s Verneřickým středohořím. Střední část zájmového území je pokryta antropozeměmi s občasným výskytem pseudoglejů nebo černic, které jsou v širším okolí obklopeny kambizeměmi. Severní část území je protkána hustou říční sítí. Klimaticky je zájmové území Chabařovickaka řazeno do mezoklimatického regionu T2 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými ročními srážkami kolem 550 mm při průměrné roční teplotě vzduchu nad 10 ^oC. Krajina citelně doznala apontropogenního zásahu a prochází celkovou rekultivací. Nyní lze sledovat převážnou transformaci antropogenních sníženin na umělé vodní plochy (př. rekultivace Chabařovického lomu v jezero Milada. Původní absenci lesních porostů nahradila výsadba zeleně a dřevin doplněná výstavbou dopravní infrastruktury (cyklostezky) podporující rekreační funkci krajiny.

Historický vývoj PIK: Povrchová těžba hnědého uhlí zásadně poznamenala krajinu v prostoru Ústí nad Labem, Chabařovice, Teplice. Uhlí se v severních Čechách i v Chabařovické pánvi začalo těžit v 19. století, v malých a jen jednoduše vybavených hlubinných dolech či jámách. S rozvíjejícím se průmyslem na počátku 19 st. rostla poptávka po uhlí. Koňské povozy pro dopravu uhlí vystřídala železnice, která znamenala průlom i těžbě uhlí. V roce 1895 vznikla v Ústí nad Labem uhelná burza. V období první čs. republiky bylo na území Ústecko-teplicka v provozu přibližně deset lomů. Krajina se začala zcela zásadně měnit od 50. let 20. století, kdy se přešlo k těžbě povrchové a velkoplošné. Na území Chabařovické pánve a v jejím okolí byla zlikvidována řada obcí, osad a předměstí (např. Všebořice, Varžanov, Užín, Roudný, Kamenice a další). V roce 1976 byl otevřen Chabařovický lom, jeden z největších v tehdejší Československé socialistické republice. Zlikvidovány byly proto další obce (Vyklice, Tuchomyšl, Hrbovice), samotné Chabařovice byly zachráněny v r. 1991, kdy bylo vládou rozhodnuto o ukončení těžby, odepsání části ložisek v pánvi (omezení limitu) a o rozsáhlé rekultivaci. Vlastní těžba v lomu pak utichla v roce 1996, ukončení těžby však znamenalo ztrátu zaměstnání pro cca 2000 osob a problémy se stabilizací svahu Rabenov (podle původní báňské koncepce měly být svahy Rabenova podepřeny etážemi vnitřní výsypky, na ni však už „nezbyl“ materiál). Rozhodnutím MŽP ČR dne 14. dubna 1999 je do plánovaných rekultivací zahrnuta západní, severovýchodní a východní část zbytkové jámy Lomu Chabařovice, navazující plochy uhelného depa, deponie titaničitých jílů a svahů pod plavištěm Teplárny Ústí. Zatápění zbytkové jámy vodou bylo zahájeno 15. června 2001, ukončeno bylo dne 8. 8. 2010, dosažením konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 m n. m. Při dosažení této hladiny byl objem vody v jezeře Milada 35,601 mil. m³ a rozloha 252,2 ha. Vodní nádrž Kateřina byla zřízena počátkem dvacátého století jako součást vodohospodářské ochrany dolu Chabařovice před přítokem povrchových vod od Krušných hor. Do nádrže Kateřina je svedena výpust z nádrže Modlany, která vznikla poklesem území využívaného jako rybník. V okolí Chabařovic je i řada brownfieldů. Vodní nádrž Barbora největší vodní plochou v okolí Teplic. Vznikla zatopením stejnojmenného povrchového dolu. Po rekultivaci slouží návštěvníkům k aktivnímu odpočinku. Na popisovaném území je řada dalších antropogenních tvarů dokládajících těžbu uhlí. Např. u Mstišova musela těžbě v povrchovém uhelném lomu Dukla ustoupit celá řada obytných budov a prakticky všechny průmyslové provozy. Lom je z větší části zatopen.

Současné problémy: Zrekultivované území bude sloužit všestrannému využití – pro rekreaci, oddych, turistiku, sport, rybolov, příp. pro další aktivity. Proto lze případ Chabařovického lomu označit za pokus o resocializaci krajiny. Velmi pečlivě sledovaným ukazatelem je kvalita vody, jelikož jezero leží nedaleko bývalé skládky Chabařovice. K postindustriální krajině této oblasti náležejí i další objekty, které jsou sice mimo území vymezené metodami GIS, ale do okolí krajiny patří – jde např. o odkaliště popílku pro elektrárnu v Trmicích u Ústí nad Labem apod.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Chabařovicko

Další informace:

http://www.pku.cz/pku/site.php?location=1, http://www.mesto-dubi.cz/cs/mstisov-1/, http://www.volny.cz/modlany/zinformace.htm                                                          ar, hsa, hso