Postindustriální krajina Česka

Poloha: Rokytnická PIK se nachází v mimořádně atraktivním přírodním prostředí na pomezí západních Krkonoš a Podkrkonoší v údolí řeky Rokytnice v pruhu o šířce max. cca 3 km a délce 5 km, dále úsek údolí Jizery od Hranice přes Vilémov po malou Rokytnici v délce cca 2 km. PIK vznikla v souvislosti s ukončenou středověkou a novověkou těžbou stříbra, mědi a olova, pokusy o jejich průmyslovou obnovu v 19. století a v období socialismu, průmyslovou textilní výrobou doplňovanou rozsáhlou individuální i blokovou komunální výstavbou.

Přírodní poměry: PIK Rokytnicko dominantně vyplňuje údolí řeky Rokytnice. Geologický podklad (Chaloupský, red., 1989) tvoří prvohorní fylity a svory, místy kvarcity, krystalické vápence, případně žíly erlánů. Místně, v úpatních polohách svahů a v úpadech, jsou horniny překryty zvětralinami a svahovinami. V úzké údolní nivě Rokytnice se uložily fluviální písčité hlíny, místy s dobře opracovanými balvany krystalických hornin. Z orografického hlediska se PIK nachází na pomezí Krkonoš s Krkonošskými rozsochami severně od toku Rokytnice, jižní polovina PIK zasahuje do Krkonošského podhůří představovaného Železnobrodskou vrchovinou (Czudek, ed., 1973). Vertikální rozpětí území je značné: od cca 950 m n. m. u Hořeních Domků po výtok Jizery z území u Malé Rokytnice v nadmořské výšce cca 450 m. Údolí Rokytnice je v rovnoběžkovém směru široké a rozevřené a údolí Jizery je naopak sevřené s příkrými svahy. Klimaticky je zájmové území Rokytnicka řazeno do přechodu mezi mezoklimatickými regiony CH6 a CH7 (podle metodiky E. Quitta, Atlas podnebí Česka, 2007), srážky nad 1000 mm/rok, T_a 4–5 ^oC. Na fylitech a svorech se v nižších polohách vyvinuly kyselé kambizemě, jež výše přecházejí v kryptopodzoly a nad 800 m n. m. v podzoly. Na krystalických vápencích se vytvořily modální a hnědé rendziny. Výplně úpadů a úpatní koluvia nesou pseudogleje (Sirorinová, red., 1995). Nivy Rokytnice a Jizery jsou pokryty štěrkovitými fluvizeměmi. Lesní porosty reprezentují nejčastěji druhotné (nepůvodní) smrčiny, místy se uchovaly segmenty listnatých bukových a smíšených jedlobukových. Louky jsou vesměs kulturní, místy druhově bohaté a z větší části na vyšších údolních svazích nad zastavěnými plochami.

Historický vývoj PIK: Postindustriální krajina Rokytnicka navazuje na středověkou důlní činnost zaměřenou na těžbu stříbra, mědi a olova ve zrudněních vázaných na metamorfované horniny v kontaktní zóně krkonošsko-jizerského plutonu. Tato těžba v industriálním období nebyla moderními technologickými prostředky obnovena. Probíhala zde i v poválečném období intenzivní prospektorská činnost. Průmyslové období zda plynule rovněž navázalo na manufakturní sklářskou produkci a tradiční lnářství. Počátky textilní tovární výroby se datují do přelomu 18. a 19. století. Továrny byly zakládány od 30. let 19. st., s maximální zakladatelskou činností ve druhé polovině téhož století. Vlastní modernizace průmyslu však souvisí s přivedením železnice do Rokynice nad Jizerou v roce 1899 (Beran, Valchářová, 2007).  Textilní podniky (tkalcovny), papírna byl lokalizovány pokud možno do nejnižších poloh do blízkosti dopravních tahů údolím Jizery (Vilémov, Paseky nad Jizerou, Dolní Rokytnice). Jednotlivé, poměrně velké závody však vznikly přímo v centru Rokytnice nad Jizerou (tkalcovna Haney, později n. p. Pojizerské bavlnářské závody, pak n. p. Kapnar, nakonec Rotextile, a.s. do roku 2007). Další průmyslové objekty (RTK Tkalcovna, s.r.o.) doposud pracují také v horní části údolí (s Černým potokem) na pomezí Hrušova a Horní Rokytnice. Období socialismu přineslo četné halové skladové prostory a velkoblokovou sídlištní výstavbu v řadě lokalit v jinak nízké zástavbě chalup, rodinných domů a vil.

Tabulka: Základní vlastnosti postindustriální krajiny Rokytnicko

Současné problémy: Postindustriální krajina Rokytnicka je příkladem totální konverze krajiny z kdysi významně industrializované na krajinu rekreační. Objekty a areály průmyslového dědictví jednotlivých historických epoch od poloviny 19. st. po období socialistické jsou rozmístěny v zástavbě všech obcí v lokálně nejnižších polohách. Textilní výroba je zachována v Horní Rokytnici a papírenská v Pasekách nad Jizerou. Ostatní bývalé textilky v Rokytnici nad Jizerou jsou nefunkční (nákladně opravená budova tkalcovny v centru města, rozpadající se tkalcovna v Dolní Rokytnici a mezi nimi řada drobných objektů). Bez náležitého využití je budova dílen Elektropřístroj, n. p. v centru města. Opuštěn je také areál bývalé tkalcovny Rieger ve Vilémově, za socialismu konvertované pro výrobu dílů pro textilní stroje Naveta, pak Elitex (do 1993). U toho i dalších zachovalých průmyslových objektů se uvažovalo o přestavbu pro rekreační účely. Území PIK disponuje značným turistickým potenciálem.

Další informace:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rokytnice_nad_Jizerou, http://www.hory-krkonose.cz/Rokytnice_nad_Jizerou/, http://www.mesto-rokytnice.cz/, http://www.infoglobe.cz/liberecky-kraj2/rokytnice-nad-jizerou

                                                                                                                                                  jk